V databázi máme 3 390 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání neveřejnost

Nalezeny 4 právní předpisy:

  • 40/2017 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 6. prosince 2016 sp. zn. Pl. ÚS 32/15 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
  • 9/1947 Ú. l. I, Vyhláška ministra vnitra č. B-2534-13/11-46-II/2, kterou se vydávají prozatímní jednací řády pro ústřední národní výbory města Brna. Liberce, Olomouce, Opavy, Ostravy a Plzně a jejich složky.
  • 1865/1946 Ú. l. I, Vyhláška ministra vnitra, č. B-2534-13/9-46-II/2, kterou se vydávají prozatímní jednací řády pro zemské a okresní národní výbory, okresní správní komise a jejich složky.
  • 1050/1949 Ú. l. I, Vyhláška ministerstva práce a sociální péče, kterou se vydávají předpisy o učňovských zkouškách (zkušební řád).

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto předpisů.

Bylo nalezeno 313 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 151 až 160

V naší obci připravujeme realizaci nového parku s herními prvky a nejsme si jisti finančním limitem pro veřejnou zakázku malého rozsahu. V rámci realizace by mělo dojít k modelaci stávajícího pozemku, výstavbě cyklostezky, výstavbě herní plochy, osazení herních prvků, laviček a košů a výsadbě zeleně. Jedná o jeden funkční prvek, při jehož realizaci budou prováděny stavební práce a dodávky nebo služby jinými subjekty. Vzhledem k tomu, že jsme si vědomi nutností sčítat v tomto případě jednotlivé zakázky, tak řešíme limit, do kterého se musíme vejít. Bohužel si však nejsme jisti, jak určit hlavní předmět, ze kterého vychází maximální částka. Tedy zda to je 2 nebo 6 mil. Kč. Pro upřesnění uvádíme, že větší finanční plnění je předpokládáno na straně dodávek a služeb.

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

V rámci výběrového řízení na veřejnou zakázku (zjednodušené podlimitní řízení) byl vybrán dodavatel, vše bylo řádně schváleno zastupitelstvem obce. Bohužel schvalování a administrativa se ze strany obce protáhla a vybraný dodavatel už nyní ví, že dílo nestihne v termínu dle původní smlouvy stavebně zhotovit včas a nechce nyní smlouvu podepsat. Jaké jsou možnosti s posunutím termínu ve smlouvě o měsíc?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Silniční správní úřad obce I. typu zahájil správní řízení o neoprávněném záboru veřejného prostranství - chodníku, který je součástí místní komunikace. Dle §40 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích přestupky podle §42a a §42b projednává obec s rozšířenou působností. Jak má silniční správní úřad obce I. typu předat tento přestupek k projednání obci s rozšířenou působností? Případně má vůbec právo silniční správní úřad obce I. typu toto správní řízení zahájit?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona je možné zajistit přístup dělených nebo scelovaných pozemků na veřejnou komunikaci na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. K jakému okamžiku toto jiné věcné právo musí existovat? Ze strany stavebníka nám byla předložena uzavřená smlouva o zřízení věcného břemene pro zajištění přístupu, avšak nebyl podán návrh na vklad takového práva do katastru nemovitostí.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) představuje oproti dosavadnímu stavebnímu zákonu (zákonu č. 183/2006 Sb.) podstatnou změnu.

Dle dosavadního stavebního zákona - při reflexi relevantní judikatury správních soudů - platilo, že v případě dělení nebo scelování pozemků nebylo možné využít k zajištění přístupu na veřejnou komunikaci institutu jiného věcného práva. Vždy bylo nutné pozemky dělit či scelovat tak, aby veškeré pozemky dotčené tímto nestavebním záměrem měly přímé napojení na veřejnou komunikaci.

Nový stavební zákon v ustanovení § 216 odst. 2 výslovně stanoví: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“

Jednou z variant je právě zajištění tzv. nepřímého přístupu s využitím institutu jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. Věcná práva k nemovitým věcem - tedy i pozemkům a stavbám - jsou evidována v katastru nemovitostí. Zde je tedy možné ověřit, zda takové jiné věcné právo zajišťující přístup na veřejnou komunikaci existuje, nebo nikoliv.

V případě, že bude podána žádost o dělení nebo scelení pozemku a nebude-li jiné věcné právo existovat ke dni rozhodnutí stavebního úřadu, nelze považovat požadavek stavebního zákona za splněný.

Pozemky a stavby jsou přitom věci evidované ve veřejném seznamu, jímž je v tomto případě katastr nemovitostí. V souladu s úpravou obsaženou v občanském zákoníku (viz ustanovení § 1262 a ustanovení § 1305 občanského zákoníku) takové jiné právo vznikne primárně zápisem do katastru nemovitostí. Občanský zákoník počítá i se vznikem takového práva na základě jiných právních skutečností (např. vydržením či z rozhodnutí správního orgánu či soudu) s tím, že se v katastru nemovitostí následně takové právo pouze „zaeviduje“.

Dotaz směřuje k tomu, zda je možné považovat uzavřenou smlouvu o zřízení věcného břemene za dostatečné naplnění podmínky dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona. Do doby zápisu tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí nelze považovat ve smyslu citované právní úpravy obsažené v občanském zákoníku toto právo za vzniklé (vzniká vkladem). Je tedy nutné trvat na tom, aby takové jiné věcné právo bylo do katastru nemovitostí pravomocně vloženo nejpozději ke dni rozhodnutí stavebního úřadu. Ani případné probíhající řízení o vkladu jiného věcného práva do katastru nemovitostí by nebylo dostatečné, jelikož není jisté, že vkladové řízení skončí pravomocným povolením vkladu.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Uvolněný člen zastupitelstva obce je příslušníkem aktivních záloh a jako takový byl povolán na pravidelné vojenské cvičení. Jak na tuto dobu pohlížet z pohledu výkonu veřejné funkce, má povinnost požádat o čerpání dovolené? Má obec v tomto případě možnost požádat o finanční podporu dle zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je možné, aby jediný místostarosta, který je evidován jako uchazeč o zaměstnání, vykonával v rámci veřejně prospěšných prací práce v kategorii ostatní pomocní pracovníci, tj. např. pomocný pracovník údržby budov a souvisejících prostor? Místostarosta nepobírá jako neuvolněný zastupitel žádnou odměnu a ani mu nebyly svěřeny žádné konkrétní úkoly.

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je v obecně závazné vyhlášce o veřejném pořádku nutno přesně vyjmenovat, kterých veřejných prostranství se vyhláška týká (názvy ulic a náměstí), nebo je stačí graficky znázornit v plánku?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Prý už nelze požádat o uznání rovnocennosti vzdělání. Mám za sebou tři roky studia sociální práce na vysoké škole. Připadá mi proto absurdní, že bych měla dělat zkoušku ZOZ pro výkon veřejného opatrovnictví. Můžete mi, prosím, vysvětlit, jak to je?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Může starosta dle svého uvážení ukončit veřejné zasedání zastupitelstva?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec vlastní v akciové společnosti 99,9 % akcií. Tuto společnost obec nezakládala, po jejím založení do ní pouze vstoupila. Jeden z členů zastupitelstva obce požádal společnost a následně obec o poskytnutí komplexního souboru informací (včetně faktur, závěrek, závazků…). Má obchodní společnost povinnost postupovat podle ustanovení § 82 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)? Je daná právnická osoba veřejnou institucí – tedy povinným subjektem dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.