Obsah projektové dokumentace pro povolení stavby je uveden ve vyhlášce č. 131/2024, o dokumentaci staveb (dále jen „vyhláška č. 131/2024 Sb.“). Na základě tohoto detailu projektové dokumentace budou vyhodnoceny požadavky na výstavbu v rámci řízení o povolení stavby. Detaily vnitřních částí stavby, které se týkají např. řešení větrání konkrétních místností a vnitřních rozvodů pak budou součástí dokumentace pro provádění stavby, kterou je povinen podle ust. § 160 odst. 2 písm. a) stavebního zákona zajistit stavebník před zahájením stavby.
Dokumentace pro provádění stavby je projektovou dokumentací, kterou musí v souladu s ust. § 156 odst. 1 stavebního zákona zpracovat projektant jako autorizovaná osoba. Projektant je dle ust. § 162 stavebního zákona povinen zpracovat projektovou dokumentaci v souladu s právními předpisy, tedy i v souladu s vyhláškou č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (dále jen „vyhláška č. 146/2024 Sb.“).
Co se týče např. výpočtu dopravy v klidu, podle vyhlášky č. 146/2024 Sb. se počty stání zjišťují podle účelových jednotek souvisejících s účelem užívání navržené stavby. Součástí dokumentace pro povolení stavby jsou dle vyhlášky č. 131/2024 Sb. „navrhované parametry stavby“, jako například zastavěná plocha, obestavěný prostor, podlahová plocha podle jednotlivých funkcí (bytů, služeb, administrativy apod.), typ navržené technologie, předpokládané kapacity provozu a výroby. Jedná se právě o informace, z nichž lze zjistit minimální potřebu dopravy v klidu. V dokumentaci pro provádění stavby pak musí potřeba dopravy v klidu být prokázána detailně a musí být v souladu s podmínkami rozhodnutí o povolení stavby.
Z hlediska denního osvětlení a větrání jsou pak součástí dokumentace pro povolení stavby dle vyhlášky č. 131/2024 Sb. zásady řešení parametrů stavby (větrání, osvětlení, proslunění, stínění, zásobování vodou, ochrana proti hluku a vibracím, odpady apod.) a vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, zastínění, prašnost apod.). Z těchto údajů lze zjistit základní informace o splnění požadavků denního osvětlení, podrobněji pak bude výpočet denního osvětlení a řešení větrání navržených místností uveden v dokumentaci pro provádění stavby.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) vymezuje hlavního projektanta v ustanovení § 14 písm. c) jako projektanta pověřeného koordinací při zpracování dokumentace. Dokumentace, jejíž bližší obsah je obsažen ve vyhlášce č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb (dále jen „vyhláška o dokumentaci staveb“), by měla obsahovat vždy jméno (či jména) a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, kterým je zapsán v evidenci autorizovaných nebo registrovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace. Z dokumentace tedy by mělo vždy vyplývat, kdo je hlavním projektantem.
V případě řízení a postupů podle nového stavebního zákona je hlavní projektant osobou:
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) obecně stojí na principu, že v případě souboru staveb je pro určení příslušnosti stavebního úřadu rozhodující stavba hlavní, což vyplývá z ustanovení § 37 nového stavebního zákona. Jistou nezanedbatelnou výjimku však tvoří určení příslušnosti v případech obecních stavebních úřadů, jejichž příslušnost je upravena v ustanovení § 34a nového stavebního zákona.
Podle ustanovení § 34a nového stavebního zákona platí:
„(1) Obecní stavební úřad
a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů, u kterých nevykonává působnost Dopravní a energetický stavební úřad, krajský stavební úřad nebo jiný stavební úřad,
b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.
(2) Působnost stavebního úřadu ve věcech záměru bytového domu, silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace, technické infrastruktury, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství, vodního díla, u něhož nevykonává působnost stavebního úřadu krajský stavební úřad, a souboru staveb, jehož jsou tyto záměry součástí, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností; § 37 odst. 3 se pro určení příslušnosti stavebního úřadu nepoužije.“
To, zda v konkrétním případě bude k povolení záměru - změny dokončené stavby - obecně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle § 34a odst. 2 nového stavebního zákona, nebo obecní stavební úřad, bude odvislé od toho, co je předmětem povolovaného záměru, tj. podle toho, jak bude stavebníkem záměr vymezen. Podle toho pak může docházet ke změnám příslušnosti podle toho, co bude v případě konkrétní stavby předmětem povolení stavebního úřadu.
Z dotazu vyplývá, že předmětem řízení o změně dokončené stavby nemá být vodní dílo (studna) ani jiný záměr výslovně uvedený v ustanovení § 34a odst. 2 nového stavebního zákona. Za těchto okolností bude příslušným k vedení řízení o změně dokončené stavby jakýkoliv obecní stavební úřad dle § 30 odst. 3 nového stavebního zákona. V případě, že by se změna dokončené stavby měla dotýkat vodního díla, u něhož nevykonává působnost krajský stavební úřad, či jiné stavby uvedené v ustanovení § 34a odst. 2 nového stavebního zákona, příslušným stavebním úřadem by byl obecní úřad obce s rozšířenou působností.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), přináší podstatnou redukci aktů, které jsou stavební úřad oprávněny vydávat. Jednak se jedná o redukci aktů, jimiž se stavby umisťují a povolují (např. zrušení územního souhlasu, společného souhlasu, ohlášení, atd.), jednak jde o redukci aktů, kterými se stavby dávají do trvalého užívání (právě o zrušení kolaudačního souhlasu).
Podle nového stavebního zákona lze tedy stavbu dát do trvalého užívání pouze na základě kolaudačního rozhodnutí. Kolaudační souhlas tak, jak jej dnes upravuje zejména ust. § 122 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., již nový stavební zákon neupravuje a nebude možné jej na základě nového stavebního zákona vydávat.
V této souvislosti je vhodné poznamenat, že – byť praxe stavebních úřadů někdy byla odlišná a nesprávná – kolaudační souhlas v rámci své „výrokové části“ jako úkon podle části čtvrté správního řádu nemohl nikdy obsahovat podmínky. Vydával-li stavební úřad kolaudační souhlas, nemohl tzv. zkolaudovat „s podmínkami“. V případech, kdy stavební úřad chtěl stanovit podmínky, musel usnesením rozhodnout o provedení kolaudačního řízení. Toto celý postup při uvedení stavby do užívání příliš nezjednodušovalo.
Nový stavební zákon upravuje kolaudační řízení v ust. § 230 a násl. nového stavebního zákona. Je vhodné upozornit na to, že obsahové náležitosti kolaudačního rozhodnutí stanovuje kromě ust. § 235 nového stavebního zákona též ust. § 197 odst. 1 a odst. 2 a správní řád jako obecný právní předpis.
Co se týče účastníků kolaudačního řízení, byl zvolen stávající „minimalistický“ okruh. Dle ust. § 231 nového stavebního zákona se jedná o pouze o stavebníka a vlastníka stavby. Vlastník pozemku, na němž je stavba umístěna, tedy není účastníkem kolaudačního řízení, byť dosavadní stavební zákon č. 183/2006 Sb. např. v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 tak stanovil. Nicméně nový stavební zákon za účelem zjednodušení postupu, kdy vlastník pozemku bude účastníkem řízení o povolení záměru, již s vlastníkem pozemku jako účastníkem řízení nepočítá.
Za těchto okolností lze předpokládat, že vedení kolaudačního řízení, jehož okruh účastníků je stanoven taxativně, nebude o poznání problematičtější než vydání kolaudačního souhlasu dle dosavadní právní úpravy.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
