Obec je zřizovatelem příspěvkové organizace - základní školy. Může obec v rámci kontroly jejího hospodaření také kontrolovat platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců školy?
Který obecní orgán vyhlašuje konkursní řízení na funkci ředitele základní či mateřské školy (příspěvkové organizace), popř. potvrzuje setrvání ve funkci na další období – rada obce, nebo zastupitelstvo obce?
Jaké výdaje lze zahrnout do rozpočtu příspěvkové organizace – základní a mateřské školy, jak je nakládáno s vybraným školným? Je vydaná nějaká metodika na tvorbu rozpočtu škol?
Obec je zřizovatelem příspěvkové organizace, která má svého ředitele. Má místostarosta obce právo vědět měsíční příjem některých pracovníků organizace i bez vědomí ředitele, přímo od paní účetní? Není to v rozporu s GDPR?
Jsou dohody o provedení práce platné, pokud si je uzavírá ředitel příspěvkové organizace sám se sebou?
Obec má v úmyslu pronajmout obecní sokolovnu základní škole, která je příspěvkovou organizací obce. Musí dojít ke zveřejnění záměru?
Musí zastupitelstvo obce schvalovat poskytování dotací či návratných finančních výpomocí i v době povodně?
Zastupitelstvu obce je vyhrazeno schvalovat poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, vyjma situace, kdy je návratná finanční výpomoc (vyšší jak 250 000 Kč) poskytována příspěvkovým organizacím obce. Toto rozhodování bude dle důvodové zprávy náležet do vyhrazené pravomoci rady obce (poskytování návratné finanční výpomoci obecní příspěvkové organizaci je úkolem zřizovatele).
V případě dotací a návratných finančních výpomocí ostatním osobám v době krizového stavu bude toto rozhodování náležet do nevyhrazené pravomoci rady obce, s možností zastupitelstva si takové rozhodnutí vyhradit pro sebe. Přičemž v době mimořádných událostí může v rámci zbytkové pravomoci rady obce rozhodovat starosta. Krizovým stavem se dle krizového zákona rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Tedy mezi mimořádné události je za jisté možné zařadit i povodně.
V této souvislosti lze ještě podotknou, že finanční pomoc (ať již ve formě peněžitého daru, dotace či návratné finanční výpomoci) bude mít zpravidla za následek změnu rozpočtu a s tím související nutnost provedení rozpočtového opatření. Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě ohrožující životy a majetek, tj. při povodni.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.