Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) skutečně trochu
mění podmínky pro dodatečné povolení stavby oproti stávající právní úpravě.
Podmínky dodatečného povolení stavby jsou vyjmenovány v § 256
odst. 1 nového stavebního zákona a jsou následující:
a) jsou splněny podmínky podle § 193 nového stavebního
zákona;
b) stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů
podle jiného právního předpisu;
c) stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu;
(toto je přitom nutno vnímat v souladu s § 256 odst. 2
nového stavebního zákona)
d) povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek
podle tohoto zákona spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v
rozporu s ním, byla-li uložena.
K jednotlivým podmínkám je pak vhodné připomenout:
Ad a) Soulad s § 193 nového stavebního zákona
Jedná se o obecné požadavky na povolení záměru stanovené
novým stavebním zákonem, tedy každý dodatečně povolovaný záměr musí naplnit
podmínky jako standardně povolovaný záměr.
Ad b) Stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze
zákazů podle jiného právního předpisu
Zde se jedná např. o povolení výjimky dle zákona č. 114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Pakliže by bylo
nezbytné pro dodatečné povolení výjimku získat, pak by nebylo možné vydat
dodatečné povolení.
Ad c) stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na
výstavbu
Ustanovení § 138 odst. 1 nového stavebního zákona obecně
upravuje podmínky, při jejichž splnění lze povolit výjimku z požadavků na
výstavbu. Nový stavební zákon stanoví, že je-li taková výjimka pro dodatečné
povolení záměru nezbytná, nelze dodatečně záměr povolit. Nicméně je nutné
respektovat úpravu v § 256 odst. 2 nového stavebního zákona, dle něhož platí: „Vyžaduje-li
stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží
stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné
právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky
přímo dotčeno, považuje se podmínka podle odstavce 1 písm. b) za splněnou.
Ustanovení § 187 odst. 2 až 4 se použije obdobně.“
Je nutné zdůraznit, že § 256 odst. 2 nového stavebního zákona
řeší pouze požadavky na umisťování staveb, žádné jiné požadavky neřeší.
Požadavky na umisťování staveb jsou obecně upraveny v § 143 a § 144 nového
stavebního zákona, přičemž je nutné reflektovat i prováděcí právní předpisy –
primárně vyhlášku č. 146/2024 Sb. (případně tzv. Pražské stavební předpisy a
Brněnské stavební předpisy).
Obecně se bude typicky jednat o požadavek na odstupy mezi
stavbami. Nastane-li takový případ, bude se podmínka pro dodatečné povolení
považovat za splněnou, pakliže stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas
účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním
stavbám anebo pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno. Tento souhlas
bude vyznačen na situačním výkrese dokumentace obdobně jako souhlas vlastníka
stavby s umístěním záměru na jeho pozemku (§ 187 odst. 2 až 4 nového
stavebního zákona se totiž použijí obdobně).
Na výjimky z ostatních požadavků na výstavbu – tj. z
požadavků na vymezování pozemků a technických požadavků na stavby – se tento
postup nepoužije. Týká se to tedy výlučně požadavků na umisťování staveb.
Ad d) povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek podle tohoto
zákona spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním,
byla-li uložena
Poslední podmínka spočívá v tom, že povinný uhradí
pokutu za přestupek, jehož skutkovou podstatou je to, že realizoval stavbu bez
povolení nebo v rozporu s povolením. Předpokladem ovšem je, že mu
taková pokuta byla pravomocně uložena. Toto ustanovení předpokládá, že stavební
úřad – v souladu se svými zákonnými povinnostmi – přistoupí k uložení
pokuty za přestupek.
Závěrem je pak vhodné upozornit obecně na to, že při
vyměřování správního poplatku za dodatečné povolení stavby se postupuje podle
odlišného bodu, který upravuje vyšší správní poplatky za dodatečné povolení
(srov. Sazebník – ČÁST I. Položka 18. bod. 12. zákona č. 634/2004 Sb., o
správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).