V databázi máme 3 390 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání neplatné právní jednání

Nalezeno 21903 právních předpisů:

  • 72/1947 Sb., Ústavní zákon, kterým se mění předpisy o obnovení právního pořádku
  • 1/2023 Sb., Zákon o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích (sankční zákon)
  • 276/2023 Sb., Zákon o zrušení obsoletních právních předpisů
  • 35/2021 Sb., Zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů
  • 629/2004 Sb., Zákon o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 34 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 31 až 34

Obec uzavřela před 10 lety dohodu o spolufinancování výstavby hřiště na pozemku ve vlastnictví tělovýchovné jednoty. Součástí dohody byl i bezúplatný převod části hřiště ve vlastnictví obce na tělovýchovnou jednotu za splnění smluvních podmínek. Jak má nyní obec postupovat, postačí majetek pouze vyřadit z účetnictví obce? A je nutné zveřejnit záměr na úřední desce?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je-li uzavřená smlouva o převodu nemovitého majetku obce z nějakého důvodu (např. vadného zveřejnění záměru) od počátku neplatná, kdo může, nebo musí tuto neplatnost určit? Může nabyvatel s nemovitostí disponovat, resp. ji dále převádět? Je nějaká lhůta, kdy již neplatnost smlouvy pomine?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Dopustil se starosta obce protiprávního jednání tím, že bez předchozího projednání a souhlasu zastupitelstva podal nabídku do výběrového řízení na odkup pozemků v katastru obce vyhlášeného Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, a to včetně složení kauce z prostředků obce na účet vyhlašovatele?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Nový stavební zákon prý mění platnost povolení, jak to bude s platností povolení dle nového stavebního zákona?

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), skutečně obsahuje podrobnější úpravu platnosti povolení vydaných stavebním úřadem oproti dosavadní právní úpravě.

V případě platnosti povolení je vhodné poznamenat, že je nutné aplikovat princip obecnosti a speciality, neboť nový stavební zákon upravuje obecně povolení záměru (stavebního i nestavebního) v ust. §§ 182 až 200. Následně pak pro některé záměry stanoví platnost odlišně či specificky. Je tedy nutné vždy aplikovat příslušné ustanovení nového stavebního zákona s tím, že pokud příslušný díl či oddíl nového stavebního zákona neobsahuje speciální právní úpravu, je nutné aplikovat obecně zejména ust. § 198 nového stavebního zákona.

Obecně dle nového stavebního zákona platí, že povolení má platnost 2 roky ode dne nabytí právní moci povolení, což je obecné východisko, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech dobu delší, která ovšem nesmí překročit 5 let. Z tohoto ustanovení mj. vyplývá, že hodlá-li stavební úřad stanovit delší lhůtu platnosti, musí tak výslovně uvést ve výrokové části rozhodnutí a tuto odchylku odůvodnit.

Nový stavební zákon současně výslovně stanoví, že bylo-li provádění záměru zahájeno v době jeho platnosti, prodlužuje se doba platnosti na 10 let ode dne právní moci povolení a/nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení. Dojde-li tedy k zahájení provádění záměru v době jeho platnosti, stanovuje se maximální doba platnosti povolení na 10 let. Toto je podstatný posun od dosavadní právní úpravy, neboť ta byla založena na tom, že bylo-li zahájeno, pak platnost povolení nezanikne.

Je vhodné poznamenat i to, že režim vyhrazených staveb je odlišný, neboť dle ust. § 198 odst. 2 věta druhá nového stavebního zákona se v případě vyhrazených staveb, včetně staveb souvisejících, aplikuje dosavadní režim, tedy bylo-li provádění záměru zahájeno v době jeho platnosti, tato platnost nezaniká a zákon nestanoví maximální dobu platnosti povolení na 10 let.

Platnost povolení může být ve všech případech prodloužena na základě žádosti stavebníka podané přede dnem uplynutí platnosti, a to i opakovaně. Nicméně ve všech případech může dojít k prodloužení maximálně vždy o další dva roky s tím, že platnost povolení nezanikne do doby, než bude o žádosti o prodloužení pravomocně rozhodnuto. Takto lze samozřejmě prodloužit i maximální dobu 10 let v případech, bylo-li provádění záměru zahájeno v době platnosti povolení.

V řízení o prodloužení platnosti stavební úřad zkoumá, zda nedošlo ke změně podmínek, za kterých bylo povolení vydáno. Je vhodné poznamenat, že nový stavební zákon připouští prodloužení platnosti povolení rozhodnutím vydaným jako první úkon v řízení tehdy, dojde-li k závěru, že od vydání povolení nedošlo k takové změně podmínek, která by vyžadovala doplnění podkladů. I toto ovšem bude muset stavební úřad ve vydaném rozhodnutí odůvodnit.

Je vhodné doplnit, že v případě povolení dělení nebo scelování pozemků dle ust. § 217 odst. 4 nového stavebního zákona je platnost stanovena na dobu neurčitou. V případě opatření obecné povahy (a v případě rozhodnutí o stanovení ochranného pásma) může stavební úřad stanovit dobu platnosti přímo v opatření obecné povahy (či v rozhodnutí). Neučiní-li tak, platí opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma (či rozhodnutí) po dobu trvání stavby nebo zařízení, k jehož ochraně bylo stanoveno.

Částečně odlišný režim má pak rámcové povolení podle ust. § 221 nového stavebního zákona, jelikož v případě rámcového povolení jeho platnost nezaniká, pokud je v době jeho platnosti vydáno povolení záměru.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož