V databázi máme 3 383 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání Uzavření smlouvy při rozpočtovém provizoriu

Bylo nalezeno 55 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 11 až 20

Je stanovena doba, do které musí zastupitelstvo obce schválit rozpočet? Jaké jsou následky včasného neschválení a jaký je další postup?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Který orgán obce schvaluje uzavření smlouvy o smlouvě budoucí a který schvaluje následní kupní smlouvu k pozemkům obce?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je nutné zveřejňovat záměr, jde-li obci o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Který orgán obce schvaluje uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na věcné břemeno a smlouvy o věcném břemeni?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Naše obec vlastní knihovnu, kterou za obec provozuje místní zapsaný spolek. Máme se spolkem uzavřenou příkazní smlouvu, ve které se ale neřeší výše příspěvků na provoz knihovny a nákup nových knih, pouze zajištění provozu knihovny. Jakou formou máme ošetřit poskytování příspěvku? Veřejnoprávní smlouvou, kterou schválí zastupitelstvo, nebo jinak?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jak získat záznam hovoru o uzavření smlouvy přes telefon?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Který orgán obce rozhoduje o uzavření smlouvy o dílo?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec má v úmyslu prodat kanalizační řad. Nejprve by mělo dojít k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Musí v takovém případě dojít ke zveřejnění záměru?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je možné, aby účetnictví právnických osob zřízených obcí (ZŠ a MŠ) prováděla účetní, která je zaměstnancem obce a smlouvuuzavřenou pouze s obcí a ne s každou právnickou osobou zvlášť?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jaké dopady má uzavření plánovací smlouvy ve smyslu nového stavebního zákona pro řízení o povolení záměru?

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), nově obsahuje poměrně podrobnou právní úpravu tzv. plánovacích smluv. Plánovací smlouvy jsou upraveny v části třetí hlavě III dílu 7 oddílu 1 nového stavebního zákona (tj. ust. § 130 až § 132). Již úvodem je vhodné zdůraznit, že se jedná – na rozdíl od dnešní úpravy – o veřejnoprávní smlouvy. Jedná se o veřejnoprávní smlouvu uzavřenou mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy, krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury. Obsahem takové smlouvy je vzájemná povinnost smluvních stran si poskytnout součinnost při uskutečnění záměru, jenž bude v takové smlouvě vymezen, a postupovat při jeho uskutečňování sjednaným způsobem. Tyto veřejnoprávní smlouvy pak mohou obsahovat i soukromoprávní ujednání. Pro veřejnoprávní smlouvy platí subsidiárně právní regulace obsažená v části páté správního řádu.

Dotaz směřuje na to, jaké dopady má uzavření takové smlouvy pro řízení o povolení záměru dle nového stavebního zákona.

Předně, je-li uzavřena plánovací smlouva, pak je ve smyslu ust. § 184 odst. 2 písm. b) nového stavebního zákona součástí žádosti. Tento požadavek je poměrně logický, neboť stavební úřad nemá možnost zjistit, zda ve vztahu ke konkrétnímu záměru byla někdy uzavřena plánovací smlouva, byť tato skutečnost má nezanedbatelné dopady na řízení.

Dle ust. § 190 odst. 2 nového stavebního zákona pak platí, že stavební úřad nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které jsou v rozporu s plánovací smlouvou, jejíž smluvní stranou je tento účastník. Stavební úřad tedy za předpokladu, že budou ze strany účastníka řízení (typicky obce) uplatněny v územním řízení námitky, bude zkoumat, zda jsou souladné s uzavřenou plánovací smlouvou. Pokud by byly námitky rozporné s touto plánovací smlouvou, stavební úřad k nim nebude přihlížet.

Dle ust. § 226 odst. 2 nového stavebního zákona pak odvolací orgán v odvolacím řízení nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo podáno odvolatelem, který je stranou plánovací smlouvy, pokud je obsah odvolání v rozporu s tím, k čemu se odvolatel v plánovací smlouvě zavázal.

Ze shora uvedeného vyplývá, že plánovací smlouvy dle nového stavebního zákona mají reálný dopad i na řízení o povolení záměru, a to, jak v prvním, tak i druhém stupni. Je nutné si tedy případné uzavření plánovací smlouvy dobře rozmyslet.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Související dotazy
Územní plán účinný v roce 2016 vymezil plochu, ve které podmínil výstavbu v ploše zpracováním územní studie a lhůtu pro pořízení stude stanovil na dobu 5-ti let od vydání územního plánu. Územní stude však nebyla nikdy zpracována. Kdy uplyne lhůta (rok), kdy bude možné provést změnu v území tak, aby vlastníci nemohli uplatňovat náhradu za změnu v území? Podle jaké právní úpravy se bude náhrada, resp. lhůta pro náhradu, posuzovat v situaci, kdy změna/územní plán bude projednána ještě podle zák. č. 183/2006 Sb.? Jaká by byla lhůta, kdyby změna/územní plán byla projednána už podle zák. č. 283/2021 Sb.?Varianta ANáhrada dle § 102 z.č. 183/2006 Sb., a to zejména ve vztahu k odst. 4 (Pokud bylo rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu z podnětu nebo zpracováním územní studie a tento regulační plán nenabyl účinnosti nebo tato studie nebyla zapsána do evidence územně plánovací činnosti do 4 let od vydání územně plánovací dokumentace, která tuto podmínku stanovila, lhůty podle odstavce 3 se prodlužují o dobu, o kterou byla lhůta 4 let překročena.)[2016+5+4 (…2020 překročena o 4 roky) = 2025?[Varianta BNáhrada dle § 133 z. č. 283/2021 Sb., a to zejména ve vztahu k odst. 3 (Náhrada oprávněné osobě nenáleží, došlo-li ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemku na základě jejího návrhu nebo po uplynutí doby 5 let od nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace, která zastavění dotčeného pozemku ke stanovenému účelu umožnila. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou bylo zastavění pozemku znemožněno v důsledku stavební uzávěry nebo jiného dočasného omezení zastavitelnosti pozemku stanoveného územně plánovací dokumentací.)[2016+5+5 (…dočasné omezení zastavitelnosti pozemku v důsledku nutnosti vyhotovit ÚS dané ÚP do 5-ti let) = 2026?]Počítám lhůty správně [v hranatých závorkách]? Podle které právní úpravy se bude postupovat – varianta A, nebo varianta B?
Související vzdělávání
Další nalezené související vzdělávací kurzy
Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož