Dle ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, byly předmětem úpravy této vyhlášky „obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let.“

Podle ustanovení § 334 bodu 55. nového stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.) byla uvedená vyhláška skutečně zrušena.

V ustanovení § 13 písm. d) nového stavebního zákona je vymezena přístupnost jako „vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání.“

Ve vybraných ustanoveních nového stavebního zákona [§ 141 odst. 3,  § 145 odst. 1 písm. e) a § 149 písm. b)] je předpokládáno, že stavby musí plnit požadavky právě na přístupnost. Obdobně pak prováděcí vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu předpokládá, že budou plněny požadavky na přístupnost.

Nicméně vyhláška o požadavcích na výstavbu sama o sobě tyto požadavky konkrétními parametry nevymezuje. Ustanovení § 29 odst. 1 vyhlášky o požadavcích na výstavbu odkazuje na normu, kterou je v současné době myšlena ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání.

Ačkoliv tedy nový stavební zákon zrušil vyhlášku č. 398/2009 Sb., požadavky na přístupnost – do značné míry obdobné požadavky jako obsahovala zrušená vyhláška č. 398/2009 Sb. – bude nutné naplňovat podle uvedené technické normy. Tato problematika tedy bude nadále posuzována.