V databázi máme 3 390 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání přístup na pozemek

Nalezeno 11507 právních předpisů:

  • 169/1988 Sb., Ústavní zákon o změnách průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou
  • 43/1988 Sb., Ústavní zákon České národní rady o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou
  • 243/2022 Sb., Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí
  • 90/2016 Sb., Zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh
  • 383/2012 Sb., Zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 13 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 1 až 10

Na obec se obrátil vlastník pozemku, který se nachází uprostřed lánů vlastněných obcí, a ke kterému není žádný přístup. Jako přístup mohly být v minulosti užívány okolní pozemky, avšak na užívání všech těchto pozemků má obec uzavřenou nájemní smlouvu se zemědělskou společností. Má obec povinnost nájemní smlouvu ukončit a umožnit tak přístup na dotčený pozemek?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Občan obce žádá, aby mu bylo povoleno dát nájezdové obrubníky na místo stojících obrubníků, které znemožňují vjezd autem na jeho soukromý pozemek. Tyto obrubníky jsou součástí pojížděného chodníku ve vlastnictví obce. Pokud mu obec toto povolí, bude jezdit přes druhý obecní pozemek - veřejnou zeleň. Jeho pozemek má sice výškové převýšení oproti rodinnému domu jehož je součástí, ale k domu má příjezdovou cestu. Musí obec mu toto umožnit?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

V obci se nachází neoplocený a veřejně přístupný soukromý pozemek. Dříve, na okraji tohoto pozemku, byly vzrostlé stromy a mezi nimi křížek. Stromy byly v minulosti pokáceny a zůstal jen křížek. Křížek byl nyní přesunut hlouběji do soukromého pozemku a po jeho stranách byly vysázeny dva pamětní stromy. Vše s projednáním a souhlasem vlastníka pozemku. Obec by ráda tento stav ošetřila smluvně tak, aby bylo možné zajistit pro občany přístup ke křížku (možná bychom i rádi osadili lavičku) a aby se nestalo, že stromy budou považovány za vlastnictví vlastníka pozemku a ten si s nimi bude podle svého nakládat. Pozemek obci nechce prodat. Jakou smlouvou tento stav ošetřit?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Občan obce koupil pozemek pro zahrádkářské účely. K tomuto pozemku nevede přístupová cesta a lze se na něho dostat pouze přes pozemky obce, na kterých je v budoucnu plánována výstavba rodinných domů. Tento občan požádal obec o průjezd ke svému pozemku a to formou nájmu pozemku pro účely průjezdu. Obec plánuje na pozemku stavět asi za 5 let. Musí obec umožnit občanovi průjezd přes své pozemky?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Dle dosavadního stavebního zákona bylo nutné při dělení pozemků posuzovat, zda nově vzniklé pozemky budou napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Slyšel jsem, že nový stavební zákon toto mění.

Dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) bližší regulaci neobsahuje. Uvedená podmínka vyplývá z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“), dle něhož platí: „Pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.“

Judikatura Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 27. 9. 2017 č.j. 1 As 166/2016-38) konstatovala, že věcné břemeno nemá trvalý charakter, a tudíž jím nelze splnit podmínku vyplývající z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Z tohoto důvodu nebylo možné ono napojení na veřejně přístupnou pozemní komunikaci řešit zřízením věcného břemene mezi dvěma pozemky tak, aby toto napojení bylo zajištěno skrze sousední pozemek, který již dopravní napojení na veřejnou pozemní komunikaci splňoval.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) tento dosavadní výklad mění výslovnou regulací obsaženou přímo v novém stavebním zákoně. Dle jeho ustanovení § 216 odst. 2 platí: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“

Z citovaného ustanovení vyplývá, že při dělení pozemků lze ve vztahu k požadavku na jejich dopravní přístupnost splnit požadavek jedním z těchto způsobů:

1) vyznačení přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům;

2) vyznačením přístupu skrze pozemek nebo stavbu stejného vlastníka;

3) na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě – tj. na základě např. věcného břemene podle občanského zákoníku.

Novou právní úpravu lze tedy považovat za benevolentnější a umožňuje dělit pozemky i tehdy, pokud nejsou všechny nově vznikající pozemky přímo napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.

Pro úplnost je vhodné dodat, že dle ustanovení § 216 odst. 4 nového stavebního zákona při dělení nebo scelení pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících se nedokládá dopravní napojení na veřejně přístupnou komunikaci, přičemž stavební úřad v rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících stanoví stavební úřad podmínku zřízení napojení nově vzniklých pozemků na veřejně přístupnou komunikaci.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona je možné zajistit přístup dělených nebo scelovaných pozemků na veřejnou komunikaci na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. K jakému okamžiku toto jiné věcné právo musí existovat? Ze strany stavebníka nám byla předložena uzavřená smlouva o zřízení věcného břemene pro zajištění přístupu, avšak nebyl podán návrh na vklad takového práva do katastru nemovitostí.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) představuje oproti dosavadnímu stavebnímu zákonu (zákonu č. 183/2006 Sb.) podstatnou změnu.

Dle dosavadního stavebního zákona - při reflexi relevantní judikatury správních soudů - platilo, že v případě dělení nebo scelování pozemků nebylo možné využít k zajištění přístupu na veřejnou komunikaci institutu jiného věcného práva. Vždy bylo nutné pozemky dělit či scelovat tak, aby veškeré pozemky dotčené tímto nestavebním záměrem měly přímé napojení na veřejnou komunikaci.

Nový stavební zákon v ustanovení § 216 odst. 2 výslovně stanoví: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“

Jednou z variant je právě zajištění tzv. nepřímého přístupu s využitím institutu jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. Věcná práva k nemovitým věcem - tedy i pozemkům a stavbám - jsou evidována v katastru nemovitostí. Zde je tedy možné ověřit, zda takové jiné věcné právo zajišťující přístup na veřejnou komunikaci existuje, nebo nikoliv.

V případě, že bude podána žádost o dělení nebo scelení pozemku a nebude-li jiné věcné právo existovat ke dni rozhodnutí stavebního úřadu, nelze považovat požadavek stavebního zákona za splněný.

Pozemky a stavby jsou přitom věci evidované ve veřejném seznamu, jímž je v tomto případě katastr nemovitostí. V souladu s úpravou obsaženou v občanském zákoníku (viz ustanovení § 1262 a ustanovení § 1305 občanského zákoníku) takové jiné právo vznikne primárně zápisem do katastru nemovitostí. Občanský zákoník počítá i se vznikem takového práva na základě jiných právních skutečností (např. vydržením či z rozhodnutí správního orgánu či soudu) s tím, že se v katastru nemovitostí následně takové právo pouze „zaeviduje“.

Dotaz směřuje k tomu, zda je možné považovat uzavřenou smlouvu o zřízení věcného břemene za dostatečné naplnění podmínky dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona. Do doby zápisu tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí nelze považovat ve smyslu citované právní úpravy obsažené v občanském zákoníku toto právo za vzniklé (vzniká vkladem). Je tedy nutné trvat na tom, aby takové jiné věcné právo bylo do katastru nemovitostí pravomocně vloženo nejpozději ke dni rozhodnutí stavebního úřadu. Ani případné probíhající řízení o vkladu jiného věcného práva do katastru nemovitostí by nebylo dostatečné, jelikož není jisté, že vkladové řízení skončí pravomocným povolením vkladu.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Žadatel požaduje po obci zaslání přehledu všech pozemků, které obec prodala třetí osobě za poslední 3 roky, včetně vždy uvedení parcelního čísla pozemku, katastrálního území, ve kterém se pozemek nachází, druhu pozemku, výměry pozemku a kupní ceny, za kterou byl příslušný pozemek prodán. Měla by obec této žádosti vyhovět?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec vlastní více jak 50 let budovu hasičárny, která stojí na cizím pozemku. Ke stavbě budovy však obec nemá žádné povolení ke stavbě ani kolaudační rozhodnutí. Jediným dokladem je zápis do katastru nemovitostí. Vlastník pozemku podal žalobu na odstranění stavby. Jaké jsou možnosti obce? Bude obci do vyřešení sporu dále umožněn přístup k nemovitosti?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Může zastupitelstvo obce schválit bezúplatně užívání obecního pozemku soukromé osobě za podmínek, že obecní pozemek bude použit pouze jako vstup do objektu soukromé osoby, na obecním pozemku se nesmí nic skladovat, stavět stavby a jiná zařízení a dělat jakékoliv terénní úpravy, pozemek se bude udržovat v čistém stavu a dvakrát za rok se provede posečení obecního pozemku na náklady uživatele? Jakou právní formu by mělo mít uvedené užívání obecního pozemku? Může to být pouze dohoda?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jakým způsobem je za současné právní úpravy potřeba požádat stavební úřad o souhlas s dělením nebo scelováním pozemků a jaké náležitosti musí žádost obsahovat?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.