Předběžná informace je upravena v ustanovení § 174 nového stavebního zákona (zákona č. 283/2021 Sb.). Předběžnou informaci vydává buď stavební úřad, nebo dotčený orgán.

Dle ustanovení § 174 odst. 1 nového stavebního zákona stavební úřad vydá předběžnou informaci:

a) o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,

b) o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace,

c) o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí o povolení záměru a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět,

d) o dotčených orgánech ve vztahu k záměru.

Nový stavební zákon nově upravuje, že předběžnou informaci může vydat i dotčený orgán, a to dle ustanovení § 174 odst. 2 nového stavebního zákona:

a) o nezbytnosti vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu,

b) o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět.

Předběžnou informaci poskytuje stavební úřad či dotčený orgán na základě podkladů, které mu předkládá pouze žadatel, tedy pokud mu žadatel jakoukoliv informaci nedodá nebo neposkytne, stává se předběžná informace neplatnou, třeba i od počátku, jak upravuje ustanovení § 139 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Proto je nutné i při vydávání předběžné informace jednoznačně upozornit žadatele, že předběžná informace je vydávána na základě pouze jím poskytnutých údajů a stavební úřad nemůže nikdy předjímat výsledek např. povolení záměru, který byl předmětem předběžné informace.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) upravuje účastenství v kolaudačním řízení ve svém ustanovení § 231 takto: „Účastníky kolaudačního řízení jsou stavebník a vlastník stavby.“

V daném případě se jedná o speciální úpravu k ustanovení § 27 správního řádu. I podle důvodové zprávy k novému stavebnímu zákonu jde o speciální definici účastenství.

Ustanovení § 231 nového stavebního zákona je tedy nutné považovat za taxativní výčet, tudíž účastníkem kolaudačního řízení bude pouze stavebník a vlastník stavby. Vlastník pozemku účastníkem takového řízení nebude.

Pro úplnost je vhodné dodat, že ustanovení § 234 odst. 1 věta poslední nového stavebního zákona sice ukládá stavebnímu úřadu, aby o závěrečné kontrolní prohlídce vyrozuměl i hlavního projektanta, nicméně tato skutečnost z hlavního projektanta rozhodně nedělá účastníka řízení.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) upravuje jak institut zkušebního provozu, tak i předčasného užívání. V obou případech dochází k tomu, že tyto instituty mají dočasnou povahu s tím, že nový stavební zákon stanoví maximální dobu trvání.

Předčasné užívání upravuje ustanovení § 236 nového stavebního zákona, přičemž může být povoleno nejdéle na dobu 1 roku a musí být splněny kumulativně podmínky stanovené zákonem. Stavebník o předčasné užívání požádá, stavba není dokončena, stavbu lze užívat a neohrozí se tím bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. Účastníkem řízení, jejímž předmětem je předčasné užívání, je stavebník a vlastník stavby. Po dokončení stavby bude stavebník nucen přistoupit buď ke zkušebnímu provozu, nebo ke kolaudaci vlastní stavby.

Zkušební provoz je upraven v ustanovení § 237 nového stavebního zákona, přičemž ten může být povolen buď z moci úřední (byla-li tato podmínka zahrnuta v povolení stavby), nebo na základě žádosti stavebníka. Smyslem a účelem zkušebního provozu je ověření funkčnosti dokončené stavby, nelze jej tedy nařídit v případě staveb, které nejsou dokončeny. Účastníkem řízení je – obdobně jako v případě předčasného užívání – vlastník stavby a stavebník. Nový stavební zákon pak výslovně stanoví, že po ukončení zkušebního provozu stavebník požádá o vydání kolaudačního rozhodnutí (srov. § 237 odst. 6 nového stavebního zákona). V případě povolení zkušebního provozu může tento být povolen nejdéle na dobu 1 roku.

Stanovená roční délka předčasného užívání, resp. zkušebního provozu, není maximální, neboť dle ustanovení § 238 odst. 3 nového stavebního zákona může být jejich délka v době jejich trvání prodloužena, a to i opakovaně. Nový stavební zákon pouze stanoví, že v takovém případě nemůže přesáhnout celkovou dobu trvání 3 roky, v případě vyhrazených staveb (upravených v Příloze č. 3 nového stavebního zákona) pak 10 let.