Vlastník pozemku pod účelovou komunikací má tendence vymáhat parkovné za vozidla na ní stojící. Komunikace patří zemědělskému družstvu, které ji zbudovalo. Majitel pozemku má tendence vymáhat tzv. průjezdné od dopravců jedoucích směrem do a ven ze zemědělského družstva. Účelová komunikace je přitom volně přístupná, bez jakéhokoliv omezení vstupu nebo vjezdu. Má na takto vymáhané peníze majitel pozemku pod pozemní komunikací nárok?
Právnická osoba užívá místní komunikaci, která se v důsledku užívání těžkými vozidly ničí. Na výzvy k opravě nereaguje. Jak může obec postupovat?
Občan, jehož dům se nachází v sousedství místní komunikace, na které byl nainstalován příčný práh, si stěžuje na to, že při přejezdu vozidel s vyšší hmotností přes práh vznikají tak silné otřesy, že způsobují trhliny ve fasádě, v obvodovém zdivu a nadměrný hluk. Požaduje odstranění prahu a od obce (majitele komunikace) náhradu škody údajně vzniklé na domu, je tento nárok oprávněný?
Jak zákon o pozemních upravuje otázku odpovědnosti za škodu vzniklou uživateli místní komunikace? Jaké povinnosti má ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu škody starosta obce?
V obci se nachází silnice II. třídy a místní komunikace. Může na nich obec sama vytvořit přechod pro chodce s příslušným svislým dopravním značením?
Na obec se obracejí občané s žádostí o opravu přístupových chodníků a komunikacích k bytovým domům, které nejsou ve vlastnictví obce, ale nacházejí se na obecním pozemku. Má obec povinnost zajistit na své náklady jejich opravu?
Má obec právo požadovat uznání existence účelové komunikace, která vznikla svévolně se souhlasem majitelů pozemků, na nichž se nachází?
Dle dosavadního stavebního zákona bylo nutné při dělení pozemků posuzovat, zda nově vzniklé pozemky budou napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Slyšel jsem, že nový stavební zákon toto mění.
Dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) bližší regulaci neobsahuje. Uvedená podmínka vyplývá z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“), dle něhož platí: „Pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.“
Judikatura Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 27. 9. 2017 č.j. 1 As 166/2016-38) konstatovala, že věcné břemeno nemá trvalý charakter, a tudíž jím nelze splnit podmínku vyplývající z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Z tohoto důvodu nebylo možné ono napojení na veřejně přístupnou pozemní komunikaci řešit zřízením věcného břemene mezi dvěma pozemky tak, aby toto napojení bylo zajištěno skrze sousední pozemek, který již dopravní napojení na veřejnou pozemní komunikaci splňoval.
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) tento dosavadní výklad mění výslovnou regulací obsaženou přímo v novém stavebním zákoně. Dle jeho ustanovení § 216 odst. 2 platí: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“
Z citovaného ustanovení vyplývá, že při dělení pozemků lze ve vztahu k požadavku na jejich dopravní přístupnost splnit požadavek jedním z těchto způsobů:
1) vyznačení přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům;
2) vyznačením přístupu skrze pozemek nebo stavbu stejného vlastníka;
3) na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě – tj. na základě např. věcného břemene podle občanského zákoníku.
Novou právní úpravu lze tedy považovat za benevolentnější a umožňuje dělit pozemky i tehdy, pokud nejsou všechny nově vznikající pozemky přímo napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.
Pro úplnost je vhodné dodat, že dle ustanovení § 216 odst. 4 nového stavebního zákona při dělení nebo scelení pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících se nedokládá dopravní napojení na veřejně přístupnou komunikaci, přičemž stavební úřad v rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících stanoví stavební úřad podmínku zřízení napojení nově vzniklých pozemků na veřejně přístupnou komunikaci.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.