V databázi máme 3 390 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání Vydržení vlastnického práva k pozemku

Nalezeno 30496 právních předpisů:

  • 2/1993 Sb., Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky
  • 43/1988 Sb., Ústavní zákon České národní rady o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou
  • 121/1981 Sb., Ústavní zákon o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky s Německou demokratickou republikou
  • 30/1974 Sb., Ústavní zákon České národní rady o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky
  • 236/1920 Sb., Ústavní zákon, kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v republice Československé.

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 41 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 11 až 20

Dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona je možné zajistit přístup dělených nebo scelovaných pozemků na veřejnou komunikaci na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. K jakému okamžiku toto jiné věcné právo musí existovat? Ze strany stavebníka nám byla předložena uzavřená smlouva o zřízení věcného břemene pro zajištění přístupu, avšak nebyl podán návrh na vklad takového práva do katastru nemovitostí.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) představuje oproti dosavadnímu stavebnímu zákonu (zákonu č. 183/2006 Sb.) podstatnou změnu.

Dle dosavadního stavebního zákona - při reflexi relevantní judikatury správních soudů - platilo, že v případě dělení nebo scelování pozemků nebylo možné využít k zajištění přístupu na veřejnou komunikaci institutu jiného věcného práva. Vždy bylo nutné pozemky dělit či scelovat tak, aby veškeré pozemky dotčené tímto nestavebním záměrem měly přímé napojení na veřejnou komunikaci.

Nový stavební zákon v ustanovení § 216 odst. 2 výslovně stanoví: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“

Jednou z variant je právě zajištění tzv. nepřímého přístupu s využitím institutu jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. Věcná práva k nemovitým věcem - tedy i pozemkům a stavbám - jsou evidována v katastru nemovitostí. Zde je tedy možné ověřit, zda takové jiné věcné právo zajišťující přístup na veřejnou komunikaci existuje, nebo nikoliv.

V případě, že bude podána žádost o dělení nebo scelení pozemku a nebude-li jiné věcné právo existovat ke dni rozhodnutí stavebního úřadu, nelze považovat požadavek stavebního zákona za splněný.

Pozemky a stavby jsou přitom věci evidované ve veřejném seznamu, jímž je v tomto případě katastr nemovitostí. V souladu s úpravou obsaženou v občanském zákoníku (viz ustanovení § 1262 a ustanovení § 1305 občanského zákoníku) takové jiné právo vznikne primárně zápisem do katastru nemovitostí. Občanský zákoník počítá i se vznikem takového práva na základě jiných právních skutečností (např. vydržením či z rozhodnutí správního orgánu či soudu) s tím, že se v katastru nemovitostí následně takové právo pouze „zaeviduje“.

Dotaz směřuje k tomu, zda je možné považovat uzavřenou smlouvu o zřízení věcného břemene za dostatečné naplnění podmínky dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona. Do doby zápisu tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí nelze považovat ve smyslu citované právní úpravy obsažené v občanském zákoníku toto právo za vzniklé (vzniká vkladem). Je tedy nutné trvat na tom, aby takové jiné věcné právo bylo do katastru nemovitostí pravomocně vloženo nejpozději ke dni rozhodnutí stavebního úřadu. Ani případné probíhající řízení o vkladu jiného věcného práva do katastru nemovitostí by nebylo dostatečné, jelikož není jisté, že vkladové řízení skončí pravomocným povolením vkladu.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Obec prodává občanům byty. Kvůli odlišným finančním situacím občanů umožňuje obec prodej formou splátek, kdy vlastnické právo k bytu se nabývá po zaplacení 30 % kupní ceny. Problém nastává, pokud je vůči kupujícímu v průběhu splácení (po splacení 30 % kupní ceny) zahájeno insolvenční řízení a schváleno oddlužení, obec tak dostane pouze velmi malou částku ze zbytku kupní ceny. Je tuto situaci možné řešit ujednáním výhrady vlastnického práva? Ochrání tato výhrada před případným zařazením tohoto bytu do zpeněžení majetkové podstaty dlužníka v případě schváleného oddlužení?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Na pozemku občana obce se nachází vodojem, který byl v 60. letech vybudován z obecních prostředků, ale není zapsaný v katastru nemovitostí. Jaká práva a povinnosti z tohoto stavu plynou pro obec i pro občana?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec prodává nemovitost za určitou cenu stanovenou znaleckým posudkem. Přihlásil se zájemce, který hodlá malou část kupní ceny zaplatit hned a zbylou částku chce zaplatit ve formě měsíčních splátek po dobu 10 let. Obec s nabídkou souhlasí, nicméně požaduje do smlouvy přidat odkládací podmínku, že vklad vlastnického práva bude proveden až po úplném zaplacení kupní ceny (tedy v tomto případě až za 10 let). Je tento způsob převodu nemovitosti možný?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

V obci byl vybudován nový vodovodní řád, jeho prostřednictvím je ke každému domu přivedena pitná voda. Některé domy ale odebírají vodu jak z řádu, tak i z obecní studny, ve které je ale voda pouze užitková. Někteří tito odběratelé však nechtějí povolit fyzickou kontrolu vodoměru, přičemž dochází k rozdílům mezi skutečně odebranou vodou a mezi výsledným stavem zjištěným z odečtů všech vodoměrů. Jak má obec v tomto případě postupovat?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obci byla předložena smlouva o právu provést stavbu – vodovodní přípojku, která bude umístěna na pozemku ve vlastnictví obce. Kdo schvaluje danou smlouvu? Musí být tento záměr vyvěšen na úřední desce obce?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jakou smlouvu musí obec uzavřít, když chce zřídit věcné břemeno k obecnímu vrtu na cizím pozemku? Následně obec věcné břemeno zapíše do katastru.

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Občan obce dostal souhlas s napojením vodovodní přípojky na vodovodní řad obce. Přípojka povede mimo jiné i přes pozemek ve vlastnictví obce (vlastníkem přípojky a investorem je občan). Je obec povinna požadovat zřízení věcného břemene na vodovodní přípojku občana, vedoucí přes obecní pozemek?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec prodala pozemek a v kupní smlouvě se omylem u předkupního práva neuvedla cena. Vlastník tohoto pozemku nabízí obci uplatnění předkupního práva na pozemek za vyšší cenu, než byla kupní cena. Pozemek nebyl žádným způsobem zhodnocen. Má obec nějakou možnost tento pozemek získat zpět za cenu, za kterou obec pozemek prodávala?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.