Může zastupitelstvo obce nějak ovlivnit, zda dojde k povolení kácení stromu na pozemku soukromého vlastníka?
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) skutečně v určitých případech stanoví, že společenství vlastníků jednotek je zástupcem vlastníků jednotek v řízení o povolení záměru. Nicméně toto pravidlo neplatí absolutně.
Podle nového stavebního zákona platí, že je-li stavebníkem společenství vlastníků jednotek, je zástupcem vlastníků jednotek, kteří jsou účastníky řízení. Naznačené pravidlo o zastoupení vlastníků jednotek ze strany společenství vlastníků jednotek platí pouze v případě, je-li stavebníkem společenství vlastníků jednotek. V jiných případech toto zastoupení ze zákona neplatí.
Nadto je nutné upozornit i na to, že nový stavební zákon počítá s tím, že oznámí-li zastoupený vlastník jednotky stavebnímu úřadu, že nadále nechce být zastupován společenstvím vlastníků jednotek, jeho zastoupení zaniká okamžikem, kdy toto oznámení dojde stavebnímu úřadu. Vlastník jednotek tedy může toto zákonné zastoupení zvrátit oznámením adresovaným stavebnímu úřadu.
Lze tedy uzavřít, že tímto nový stavební zákon do značné míry zjednodušuje řízení o povolení záměrů, jejichž stavebníkem je právě společenství vlastníků jednotek. To dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) nestanovil.
Nový stavební zákon
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), podstatně zužuje stávající různorodost aktů, které mohou být ze strany stavebního úřadu vydány. Pouze pro připomenutí je vhodné uvést, že stavební zákon č. 183/2006 Sb. upravuje řadu aktů, které nejsou správními rozhodnutími ve smyslu správního řádu a jedná se o úkony podle části čtvrté správního řádu, byť správní rozhodnutí nahrazují (např. územní souhlas, kolaudační souhlas, společný souhlas atd.). V praxi vznikaly sporné situace, neboť v rámci „souhlasů“ nelze v jejich „výrokové části“ stanovovat podmínky jako v případě rozhodnutí, jelikož se nejedná o správní rozhodnutí. Stejně tak bylo v řadě případů sporné, zda byly naplněny podmínky pro vydání těchto aktů. Z tohoto důvodu nový stavební zákon je založen na principu, že záměry (stavební či nestavební) buď vyžadují povolení, nebo povolení nevyžadují. Záměr již nebude možné umístit ani povolit jiným aktem než správním rozhodnutím.
Shora uvedené se pak promítá do vymezení účastníků řízení. Účastníci řízení jsou vymezeni v ust. § 182 nového stavebního zákona, dle něhož jsou účastníkem řízení o povolení záměru (stavebního i nestavebního):
a) stavebník;
b) obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn,
c) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,
d) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno,
e) osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon.
Okruh účastníků řízení o povolení záměru je tedy založen na okruhu účastníků společného a územního řízení dle stávajícího stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (srov. ust. § 94k). Zde bude možné aplikovat do značné míry dosavadní výklady a judikaturu vztahující se k vymezení účastníků řízení. Příkladmo princip, že rozhodná je potencialita přímého dotčení věcných práv v případě osob, která mají věcná práva (vlastnická, věcná břemena atd.) ve vztahu k sousedním pozemkům.
Za zvláštní zmínku pak stojí zejména písm. e), kde jsou řešeny osoby, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. V daném případě jde zejména o účastníky na podkladě zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“). Mnoho let se vedou diskuse nad tím, zda tzv. ekospolky mají být účastníky řízení podle stavebního zákona, přičemž úprava obsažená v novém stavebním zákoně reaguje na relativně čerstvou judikaturu Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2023, čj. 9 As 193/2022-35).
Občanské sdružení (tzv. ekospolek) dle ust. § 70 odst. 3 ZOPK je účastníkem řízení v následujících případech:
Tyto podmínky musí být naplněny kumulativně. Tzn. to, že se v daném případě vydává tzv. jednotné enviromentální stanovisko, ještě neznamená, že by mělo být občanské sdružení účastníkem řízení o povolení záměru. Zásadní bude to, zda toto jednotné enviromentální stanovisko je vydáváno namísto povolení kácení volně stojících dřevin dle ust. § 8 odst. 1 ZOPK a/nebo se jedná o výjimku ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle ust. § 56 odst. 1 ZOPK.
I splnění těchto podmínek je nutné, aby se občanské sdružení aktivně přihlásilo do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo stavebním úřadem oznámeno zahájení takového řízení.
Nový stavební zákon
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.