Dotaz směřuje k přechodným ustanovením nového stavebního zákona (zákona č. 283/2021 Sb.). Výchozím
ustanovením je v případě stavebního řádu ustanovení § 330.
Dle ustanovení § 330 odst. 1 nového stavebního zákona platí: „Řízení
a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.“ Toto ustanovení je pak nutné interpretovat
v souladu s přechodným ustanovením dle ustanovení § 334a nového stavebního
zákona, které upravovalo přechodné období aplikovatelnosti nového stavebního
zákona.
Každopádně, je-li řízení vedeno podle dosavadního stavebního
zákona (zákona č. 183/2006 Sb.), pak je nutné i ve vztahu k dotčeným orgánům aplikovat ustanovení § 330
odst. 1 nového stavebního zákona. Závazné stanovisko orgánu územního plánování
bylo vydáváno za podmínek dle ustanovení § 96b dosavadního stavebního zákona.
V případě orgánů územního plánování pak tento obecný
princip potvrdila novelizace nového stavebního zákona provedená zákonem č.
465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby
dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických
komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony. Do ustanovení § 330 odst. 9 byla vložena nová věta: „V řízeních o
opravných prostředcích, jakož i při dalších postupech souvisejících s přezkumem
správnosti a zákonnosti nebo změnou závazného stanoviska orgánu územního
plánování podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb. se postupuje podle dosavadních
právních předpisů.“
Orgán územního plánování v řízeních, která jsou
vedena podle dosavadního stavebního zákona, je povinen vydat závazné stanovisko
ve smyslu ustanovení § 96b dosavadního stavebního zákona s tím, že
s takovým závazným stanoviskem bude i v odvolacím řízení či
v přezkumném řízení nakládáno podle dosavadní právní úpravy obsažené
v dosavadním stavebním zákoně.