Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) upravuje jak institut zkušebního provozu, tak i předčasného užívání. V obou případech dochází k tomu, že tyto instituty mají dočasnou povahu s tím, že nový stavební zákon stanoví maximální dobu trvání.

Předčasné užívání upravuje ustanovení § 236 nového stavebního zákona, přičemž může být povoleno nejdéle na dobu 1 roku a musí být splněny kumulativně podmínky stanovené zákonem. Stavebník o předčasné užívání požádá, stavba není dokončena, stavbu lze užívat a neohrozí se tím bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. Účastníkem řízení, jejímž předmětem je předčasné užívání, je stavebník a vlastník stavby. Po dokončení stavby bude stavebník nucen přistoupit buď ke zkušebnímu provozu, nebo ke kolaudaci vlastní stavby.

Zkušební provoz je upraven v ustanovení § 237 nového stavebního zákona, přičemž ten může být povolen buď z moci úřední (byla-li tato podmínka zahrnuta v povolení stavby), nebo na základě žádosti stavebníka. Smyslem a účelem zkušebního provozu je ověření funkčnosti dokončené stavby, nelze jej tedy nařídit v případě staveb, které nejsou dokončeny. Účastníkem řízení je – obdobně jako v případě předčasného užívání – vlastník stavby a stavebník. Nový stavební zákon pak výslovně stanoví, že po ukončení zkušebního provozu stavebník požádá o vydání kolaudačního rozhodnutí (srov. § 237 odst. 6 nového stavebního zákona). V případě povolení zkušebního provozu může tento být povolen nejdéle na dobu 1 roku.

Stanovená roční délka předčasného užívání, resp. zkušebního provozu, není maximální, neboť dle ustanovení § 238 odst. 3 nového stavebního zákona může být jejich délka v době jejich trvání prodloužena, a to i opakovaně. Nový stavební zákon pouze stanoví, že v takovém případě nemůže přesáhnout celkovou dobu trvání 3 roky, v případě vyhrazených staveb (upravených v Příloze č. 3 nového stavebního zákona) pak 10 let.

Jedná se o tzv. veřejnou sbírku, jejíž pořádání je regulováno zákonem. Podle zákona musí obec oznámit, že hodlá veřejnou sbírku konat, písemně krajskému úřadu, kde je možné uvést důvody hodné zvláštního zřetele, aby mohla být sbírka zahájena ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí oznámení (takovým důvodem je právě zmírnění následků ozbrojeného konfliktu). Krajský úřad by měl osvědčit konání sbírky. 

Oznámení musí v prvé řadě obsahovat název a sídlo obce, jakož i usnesení příslušného orgánu o souhlasu s konáním sbírky (rady obce), jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu starosty.

V oznámení musí být dále uvedeny následující skutečnosti:

a) účel sbírky (mají-li být z čistého výtěžku sbírky hrazeny režijní náklady, uvede se v účelu sbírky také nejvyšší procentní část čistého výtěžku, která může být takto použita),

b) území, na němž se sbírka bude konat,

c) datum zahájení a datum ukončení sbírky, popřípadě informaci, že sbírka bude konána na dobu neurčitou,

d) způsob provádění sbírky,

e) název a adresu banky nebo její pobočky nebo pobočky zahraniční banky, u níž je zřízen bankovní účet ke shromažďování příspěvků získaných sbírkou, a číslo tohoto účtu, 

f) podmínky pro otevření a zjištění obsahu pokladniček,

g) určení výše příspěvku při prodeji předmětů, v jejichž prodejní ceně je příspěvek zahrnut, nebo určení výše příspěvku na vstupenkách, koná-li se sbírka i tímto způsobem

h) den v roce, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování, koná-li se sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok,

i) den v roce, ke kterému bude zpracováno první roční průběžné vyúčtování, není-li tento den totožný s dnem uvedeným v písm. h).

Případnou změnu kteréhokoli z  údajů v oznámení nebo v připojených dokladech je obec povinna oznámit příslušnému krajskému úřadu nejpozději do 10 pracovních dnů.