Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) umožňuje v územním plánu stanovit následující podmínky pro rozhodování v území:

• uzavření plánovací smlouvy,
• pořízení územní studie,
• pořízení regulačního plánu,
• zajištění architektonické studie,
• zajištění urbanistické studie.

V případě podmínky uzavření plánovací smlouvy musí územní plán vymezit základní obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření. Lhůta pro uzavření plánovací smlouvy nesmí být delší než 6 let. Uplyne-li marně lhůta 6 let, pozbývá takto formulovaná podmínka platnosti.

V případě územní studie musí územní plán stanovit základní podmínky pro pořízení územního plánu a lhůtu pro vložení územní studie do národního geoportálu územního plánování. Tato lhůta nesmí být delší než 6 let, přičemž i v tomto případě marným uplynutím této lhůty, pozbývá taková podmínka platnosti. Je vhodné poznamenat, že nový stavební zákon počítá s větší participací samosprávy při pořízení tohoto druhu územní studie – jejíž pořízení je podmínkou pro rozhodování v území dle § 81 odst. 4 nového stavebního zákona – neboť zastupitelstvo může podle § 49 odst. 4 nového stavebního zákona určit zastupitele, který při jejím pořizování spolupracuje s pořizovatelem.

V případě regulačního plánu musí územní plán stanovit základní podmínky pro pořízení regulačního plánu nebo zadání regulačního plánu a též lhůtu pro nabytí účinnosti regulačního plánu. Ani v tomto případě nesmí být lhůta delší 6 let s tím, že marným uplynutím této lhůty pozbývá taková podmínka platnosti.

Architektonická soutěž je vymezena jako postup hledání nejlepšího architektonického řešení stavby anebo zhotovitele projektové dokumentace, při němž jsou předkládány a hodnoceny návrhy architektonického řešení stavby. Naproti tomu urbanistická soutěž je vymezena jako postup hledání nejlepšího urbanistického řešení území anebo zhotovitele územní studie nebo územně plánovací dokumentace, při němž jsou předkládány a hodnoceny návrhy urbanistického řešení území. Tyto soutěže zajistí na požádání obec, jejíž zastupitelstvo vydalo předmětný územní plán. Také může tuto soutěž zajistit též ten, kdo hodlá ve vymezené ploše nebo koridoru záměr realizovat. Lhůta pro zajištění těchto soutěží není novým stavebním zákonem stanovena.

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), skutečně obsahuje podrobnější úpravu platnosti povolení vydaných stavebním úřadem oproti dosavadní právní úpravě.

V případě platnosti povolení je vhodné poznamenat, že je nutné aplikovat princip obecnosti a speciality, neboť nový stavební zákon upravuje obecně povolení záměru (stavebního i nestavebního) v ust. §§ 182 až 200. Následně pak pro některé záměry stanoví platnost odlišně či specificky. Je tedy nutné vždy aplikovat příslušné ustanovení nového stavebního zákona s tím, že pokud příslušný díl či oddíl nového stavebního zákona neobsahuje speciální právní úpravu, je nutné aplikovat obecně zejména ust. § 198 nového stavebního zákona.

Obecně dle nového stavebního zákona platí, že povolení má platnost 2 roky ode dne nabytí právní moci povolení, což je obecné východisko, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech dobu delší, která ovšem nesmí překročit 5 let. Z tohoto ustanovení mj. vyplývá, že hodlá-li stavební úřad stanovit delší lhůtu platnosti, musí tak výslovně uvést ve výrokové části rozhodnutí a tuto odchylku odůvodnit.

Nový stavební zákon současně výslovně stanoví, že bylo-li provádění záměru zahájeno v době jeho platnosti, prodlužuje se doba platnosti na 10 let ode dne právní moci povolení a/nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení. Dojde-li tedy k zahájení provádění záměru v době jeho platnosti, stanovuje se maximální doba platnosti povolení na 10 let. Toto je podstatný posun od dosavadní právní úpravy, neboť ta byla založena na tom, že bylo-li zahájeno, pak platnost povolení nezanikne.

Je vhodné poznamenat i to, že režim vyhrazených staveb je odlišný, neboť dle ust. § 198 odst. 2 věta druhá nového stavebního zákona se v případě vyhrazených staveb, včetně staveb souvisejících, aplikuje dosavadní režim, tedy bylo-li provádění záměru zahájeno v době jeho platnosti, tato platnost nezaniká a zákon nestanoví maximální dobu platnosti povolení na 10 let.

Platnost povolení může být ve všech případech prodloužena na základě žádosti stavebníka podané přede dnem uplynutí platnosti, a to i opakovaně. Nicméně ve všech případech může dojít k prodloužení maximálně vždy o další dva roky s tím, že platnost povolení nezanikne do doby, než bude o žádosti o prodloužení pravomocně rozhodnuto. Takto lze samozřejmě prodloužit i maximální dobu 10 let v případech, bylo-li provádění záměru zahájeno v době platnosti povolení.

V řízení o prodloužení platnosti stavební úřad zkoumá, zda nedošlo ke změně podmínek, za kterých bylo povolení vydáno. Je vhodné poznamenat, že nový stavební zákon připouští prodloužení platnosti povolení rozhodnutím vydaným jako první úkon v řízení tehdy, dojde-li k závěru, že od vydání povolení nedošlo k takové změně podmínek, která by vyžadovala doplnění podkladů. I toto ovšem bude muset stavební úřad ve vydaném rozhodnutí odůvodnit.

Je vhodné doplnit, že v případě povolení dělení nebo scelování pozemků dle ust. § 217 odst. 4 nového stavebního zákona je platnost stanovena na dobu neurčitou. V případě opatření obecné povahy (a v případě rozhodnutí o stanovení ochranného pásma) může stavební úřad stanovit dobu platnosti přímo v opatření obecné povahy (či v rozhodnutí). Neučiní-li tak, platí opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma (či rozhodnutí) po dobu trvání stavby nebo zařízení, k jehož ochraně bylo stanoveno.

Částečně odlišný režim má pak rámcové povolení podle ust. § 221 nového stavebního zákona, jelikož v případě rámcového povolení jeho platnost nezaniká, pokud je v době jeho platnosti vydáno povolení záměru.