V databázi máme 3 390 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání majetková újma způsobená změnou územního plánu

Nalezeno 24766 právních předpisů:

  • 235/2012 Sb., Ústavní zákon o změnách státních hranic s Rakouskou republikou
  • 633/2004 Sb., Ústavní zákon o změně státních hranic se Spolkovou republikou Německo
  • 76/2004 Sb., Ústavní zákon o změnách státních hranic s Rakouskou republikou
  • 74/1997 Sb., Ústavní zákon o změnách státních hranic se Slovenskou republikou
  • 169/1988 Sb., Ústavní zákon o změnách průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 15 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 1 až 10

Obec vydala nový územní plán, jímž došlo ke změně využití některých pozemků určených pro výrobu a sklady na zemědělské pozemky. Za jakých podmínek mají vlastníci těchto pozemků nárok na náhradu majetkové újmy způsobené změnou územního plánu?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jaký je postup obce v případě podání návrhu na změnu územního plánu. Musí obec bezprostředně reagovat i když v dané době nemá v úmyslu změny provádět?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jaké nastanou následky, když obec nevyhoví připomínce v prvních změnách územního plánu a schválí ho? Jaké možnosti má osoba, která podala připomínku a jaké z toho mohou obci vzniknout povinnosti (náklady)?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Územní plán účinný v roce 2016 vymezil plochu, ve které podmínil výstavbu v ploše zpracováním územní studie a lhůtu pro pořízení stude stanovil na dobu 5-ti let od vydání územního plánu. Územní stude však nebyla nikdy zpracována. Kdy uplyne lhůta (rok), kdy bude možné provést změnu v území tak, aby vlastníci nemohli uplatňovat náhradu za změnu v území? Podle jaké právní úpravy se bude náhrada, resp. lhůta pro náhradu, posuzovat v situaci, kdy změna/územní plán bude projednána ještě podle zák. č. 183/2006 Sb.? Jaká by byla lhůta, kdyby změna/územní plán byla projednána už podle zák. č. 283/2021 Sb.?Varianta ANáhrada dle § 102 z.č. 183/2006 Sb., a to zejména ve vztahu k odst. 4 (Pokud bylo rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu z podnětu nebo zpracováním územní studie a tento regulační plán nenabyl účinnosti nebo tato studie nebyla zapsána do evidence územně plánovací činnosti do 4 let od vydání územně plánovací dokumentace, která tuto podmínku stanovila, lhůty podle odstavce 3 se prodlužují o dobu, o kterou byla lhůta 4 let překročena.)[2016+5+4 (…2020 překročena o 4 roky) = 2025?[Varianta BNáhrada dle § 133 z. č. 283/2021 Sb., a to zejména ve vztahu k odst. 3 (Náhrada oprávněné osobě nenáleží, došlo-li ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemku na základě jejího návrhu nebo po uplynutí doby 5 let od nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace, která zastavění dotčeného pozemku ke stanovenému účelu umožnila. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou bylo zastavění pozemku znemožněno v důsledku stavební uzávěry nebo jiného dočasného omezení zastavitelnosti pozemku stanoveného územně plánovací dokumentací.)[2016+5+5 (…dočasné omezení zastavitelnosti pozemku v důsledku nutnosti vyhotovit ÚS dané ÚP do 5-ti let) = 2026?]Počítám lhůty správně [v hranatých závorkách]? Podle které právní úpravy se bude postupovat – varianta A, nebo varianta B?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obci byl doručen požadavek, jehož obsahem je uplatnění nároku na náhradu imateriální újmy a námitka proti zveřejnění osobních údajů. Žadatel podal žádost o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Této žádosti bylo také vyhověno, načež kladná odpověď obce byla zveřejněna na obecním webu současně s osobními údaji žadatele. Žadatel nyní uvádí, že tímto nesprávným úředním postupem obce mělo dojít k porušení právních předpisů o ochraně osobních údajů. Žadatel se nyní dožaduje odstranění osobních údajů z webových stránek a současně požaduje peněžitou náhradu nemajetkové újmy, která mu tímto nezákonným postupem vznikla. Je jeho nárok opodstatněný?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Prý již byl vydán první Územní rozvojový plán. Mají se tedy jeho perspektivou posuzovat záměry podle nového stavebního zákona?

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) ukládá v ustanovení § 193 odst. 1 písm. a) stavebnímu úřadu povinnost posuzovat to, zda je záměr v souladu s územně plánovací dokumentací. Nový stavební zákon – obdobně jako dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) – mezi územně plánovací dokumentace řadí:

  • územní rozvojový plán;
  • zásady územního rozvoje;
  • územní plán;
  • regulační plán.

První územní rozvojový plán – někdy označován jako tzv. nultý – byl vydán usnesením vlády České republiky ze dne 28. 8. 2024 č. 581, přičemž je dostupný v Národním geoportálu územního plánování (https://uzemniplanovani.gov.cz/dokumenty-pro-celou-cr). Tento první územní rozvojový plán byl pořizován na základě přechodných ustanovení, a to nejprve na základě přechodného ustanovení zákona č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jimiž byl novelizován dosavadní stavební zákon, a následně podle ustanovení § 319 nového stavebního zákona. Jedná se tedy o územně plánovací dokumentaci, která vznikla na základě obsahu zásad územního rozvoje jednotlivých krajů a politiky územního rozvoje.

Podle ustanovení § 319 odst. 5 nového stavebního zákona pak platí, že: „Pro první územní rozvojový plán se § 73 odst. 2 a 3 tohoto zákona nepoužije do doby vydání změny, která jej uvede do souladu s požadavky podle tohoto zákona.“

Na základě citovaného přechodné ustanovení tedy platí, že tento první územní rozvojový plán se nepoužije do doby vydání první změny, která jej uvede do souladu s požadavky nového stavebního zákona. Toto pravidlo přitom platí jak pro územní plánování, tak i pro posuzování záměrů.

První územní rozvojový plán tedy není závazný pro posuzování záměrů podle nového stavebního zákona, a to až do doby své první změny, která územní rozvojový plán uvede do souladu s novým stavebním zákonem.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Naše obec má územní plán zpracovaný a vydaný podle zákona č. 50/1976 Sb., jak řeší nový stavební zákon návaznost? Dojde ke zrušení tohoto našeho územního plánu, případně je nám stanovena lhůta, do kdy jej musíme přepracovat?

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.), obsahuje poměrně rozsáhlá přechodná ustanovení k problematice územního plánování.

Obecně platí, že územní plány vydané podle dosavadních právních předpisů, tj. jak podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., tak i podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., se považují za územní plány podle nového stavebního zákona.

Nicméně v případě těchto „starých“ územních plánů i nový stavební zákon omezuje jejich platnost. Dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) omezoval platnost starých územních plánů schválených podle zákona č. 50/1976 Sb., přičemž postupně tato lhůta byla prodlužována až do 31. 12. 2022.

Nový stavební zákon nicméně od počátku obsahuje ust. § 322 odst. 1, které stanoví: „Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán, schválené přede dnem 1. ledna 2007, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti nové územně plánovací dokumentace, která je nahrazuje, nejpozději však 31. prosince 2028. Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část této územně plánovací dokumentace, se považují za opatření obecné povahy, které je závazné pro navazující územně plánovací dokumentaci a pro rozhodování v území. Části územně plánovací dokumentace schválené přede dnem 1. ledna 2007, které nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí.

Pokud tedy máte starý územní plán vydaný podle zákona č. 50/1976 Sb., nemusíte se obávat o to, že by od 1. 7. 2024 došlo k jeho zániku. Nicméně nejpozději od 1. 1. 2029 nebude tento územní plán platit. Do té doby jej můžete nahradit územním plánem podle nového stavebního zákona (nezapočali-li jste pořizování nového územního plánu podle stávajícího stavebního zákona).

Ve vztahu ke změnám je vhodné pro úplnost doplnit, že zde je omezena možnost, do kdy lze změnu vydat, a to do 31. 12. 2028 ve smyslu ust. § 322 odst. 3 nového stavebního zákona.

Současně nový stavební zákon v ust. § 322 odst. 2 výslovně stanoví, že zastupitelstvo obce může opatřením obecné povahy ukončit platnost takového starého územního plánu vydaného podle zákona č. 50/1976 Sb.

Není tedy nutné se ničeho obávat, nový stavební zákon má dostatečně dlouhou dobu na pořízení nového územního plánu, avšak nebude-li tento nový územní plán vydán do 31. 12. 2028, dosavadní územní plán vydaný podle zákona č. 50/1976 Sb. pozbude své platnosti na konci roku 2028.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Je obec povinna zasíťovat pozemek, který změnou územního plánu změní z pozemku zemědělského na pozemek zastavitelný, pokud tento pozemek bude prodávat?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.