- 95/2004 Sb., o podmínkách získávání způsobilosti k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
- 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování způsobilosti k řízení motor. vozidel
- 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace
- 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků
- 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti
Může u svatebního obřadu spolu s oddávajícím být osoba, která není matrikářem, s tím, že následně vyhotovení oddacího listu (veškerou agendu) provede matrikář?
Může být zvolen jeden zastupitel za předsedu dvou komisí (např. kulturní a stavební) nebo výborů?
Obec chce na základě dohody s úřadem práce vytvořit místo absolventské praxe (pro absolventa střední školy), přičemž tento zaměstnanec by byl přidělen na úsek vymáhání pohledávek. Lze tohoto zaměstnance (absolventa) bez složených zkoušek o odborné způsobilosti pověřit nahlížením do Czech POINTu? Nedošlo by tak k porušení zákona o ochraně osobních údajů?
Starosta obce vypsal výběrové řízení na tajemníka obecního úřadu. V požadavcích na výkon funkce je mj. „velmi dobrá znalost veřejné správy dané obce“ a „tříletá praxe splněná v průběhu 8 let bezprostředně“. Nejedná se o diskriminaci vůči jiným odborně způsobilým zájemců z jiných obcí a měst?
Může oddávající oddávat mimo oblast své působnosti?
Může člen zastupitelstva obce vykonávat pro obec placenou funkci lesního hospodáře?
Obec obdržela žádost o prodej pozemku z vlastnictví obce. Nechala si zpracovat znalecký posudek za účelem zjištění ceny obvyklé, který se ovšem obci zdál příliš nadhodnocený, jelikož pozemek je veden pouze jako zemědělská plocha. Proto si obec nechala zpracovat další posudek, který stanovil cenu ještě vyšší než původní posudek s odůvodněním, že by mohlo do budoucna dojít ke změně zařazení pozemku jako plochy k bydlení. Může obec prodat pozemek za nižší cenu stanovenou prvním posudkem, nebo si může nechat zpracovat další znalecký posudek?
V minulosti jsme přijali do pracovního poměru pracovnici na pomocné sekretářské a servisní práce – kopírování, obsluha ústředny apod., tedy mimo režim zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Pracovnice byla šikovná a provoz úřadu si vyžádal občas zástup i v úřednické činnosti, postupně tedy začala vypomáhat i v správních činnostech (zástupy za nemoc apod.), proto jsme ji přihlásili ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti, kterou úspěšně absolvovala. V současné době připravujeme organizační změny, kdy po odchodu kolegyně budeme snižovat počet zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu sloučením dvou pracovních pozic, a to místa „úřednice“ a místa „se servisními činnostmi“. Máme spolehlivou zacvičenou kolegyni, která splňuje podmínky pro obsazení sloučené pozice, je tedy nutné vyhlašovat veřejnou výzvu? V podstatě nepřijímáme nového zaměstnance, pouze slučujeme funkce, ale dostali bychom se do stavu, kdy úředník nebyl přijat na základě veřejné výzvy. Přitom je přirozené, že chceme využít zaměstnance, který okamžitě bude vykonávat potřebnou agendu, zná podmínky uvnitř úřadu, umí komunikovat s lidmi, je proškolen apod.
Podle nového stavebního zákona byla podána žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí, přičemž stavebník předložil odborný posudek autorizovaného inspektora. Máme podezření, že stavba byla realizována rozporně s povolením, avšak stavebník tvrdí, že musíme respektovat odborný posudek autorizovaného inspektora a závěrečnou kontrolní prohlídku stavby nerealizovat. Jak bychom měli postupovat? Musíme postupovat podle kontrolního řádu?
Závěrečná kontrolní prohlídka v rámci kolaudačního řízení je upravena v ustanovení § 234 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Předně je vhodné reagovat na procesní režim, který bude v takovém případě aplikován.
Vzhledem k tomu, že jde o úkon v rámci správního řízení – kolaudačního řízení – a nejedná se o klasický postup spočívající v kontrole tak, jak je upravován v části deváté nového stavebního zákona, kontrolní řád se na závěrečnou kontrolní prohlídku nepoužije. Ačkoliv nový stavební zákon výslovně – tak, jak je to tomu v případě kontrolní prohlídky dle § 227 odst. 4 nového stavebního zákona – nevylučuje využití kontrolního řádu, vyplývá toto z povahy kolaudačního řízení.
Co se týče vázanosti stavebního úřadu odborným posudkem autorizovaného inspektora, dle § 234 odst. 2 nového stavebního zákona platí: „Je-li k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí přiložen odborný posudek autorizovaného inspektora o ověření souladu skutečného provedení stavby s jejím povolením a její způsobilosti k užívání, stavební úřad může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky.“
Již z textace nového stavebního zákona výslovně vyplývá, že stavební úřad může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky. Není to ovšem povinností stavebního úřadu. Naopak stavebnímu úřadu ze základních zásad činností správních orgánů upravených v § 2 až § 8 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zejména pak z § 3 správního řádu, vyplývá povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro naplnění zásady legality.
Má-li stavební úřad pochybnosti o tom, že je splněna jedna ze základních podmínek pro vydání kolaudačního rozhodnutí (tj. to, zda je stavba realizována v souladu s povolením dle § 233 odst. 1 nového stavebního zákona), pak nejenže nemusí respektovat odborný posudek autorizovaného inspektora, nýbrž je povinen závěrečnou kontrolní prohlídku a další případné úkony za účelem zjištění skutečného stavu věci učinit. Což ostatně vyplývá i z § 234 odst. 1 nového stavebního zákona, kde je uvedeno, že stavební úřad provede závěrečnou kontrolní prohlídku dokončené stavby, je-li to nezbytné pro ověření skutečného provedení stavby.
Není tedy pravdou tvrzení stavebníka, že by stavební úřad byl bez dalšího povinen respektovat odborný posudek autorizovaného inspektora. Tomuto neodpovídá jak citovaná právní úprava, tak ani její výklad při reflexi základních zásad činnosti správních orgánů dle § 2 až 8 správního řádu.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.