Dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) bližší regulaci neobsahuje. Uvedená podmínka
vyplývá z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných
požadavcích na využívání území (dále jen
„vyhláška č. 501/2006 Sb.“), dle něhož platí: „Pozemek se vždy vymezuje
tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým
uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na
veřejně přístupnou pozemní komunikaci.“
Judikatura Nejvyššího správního
soudu (např. rozsudek ze dne 27. 9. 2017 č.j. 1 As 166/2016-38) konstatovala,
že věcné břemeno nemá trvalý charakter, a tudíž jím nelze splnit podmínku
vyplývající z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Z tohoto
důvodu nebylo možné ono napojení na veřejně přístupnou pozemní komunikaci řešit
zřízením věcného břemene mezi dvěma pozemky tak, aby toto napojení bylo
zajištěno skrze sousední pozemek, který již dopravní napojení na veřejnou
pozemní komunikaci splňoval.
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) tento
dosavadní výklad mění výslovnou regulací obsaženou přímo v novém stavebním
zákoně. Dle jeho ustanovení § 216 odst. 2 platí: „K žádosti o
povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá
celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se
zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého
přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu
stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo
stavbě.“
Z citovaného ustanovení
vyplývá, že při dělení pozemků lze ve vztahu k požadavku na jejich
dopravní přístupnost splnit požadavek jedním z těchto způsobů:
1) vyznačení přímého přístupu
z veřejné komunikace ke všem pozemkům;
2) vyznačením přístupu skrze
pozemek nebo stavbu stejného vlastníka;
3) na základě jiného věcného
práva k cizímu pozemku nebo stavbě – tj. na základě např. věcného břemene
podle občanského zákoníku.
Novou právní úpravu lze tedy
považovat za benevolentnější a umožňuje dělit pozemky i tehdy, pokud nejsou
všechny nově vznikající pozemky přímo napojeny na veřejně přístupnou pozemní
komunikaci.
Pro úplnost je vhodné dodat, že dle ustanovení § 216 odst. 4
nového stavebního zákona při dělení nebo scelení pro stavby dálnic, silnic I.
třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících se nedokládá
dopravní napojení na veřejně přístupnou komunikaci, přičemž stavební úřad v rozhodnutí
o dělení nebo scelování pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah,
leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících stanoví stavební úřad podmínku
zřízení napojení nově vzniklých pozemků na veřejně přístupnou komunikaci.
