Podle ustanovení § 185 odst. 2 nového stavebního zákona (zákona č. 283/2021 Sb.), platí: „Stavební úřad vyzve stavebníka k doplnění žádosti a odstranění vad žádosti nejpozději do 10 dnů od zahájení řízení a řízení usnesením přeruší; usnesení se doručuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat.“

Nový stavební zákon - napříč svojí úpravou - obsahuje řadu lhůt pro stavební úřad za účelem učinění různých kroků (příkladmo vyrozumění o zahájení řízení má být dle ustanovení § 188 odst. 1 nového stavebního zákona učiněno bezodkladně, nejpozději do 7 dnů ode dne zahájení řízení doručením bezvadné žádosti nebo od odstranění vad). Nicméně nový stavební zákon nestanoví žádný následek nedodržení takové lhůty, přičemž nelze ani dovozovat, že by se mělo jednat o lhůtu propadnou.

Důvod je prostý, pro účely toho, aby stavební úřad mohl žádost posoudit (stejně tak dotčené orgány) perspektivou zákonných a podzákonných požadavků dle ustanovení § 193 nového stavebního zákona, popř. dalších požadavků, je nutné, aby měly k dispozici perfektní bezvadnou žádost.

Jedná se tedy o lhůtu pořádkovou, při jejímž nedodržení si může účastník řízení stěžovat na nečinnost stavebního úřadu. Stavební úřad - i když tuto lhůtu nedodrží - nejen může, ale dokonce musí odstranit vady žádosti.

Zastupitelstvu obce je vyhrazeno schvalovat poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, vyjma situace, kdy je návratná finanční výpomoc (vyšší jak 250 000 Kč) poskytována příspěvkovým organizacím obce. Toto rozhodování bude dle důvodové zprávy náležet do vyhrazené pravomoci rady obce (poskytování návratné finanční výpomoci obecní příspěvkové organizaci je úkolem zřizovatele).

V případě dotací a návratných finančních výpomocí ostatním osobám v době krizového stavu bude toto rozhodování náležet do nevyhrazené pravomoci rady obce, s možností zastupitelstva si takové rozhodnutí vyhradit pro sebe. Přičemž v době mimořádných událostí může v rámci zbytkové pravomoci rady obce rozhodovat starosta. Krizovým stavem se dle krizového zákona rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Tedy mezi mimořádné události je za jisté možné zařadit i povodně.

V této souvislosti lze ještě podotknou, že finanční pomoc (ať již ve formě peněžitého daru, dotace či návratné finanční výpomoci) bude mít zpravidla za následek změnu rozpočtu a s tím související nutnost provedení rozpočtového opatření. Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě ohrožující životy a majetek, tj. při povodni.