Orgány obce mají zajišťovat připravenost obce na povodeň a podílet se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva, zejména:

• organizují přípravu obce na mimořádné události,
• podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s integrovaným záchranným systémem,
• zajišťují varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím,
• hospodaří s materiálem civilní ochrany (civilní ochranou se rozumí souhrn činností a postupů věcně příslušných orgánů a dalších zainteresovaných orgánů, organizací, složek a obyvatelstva, prováděných s cílem minimalizace negativních dopadů na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky),
• poskytují hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu,
• podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce,
• vedou evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci.

K plnění výše uvedených úkolů je obec oprávněna zřizovat zařízení civilní ochrany (tvoří jej zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky).

Starosta obce při provádění záchranných a likvidačních prací:

• zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím,
• organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obce s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce,
• organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce,
• je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. Osobní pomocí se rozumí činnost nebo služba při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení. Věcnou pomocí se poté rozumí poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních a při cvičení. Věcné prostředky jsou movité a nemovité věci ve vlastnictví obce, které lze využít při povodních.

Dle dosavadního stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) bylo primárním smyslem institutu autorizovaného inspektora nahrazení stavebního povolení postupem podle § 117 dosavadního stavebního zákona. Zároveň dle dosavadní právní úpravy mají svoji roli i v oblasti kolaudace stavby, neboť stavebník může podle § 122 odst. 6 dosavadního stavebního zákona doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora, přičemž v takovém případě stavební úřad může od závěrečné kontrolní prohlídky stavby upustit a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku.

V novém stavebním zákoně (zákoně č. 283/2021 Sb.) je činnost autorizovaných inspektorů primárně upravena v samostatné části osmé. Dle § 276 odst. 1 pak autorizovaný inspektor vydává posudky pro účely kolaudace staveb. Dle § 276 odst. 2 nového stavebního zákona pak autorizovaný inspektor vydává na žádost stavebníka posudek pro účely posouzení souladu projektové dokumentace pro provádění stavby s dokumentací pro povolení stavby a s jejími změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě s technickými předpisy a technickými normami. Nový stavební zákon tedy nepočítá s tím, že by autorizovaní inspektoři mohli nahrazovat povolení stavebního úřadu či jiný obdobný akt vydávaný ve formě rozhodnutí. Taktéž lze zmínit i jeho případnou expertní roli ve smyslu § 284 odst. 7 nového stavebního zákona na základě výzvy stavebního úřadu (a na náklad stavebního úřadu).

Ve vztahu ke kolaudaci nadále platí, že v případě, že je posudek autorizovaného inspektora předložen, je podle § 234 odst. 2 nového stavebního zákona na stavebním úřadu, zda závěrečnou kontrolní prohlídku stavby provede nebo nikoliv a spolehne se na posudek zpracovaný autorizovaným inspektorem. Jedná se o fakultativní podklad, kterým stavební úřad není bez dalšího vázán. Stavební úřad je nadále vázán zásadou materiální pravdy dle § 3 správního řádu, tedy je povinen zjistit skutečný stav věci v rozsahu nezbytném pro své rozhodnutí.