Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) upravuje závěrečnou kontrolní prohlídku v ustanovení § 234.

Podle ustanovení § 234 odst. 1 nového stavebního zákona stavební úřad provede závěrečnou kontrolní prohlídku dokončené stavby, je-li to nezbytné pro ověření skutečného provedení stavby. Je tedy na úvaze stavebního úřadu, zda je pro ověření skutečného provedení stavby závěrečná kontrolní prohlídka nutná, přičemž stavební úřad je samozřejmě povinen dle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

Podle ustanovení § 234 odst. 1 nového stavebního zákona zároveň platí, že závěrečná kontrolní prohlídka se neprovádí u podzemní stavby energetických sítí technické infrastruktury s výjimkou kolektorů a rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona. Závěrečná kontrolní prohlídka je vyloučena pouze u zde konkrétně vymezených staveb, u ostatních staveb, např. v dotazu zmíněného vodovodního řadu, toto vyloučení neplatí.

Stavební úřad může od závěrečné kontrolní prohlídky podle ustanovení § 234 odst. 2 nového stavebního zákona také upustit, pokud je k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí přiložen odborný posudek autorizovaného inspektora o ověření souladu skutečného provedení stavby s jejím povolením a její způsobilosti k užívání. Vždy je na úvaze stavebního řádu, zda od závěrečné kontrolní prohlídky upustí či nikoliv.

Závěrečná kontrolní prohlídka v rámci kolaudačního řízení je upravena v ustanovení § 234 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Předně je vhodné reagovat na procesní režim, který bude v takovém případě aplikován.

Vzhledem k tomu, že jde o úkon v rámci správního řízení – kolaudačního řízení – a nejedná se o klasický postup spočívající v kontrole tak, jak je upravován v části deváté nového stavebního zákona, kontrolní řád se na závěrečnou kontrolní prohlídku nepoužije. Ačkoliv nový stavební zákon výslovně – tak, jak je to tomu v případě kontrolní prohlídky dle § 227 odst. 4 nového stavebního zákona – nevylučuje využití kontrolního řádu, vyplývá toto z povahy kolaudačního řízení.

Co se týče vázanosti stavebního úřadu odborným posudkem autorizovaného inspektora, dle § 234 odst. 2 nového stavebního zákona platí: „Je-li k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí přiložen odborný posudek autorizovaného inspektora o ověření souladu skutečného provedení stavby s jejím povolením a její způsobilosti k užívání, stavební úřad může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky.“

Již z textace nového stavebního zákona výslovně vyplývá, že stavební úřad může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky. Není to ovšem povinností stavebního úřadu. Naopak stavebnímu úřadu ze základních zásad činností správních orgánů upravených v § 2 až § 8 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zejména pak z § 3 správního řádu, vyplývá povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro naplnění zásady legality.

Má-li stavební úřad pochybnosti o tom, že je splněna jedna ze základních podmínek pro vydání kolaudačního rozhodnutí (tj. to, zda je stavba realizována v souladu s povolením dle § 233 odst. 1 nového stavebního zákona), pak nejenže nemusí respektovat odborný posudek autorizovaného inspektora, nýbrž je povinen závěrečnou kontrolní prohlídku a další případné úkony za účelem zjištění skutečného stavu věci učinit. Což ostatně vyplývá i z § 234 odst. 1 nového stavebního zákona, kde je uvedeno, že stavební úřad provede závěrečnou kontrolní prohlídku dokončené stavby, je-li to nezbytné pro ověření skutečného provedení stavby.

Není tedy pravdou tvrzení stavebníka, že by stavební úřad byl bez dalšího povinen respektovat odborný posudek autorizovaného inspektora. Tomuto neodpovídá jak citovaná právní úprava, tak ani její výklad při reflexi základních zásad činnosti správních orgánů dle § 2 až 8 správního řádu.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) vymezuje hlavního projektanta v ustanovení § 14 písm. c) jako projektanta pověřeného koordinací při zpracování dokumentace. Dokumentace, jejíž bližší obsah je obsažen ve vyhlášce č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb (dále jen „vyhláška o dokumentaci staveb“), by měla obsahovat vždy jméno (či jména) a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, kterým je zapsán v evidenci autorizovaných nebo registrovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace. Z dokumentace tedy by mělo vždy vyplývat, kdo je hlavním projektantem.

V případě řízení a postupů podle nového stavebního zákona je hlavní projektant osobou:

• v řízení o povolení záměru, kterou - vedle účastníků řízení a dotčených orgánů - je stavební úřad povinen vyrozumět o zahájení řízení ve smyslu ust. § 188 odst. 1 nového stavebního zákona;
• v řízení o povolení záměru, kterou stavební úřad vyrozumí o vydání povolení záměru v souladu s ust. § 197 odst. 3 nového stavebního zákona;
• která je povinna se na výzvu stavebního úřadu účastnit kontrolní prohlídky ve smyslu ust. § 227 odst. 2 nového stavebního zákona;
• v kolaudačním řízení, kterou stavební úřad vyrozumívá o konání závěrečné kontrolní prohlídky ve smyslu ust. § 234 odst. 1 nového stavebního zákona;
• která je povinna se na výzvu stavebního úřadu účastnit kontroly ve smyslu ust. § 292 odst. 3 nového stavebního zákona.

Dle dosavadního stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) bylo primárním smyslem institutu autorizovaného inspektora nahrazení stavebního povolení postupem podle § 117 dosavadního stavebního zákona. Zároveň dle dosavadní právní úpravy mají svoji roli i v oblasti kolaudace stavby, neboť stavebník může podle § 122 odst. 6 dosavadního stavebního zákona doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora, přičemž v takovém případě stavební úřad může od závěrečné kontrolní prohlídky stavby upustit a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku.

V novém stavebním zákoně (zákoně č. 283/2021 Sb.) je činnost autorizovaných inspektorů primárně upravena v samostatné části osmé. Dle § 276 odst. 1 pak autorizovaný inspektor vydává posudky pro účely kolaudace staveb. Dle § 276 odst. 2 nového stavebního zákona pak autorizovaný inspektor vydává na žádost stavebníka posudek pro účely posouzení souladu projektové dokumentace pro provádění stavby s dokumentací pro povolení stavby a s jejími změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě s technickými předpisy a technickými normami. Nový stavební zákon tedy nepočítá s tím, že by autorizovaní inspektoři mohli nahrazovat povolení stavebního úřadu či jiný obdobný akt vydávaný ve formě rozhodnutí. Taktéž lze zmínit i jeho případnou expertní roli ve smyslu § 284 odst. 7 nového stavebního zákona na základě výzvy stavebního úřadu (a na náklad stavebního úřadu).

Ve vztahu ke kolaudaci nadále platí, že v případě, že je posudek autorizovaného inspektora předložen, je podle § 234 odst. 2 nového stavebního zákona na stavebním úřadu, zda závěrečnou kontrolní prohlídku stavby provede nebo nikoliv a spolehne se na posudek zpracovaný autorizovaným inspektorem. Jedná se o fakultativní podklad, kterým stavební úřad není bez dalšího vázán. Stavební úřad je nadále vázán zásadou materiální pravdy dle § 3 správního řádu, tedy je povinen zjistit skutečný stav věci v rozsahu nezbytném pro své rozhodnutí.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) upravuje stavební kontrolu realizovanou podle kontrolního řádu v ustanovení § 291 a násl. nového stavebního zákona.

Podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), je pověření ke kontrole zásadní dokument. Podle ustanovení § 4 odst. 3 kontrolního řádu platí, že pověření ke kontrole může mít dvě formy:

• písemné pověření k jednotlivé kontrole,
• průkaz, stanoví-li tak jiný právní předpis.

Dle ustanovení § 292 odst. 5 nového stavebního zákona pak platí, že pověření ke kontrole podle nového stavebního zákona lze vydat i ve formě průkazu, přičemž jeho forma je pak upravena v Příloze č. 16 vyhlášky č. 149/2024 Sb., o provedení některých ustanovení stavebního zákona.

Je vhodné poznamenat, že průkaz ke stavební kontrole podle kontrolního řádu lze využít i jako průkaz k prokázání totožnosti úředníka stavebního úřadu v případě kontrolní prohlídky stavby dle ustanovení § 227 odst. 2 nového stavebního zákona (ve spojení s ustanovení § 292 odst. 5 nového stavebního zákona, který se použije obdobně).

Občanský průkaz k prokázání totožnosti úředníka stavebního úřadu bude relevantní tedy za předpokladu, že úředník nemá vystavený průkaz ve smyslu citované právní úpravy. V takovém případě bude úředník – jako kontrolující osoba či člen kontrolní skupiny – mít k dispozici pouze písemné pověření o kontrole, přičemž to, zda se jedná skutečně o pověřenou osobu nelze jinak než průkazem totožnosti (např. občanským průkazem) prokázat. Kontrolující orgán je přitom povinen prokázat se kontrolované osobě.

Závěrem lze doporučit vyhotovení průkazů, neboť tento postup značně sníží administrativní zátěž příslušného stavebního úřadu, jelikož nebude nutné vyhotovovat vždy ad hoc pověření ke kontrole a postačí právě průkaz s náležitostmi dle citované právní úpravy.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) upravuje účastenství v kolaudačním řízení ve svém ustanovení § 231 takto: „Účastníky kolaudačního řízení jsou stavebník a vlastník stavby.“

V daném případě se jedná o speciální úpravu k ustanovení § 27 správního řádu. I podle důvodové zprávy k novému stavebnímu zákonu jde o speciální definici účastenství.

Ustanovení § 231 nového stavebního zákona je tedy nutné považovat za taxativní výčet, tudíž účastníkem kolaudačního řízení bude pouze stavebník a vlastník stavby. Vlastník pozemku účastníkem takového řízení nebude.

Pro úplnost je vhodné dodat, že ustanovení § 234 odst. 1 věta poslední nového stavebního zákona sice ukládá stavebnímu úřadu, aby o závěrečné kontrolní prohlídce vyrozuměl i hlavního projektanta, nicméně tato skutečnost z hlavního projektanta rozhodně nedělá účastníka řízení.