- 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod
- 57/2016 Sb., ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod
- ZP10/2012, k nařízení o přípustném znečištění povrchových a odpadních vod
- ZP05/2003, o přípustném znečištění povrchových a odpadních vod
- 328/2018 Sb., o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů a měření objemu
Obec je vlastníkem veřejné kanalizace a uvažuje, že občanům a podnikatelům plošně odpustí platbu za stočné za určité období. Lze tuto platbu prominout na základě rozhodnutí obecního úřadu, i když nejde o místní poplatek uplatňovaný obecně závaznou vyhláškou? Jak máme při prominutí platby za stočné postupovat a který orgán obce o prominutí platby rozhodne?
Obec má v úmyslu uzavřít smlouvu na provozování obecní kanalizace s externím provozovatelem s tím, že kanalizace bude i nadále jejím vlastnictvím. Je nutné v takovém případě zveřejňovat záměr?
Může obec požadovat poplatek za srážkovou vodu z budov ve vlastnictví fyzických i právnických osob, když je srážková voda svedena do kanalizace? Jak lze tento poplatek stanovit?
Investor nové optické sítě v naší obci nám tvrdí, že lze realizovat výměnu těchto sítí bez aktu stavebního úřadu, pročež již zahájil kroky vedoucí k přípravě těchto prací. Jeden ze zastupitelů tvrdí, že takový postup stavební zákon nepřipouští. Lze realizovat výměnu sítě bez aktu stavebního úřadu?
Nový stavební zákon prý mění příslušnost pro povolování záměrů a některé stavební záměry již nebudou moci projednávat stavební úřady I. a II., ale budou moci být projednány pouze stavebními úřady obcí s rozšířenou působností. Jak to bude s příslušností?
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) skutečně dopadá i na změnu příslušnosti. Nový stavební zákon předpokládá, že působnost obecních stavebních úřadů budou vykonávat všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností (tzv. „trojky“) a dále pak vybrané pověřené obecní úřady (tzv. „dvojky“) a obecní úřady (tzv. „jedničky“) s tím, že působnost vybraných pověřených obecních úřadů a obecních úřadů stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.
Nezřídka kdy bude docházet k tomu, že předmětem povolení záměru bude soubor staveb. Např. v případě rodinného domu se bude jednat o rodinný dům samotný a též např. související čistírna odpadních vod, studna či veřejně přístupná účelová komunikace apod.
Zde došlo k výkladovým střetům, neboť dle ust. § 37 odst. 3 nového stavebního zákona, což je společné ustanovení pro výklad působnosti, platí, že v případě souboru staveb se příslušnost stavebního úřadu k vydání povolení záměru řídí příslušností k povolení záměru stavby hlavní souboru staveb, což by znamenalo, že příslušným k vydáním takového povolení by byl kterýkoliv obecní stavební úřad, tedy i tzv. jedničky a dvojky.
Naproti tomu z ust. § 34a odst. 2 nového stavebního zákona, ve znění platném ke dni zodpovězení tohoto dotazu, vyplývá, že působnost stavebního úřadu ve věcech záměru silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace, technické infrastruktury, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství, a vodního díla, u něhož nevykonává působnost stavebního úřadu krajský stavební úřad, včetně staveb tvořících s nimi soubor staveb, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností, tj. tzv. trojky.
Uvedená ustanovení jsou do značné míry v kontrapozici, neboť je otázkou jejich specialita a obecnost, přičemž Ministerstvo pro místní rozvoj se již dnes kloní k závěru, že účelem regulace má být to, aby v případě souboru staveb, v němž je jako vedlejší stavba kterákoliv ze staveb uvedených v ust. § 34a odst. 2 nového stavebního zákona, byla výlučně dána působnost obecního stavebního úřadu obce s rozšířenou působností.
Spornost výkladu pak odstraňuje novelizace zákona o Státním fondu podpory investic, která mění i nový stavební zákon a mj. výslovně vylučuje v případě obecních stavebních úřadů a souboru staveb aplikaci ust. § 37 odst. 3 nového stavebního zákona, tedy jednoznačně se působnost bude určovat dle názoru MMR. Bude-li tedy umisťován stavební záměr sestávající ze souboru staveb, přičemž u stavby hlavní je dána příslušnost jedničky či dvojky, avšak vedlejší stavba bude stavbou uvedenou v ust. § 34a odst. 2 nového stavebního zákona (záměr silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupná účelová komunikace, technická infrastruktura, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství a vodní dílo, u něhož není dána působnost krajského stavebního úřadu), pak bude takový záměr povolován výlučně trojkou.
Je pravdou, že tento stav povede mj. k tomu, že stavební úřady na jedničkách a dvojkách se budou muset koordinovat s trojkami – a trojky samozřejmě s jedničkami a dvojkami – neboť to, zda např. rodinný dům bude povolován na jedničce či dvojce, bude odvislé od toho, zda např. studna jako vodní dílo bude součástí záměru, nebo bude povolována samostatně. Koordinace bude nezbytná pro to, aby obecní stavební úřady vzájemně věděly, co je v dané lokalitě povolováno a co bylo povoleno. Nový stavební zákon ovšem tuto koordinaci blíže neupravuje, bude nutné vycházet z obecné zásady spolupráce mezi správními orgány dle ust. § 8 odst. 2 správního řádu.
Závěrem je vhodné doplnit, že novelizace zákona o Státním fondu podporu investic mění též to, že v případě povolení bytového domu bude dána výlučná působnost obecních stavebních úřadů obcí s rozšířenou působností. Jedná se o podstatnou změnu, neboť nový stavební zákon až do této novelizace počítal s tím, že i jedničky a dvojky budou povolovat právě i bytové domy.
Nový stavební zákon
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.