Jakou smlouvu musí obec uzavřít, když chce zřídit věcné břemeno k obecnímu vrtu na cizím pozemku? Následně obec věcné břemeno zapíše do katastru.

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Z obce vede jediná cesta k přírodní památce, která není ve vlastnictví obce. Po dohodě s vlastníkem cesty rozhodl starosta o provedení čištění této cesty. Nedochází k porušení právních předpisů, když pracovníci obce pracují na cizím pozemku?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Kdo v obci schvaluje nabývání nemovitých věcí (když je nově stavba součástí pozemku a není tedy samostatnou věcí)? Kdo schvaluje stavbu inženýrských sítí, chodníků a cyklostezek? Kdo v obci schvaluje smlouvy týkající se věcných břemen?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec se stará kvůli pořádku o cizí pozemek více než 12 let. Vlastník pozemku nebydlí v obci a neměl zájem se za celou dobu o tento pozemek postarat. Vlastník pozemku nyní zemřel a dědic ho nyní chce prodat. Má obec nějaký nárok na tento pozemek? Musí přistoupit na požadovanou cenu stávajícího vlastníka?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Do pravomoci kterého orgánu obce patří schválit smlouvu o dílo, která se týká výsadby stromů na obecním pozemku? Jedná se o movitou, nebo nemovitou věc?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Městské hradby, které vznikaly souběžně se založením města od 2. pol. 15. století, jsou zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, ale již nejsou evidovány v katastru nemovitostí. Některé úseky hradeb se nacházejí na soukromých pozemcích. Město ani majitelé těchto pozemků nedisponují žádnými listinami prokazujícími vlastnictví hradeb. Kdo je vlastníkem městských hradeb, které se nacházejí na pozemcích soukromých vlastníků. Je nějaký orgán, mimo soudu, věcně příslušný k určení vlastníků? V případě, že je část hradeb součástí pozemku, jaký by měl být postup města a vlastníků v rámci oprav hradeb na těchto sporných úsecích, popř. oprav prostřednictvím Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Město za pomoci dotace vybuduje na nemovitosti (pozemku), která je v jeho vlastnictví stavbu (nikoliv podzemní). Stavba se tak dle občanského zákoníku stává součástí tohoto pozemku čili vlastníkem/nabyvatelem se automaticky stává město. Aby stavba mohla být na tomto pozemku vybudována, je potřeba uzavřít smluvní ujednání tedy smlouvu o dílo. Schválení uzavření smlouvy o dílo náleží do tzv. zbytkové pravomoci rady dle § 102 odst. 3 zákona o obcích za předpokladu, že si tuto pravomoc nevyhradilo zastupitelstvo města dle § 84 odst. 4 zákona o obcích (v našem případě si zastupitelstvo toto nevyhradilo). Dle ustanovení § 85 psím. a) zákona o obcích nabytí a převod hmotných nemovitých věcí (s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací) včetně vydání nemovitých věcí podle zvláštních zákonů, je vyhrazenou pravomocí zastupitelstva. Avšak vzhledem k ustanovení § 498 občanského zákoníku se domníváme, že nově vybudovaná stavba vlastníkem pozemku se stává součástí pozemku, a protože je již tento pozemek ve vlastnictví města, tak vlastně k nabývání nově vybudované stavby ve smyslu občanského zákoníku a zákona o obcích nedochází. Není tak potřeba smlouvu o dílo projednávat v zastupitelstvu města (pokud se nejedná o pravomoc, kterou si zastupitelstvo vyhradilo).

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.