- 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích územních samosprávných celků
- 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a
- 505/2002 Sb., k provedení zák. o účetnictví pro úz. samosprávu a org. slož.státu
- V/2-31 372/92, Postupy účtování u malých příspěvkových a podobných organizací
- 430/2001 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu
Vztahuje se zákon o svobodném přístupu k informacím i na základní a mateřské školy? Je škola veřejnou institucí ve smyslu tohoto zákona a má mít povinné informace dle jeho struktury?
Musí zastupitelstvo obce schvalovat poskytování dotací či návratných finančních výpomocí i v době povodně?
Zastupitelstvu obce je vyhrazeno schvalovat poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, vyjma situace, kdy je návratná finanční výpomoc (vyšší jak 250 000 Kč) poskytována příspěvkovým organizacím obce. Toto rozhodování bude dle důvodové zprávy náležet do vyhrazené pravomoci rady obce (poskytování návratné finanční výpomoci obecní příspěvkové organizaci je úkolem zřizovatele).
V případě dotací a návratných finančních výpomocí ostatním osobám v době krizového stavu bude toto rozhodování náležet do nevyhrazené pravomoci rady obce, s možností zastupitelstva si takové rozhodnutí vyhradit pro sebe. Přičemž v době mimořádných událostí může v rámci zbytkové pravomoci rady obce rozhodovat starosta. Krizovým stavem se dle krizového zákona rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Tedy mezi mimořádné události je za jisté možné zařadit i povodně.
V této souvislosti lze ještě podotknou, že finanční pomoc (ať již ve formě peněžitého daru, dotace či návratné finanční výpomoci) bude mít zpravidla za následek změnu rozpočtu a s tím související nutnost provedení rozpočtového opatření. Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě ohrožující životy a majetek, tj. při povodni.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Jaká je právní povaha jeskyní? Komu náleží vlastnické právo k jeskyním?
Může rada obce zrušit řediteli školy, jejímž je obec zřizovatelem, příplatek za vedení bez schválení zastupitelstva obce?
Mohou kontrolu hospodaření příspěvkové organizace vykonávat kromě zaměstnanců obecního úřadu i členové zastupitelstva, členové kontrolního či finančního výboru nebo jiného orgánu obce?
Může obec coby zřizovatel školy zakázat používání mobilních telefonů ve škole?
Má zastupitel právo na informace týkající se pracovní doby ředitele základní školy, jejímž zřizovatelem je obec?
Bude mít konsolidační balíček vliv i na výdaje?
Jaká rizika kryje pojištění odpovědnosti obce?
Vždy záleží na konkrétním obsahu pojistné smlouvy a tam uvedeným pojistným rizikům. Současně je potřeba věnovat pozornost i tam uvedeným výlukám z pojištění (tj. rizikům, na která se pojištění nevztahuje).
Zpravidla pojištění odpovědnosti obce kryje povinnost obce nahradit škodu vzniklou třetím osobám na věci nebo na
zdraví (pokud za ni obec odpovídá podle platných právních předpisů).
Příklady pojištění obcí a jejich příspěvkových organizací:
- pojištění odpovědnosti za škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.,
- pojištění odpovědnosti za škody obce jako poskytovatele sociálních služeb,
- pojištění odpovědnosti za škody obce jako zřizovatele obecní či městské policie,
- pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v souvislosti se správou komunikací,
- pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem (využijí například školní jídelny).
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.