Ano, je to možné. Všechna tato nebezpečí včetně tornáda jsou pojistitelné v pojištění majetku příslušné obce. Jen je potřeba vhodně stanovit limit plnění, popřípadě i spoluúčast na takové škodě.

Doporučujeme pojištění obce minimálně pro případy

• živelní události (požár, povodeň, vichřice, krupobití, tíha sněhu, sesuv půdy apod.),
• odcizení (krádež, loupež),
• vandalismu (včetně graffiti). 

Podpojištění vzniká, když si předmět, což může být například nemovitost, domácnost, vozidlo a další, pojistíte na nižší částku, než je jeho skutečná hodnota.

Praktický příklad:

Škola má skutečnou cenu znovupořízení 40 mil, ale byla pojištěna pouze na 20 mil. Kč, což je výše pojistné částky, kterou uvedl pojištěný. Pojištěný vycházel z představy, že málokdy dojde k tak velké škodě, aby potřeboval vyplatit plnou výši hodnoty nemovitosti.

Při vichřici došlo k poškození střechy, při které škole vznikla škoda 2 mil Kč.

Pojištěný nevěděl, že v případě podpojištění od pojišťovny nedostane 2mil Kč, ale plnění se bude krátit ve stejném poměru, v jakém je podpojištěn. V našem příkladu je výše podpojištění 50 %. Místo 2 mil Kč tak škola dostane pouze 1 mil Kč, za který nebude schopna škody sanovat.

Jedná se o dva odlišné pojmy používané v pojištění majetku:

Pojistná hodnota je skutečná hodnota majetku, tedy částka, za kterou by bylo možné nemovitou nebo movitou věc znovu koupit či postavit.

Pojistná částka je suma, která je uvedena v pojistné smlouvě. Jedná se tedy o maximální částku, kterou pojišťovna za pojistnou událost vyplatí. Pojistnou částku si stanoví pojistník ve smlouvě a měla by odpovídat pojistné hodnotě majetku. Pojistná částka také výrazně ovlivňuje výši pojistného. Čím vyšší je, tím bude pojistka dražší. Správné stanovení pojistné částky je proto naprosto stěžejní.

V případě, že v souboru pojištěného majetku obce neuvede obec vše, co vlastní a co by mohlo být potenciálně předmětem pojistného plnění, dosáhne sice nižšího pojistného, ale vystavuje se rizikům podpojištění, tedy krácení pojistného plnění a z toho plynoucím nenávratným finančním ztrátám.

Zejména u majetkového pojištění je dobré pravidelně porovnávat pojistnou částku uvedenou v pojistné smlouvě s aktuálním stavem a částku upravovat.

Hodnota nemovitosti se může měnit s tím, jak rostou ceny na trhu, dále také například rekonstrukcemi a opravami. Hodnota domácnosti se může zhodnocovat přidáváním nových předmětů do domácnosti nebo například jejich zhodnocováním (obrazy, starožitnosti).

Lze doporučit přepočty pojistných částek alespoň jednou ročně.

Jde o pojem z oblasti pojištění. Rozumí se jím odpovědnost za škody mezi subjekty, které jsou majetkově propojeny (např. obec a škola, město a obchodní společnost zřízená městem) nebo jsou pojištěny jednou smlouvou.

Pojistný limit je částka, kterou v pojistné smlouvě odsouhlasí pojištěný i pojistitel, představující nejvyšší možnou hranici pojistného plnění při jedné pojistné události, není-li ve smlouvě uvedeno jinak. Limit může být dále specifikovaný – může být na událost (pak se při každé pojistné události platí až do limitu), na rok (pak se vyplatí za pojistný rok v součtu za všechny události nejvýše hodnota tohoto limitu) či na první škodu (tedy pojišťovna platí max. 1x ročně, max. do limitu). Pokud budete mít tedy limit 50 tis. Kč a dvě škody v jednom roce za 40 tis. Kč a 30 tis. Kč, u limitu na událost je pojišťovna zaplatí obě, u limitu na rok z druhé jen 10 tis. Kč a u limitu na 1. škodu vám druhou nezaplatí vůbec. Limitu na pojistný rok se také někdy říká limit na první riziko.

Nízký pojistný limit znamená nižší pojistné. Pokud však dojde k pojistné události a škoda zvolený limit přesáhne, zbytek je pojištěný povinen doplatit ze svého.