V obci máme zaveden místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, jaký poplatek si podle nové právní úpravy máme zvolit?
Je možné, aby obec zavedla místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na vodovod nebo kanalizaci podle zákona o místních poplatcích pouze v lokalitě, ve které fakticky nové inženýrské sítě vzniknou, obec je zafinancuje a bude jejich vlastníkem, nebo se automaticky rozumí platnost vyhlášky pro každé nové připojení na stávající vodohospodářskou infrastrukturu na celém území obce?
Lze za účelem zmírnění dopadů současné situace prominout poplatníkům placení místních poplatků?
Může zastupitel požadovat po obecním úřadu vydání seznamu neplatičů místního poplatku za svoz a likvidaci komunálního odpadu?
Může obec vybírat místní poplatek za užívání veřejného prostranství, jestliže jsou reklamní zařízení opřená o zeď, případně přidělaná na zdi?
Chceme stanovit místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství stanovený obecně závaznou vyhláškou na základě zákona o místních poplatcích. Je možné zavést různou výši poplatků? Např. sazbu pro trvale hlášené občany a jinou pro vlastníky rekreačních objektů a nemovitostí, kde není nikdo hlášený? Případně jinou sazbu v závislosti na frekvenci svozu?
Je možné prominout místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství z důvodu, že majitel rekreačního objektu tento objekt nevyužívá, aniž by byly dány nějaké další důvody?
Podle je řízení o dodatečném povolení stavby součástí řízení o nařízení odstranění stavby. Podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu jsme jako stavební úřad povinni uložit povinnost nahradit náklady řízení účastníkovi řízení, který řízení vyvolal porušením své povinnosti. Pakliže dojde k dodatečnému povolení stavby, budeme jako stavební úřad současně ukládat povinnost nahradit náklady řízení o nařízení odstranění stavby?
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) skutečně stavoví v ustanovení § 255 odst. 4, že řízení o dodatečném povolení stavby je součástí řízení o nařízení odstranění stavby.
Podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu platí: „Povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. V případech hodných zvláštního zřetele lze výši paušální částky na požádání snížit.“
Skončí-li řízení o nařízení odstranění stavby, jehož součástí je dodatečné povolení stavby, dodatečným povolením takové stavby, odpadne důvod pro vedení řízení o nařízení odstranění stavby a stavební úřad by jej měl zastavit (v rámci rozhodnutí o dodatečném povolení stavby).
Zpravidla platí, že v případě, kdy je řízení z moci úřední zahajované z důvodu porušení povinnosti zastaveno, neukládá se povinnost nahradit náhradu nákladů řízení paušální částkou. Tuto paušální částku aktuálně stanoví ustanovení § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů. Nový stavební zákon toto výslovně neřeší. Nicméně dojde-li k dodatečnému povolení stavby, odpadne důvod pro vedení řízení o nařízení odstranění stavby. Za těchto okolností by neměl stavební úřad uložit povinnost nahradit náklady řízení o nařízení odstranění stavby, jelikož toto řízení bude zastavováno.
Pro úplnost je vhodné upozornit na to, že podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích“), podléhá dodatečné povolení vyššímu správnímu poplatku než povolení standardního záměru. Výši tohoto poplatku upravuje příloha – Sazebník – Část I. – Položka 18 bod 12. zákona o správních poplatcích.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.