Dle ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, byly předmětem úpravy této vyhlášky „obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let.“

Podle ustanovení § 334 bodu 55. nového stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.) byla uvedená vyhláška skutečně zrušena.

V ustanovení § 13 písm. d) nového stavebního zákona je vymezena přístupnost jako „vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání.“

Ve vybraných ustanoveních nového stavebního zákona [§ 141 odst. 3,  § 145 odst. 1 písm. e) a § 149 písm. b)] je předpokládáno, že stavby musí plnit požadavky právě na přístupnost. Obdobně pak prováděcí vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu předpokládá, že budou plněny požadavky na přístupnost.

Nicméně vyhláška o požadavcích na výstavbu sama o sobě tyto požadavky konkrétními parametry nevymezuje. Ustanovení § 29 odst. 1 vyhlášky o požadavcích na výstavbu odkazuje na normu, kterou je v současné době myšlena ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání.

Ačkoliv tedy nový stavební zákon zrušil vyhlášku č. 398/2009 Sb., požadavky na přístupnost – do značné míry obdobné požadavky jako obsahovala zrušená vyhláška č. 398/2009 Sb. – bude nutné naplňovat podle uvedené technické normy. Tato problematika tedy bude nadále posuzována.

Dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) bližší regulaci neobsahuje. Uvedená podmínka vyplývá z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“), dle něhož platí: „Pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.“

Judikatura Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 27. 9. 2017 č.j. 1 As 166/2016-38) konstatovala, že věcné břemeno nemá trvalý charakter, a tudíž jím nelze splnit podmínku vyplývající z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Z tohoto důvodu nebylo možné ono napojení na veřejně přístupnou pozemní komunikaci řešit zřízením věcného břemene mezi dvěma pozemky tak, aby toto napojení bylo zajištěno skrze sousední pozemek, který již dopravní napojení na veřejnou pozemní komunikaci splňoval.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) tento dosavadní výklad mění výslovnou regulací obsaženou přímo v novém stavebním zákoně. Dle jeho ustanovení § 216 odst. 2 platí: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“

Z citovaného ustanovení vyplývá, že při dělení pozemků lze ve vztahu k požadavku na jejich dopravní přístupnost splnit požadavek jedním z těchto způsobů:

1) vyznačení přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům;

2) vyznačením přístupu skrze pozemek nebo stavbu stejného vlastníka;

3) na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě – tj. na základě např. věcného břemene podle občanského zákoníku.

Novou právní úpravu lze tedy považovat za benevolentnější a umožňuje dělit pozemky i tehdy, pokud nejsou všechny nově vznikající pozemky přímo napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.

Pro úplnost je vhodné dodat, že dle ustanovení § 216 odst. 4 nového stavebního zákona při dělení nebo scelení pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících se nedokládá dopravní napojení na veřejně přístupnou komunikaci, přičemž stavební úřad v rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících stanoví stavební úřad podmínku zřízení napojení nově vzniklých pozemků na veřejně přístupnou komunikaci.