Správce poplatku, tj. obecní úřad, může z moci úřední poplatek (nebo jeho příslušenství) zcela nebo částečně prominout při mimořádných, zejména živelních událostech (sem je možné zařadit i povodně). Rozhodnutím o prominutí místního poplatku v souvislosti s povodněmi se promíjí poplatek všem poplatníkům, jichž se důvod prominutí týká, a to ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. Rozhodnutí oznamuje správce poplatku, tj. obecní úřad, vyvěšením na své úřední desce, přičemž je zároveň povinen ho zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Ano, je to možné. V situaci, kdy je nezbytné, aby se s ohledem na hrozící povodeň či odstranění jejich následků konalo zasedání zastupitelstva, je možné zveřejnit informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce na úřední desce obecního úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva obce.

Případné záležitosti, které se netýkají řešení situací souvisejících s hrozící povodní, ale mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna alespoň 7 dnů před zasedáním zastupitelstva obce.

Obdobně to platí i v situacích, kdy se již odstraňují následky povodní.

I v době povodně platí, že je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodovat o poskytnutí věcných darů v hodnotě nad 100 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 100 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce. Do uvedeného limitu se běžně jedná o zbytkovou pravomoc rady obce, nicméně v době povodně rozhoduje na místo rady obce starosta obce (a to i v případě, že si tuto pravomoc vyhradilo zastupitelstvo). Pakliže mu byla pravomoc rozhodovat o poskytování darů do určité výše svěřena radou obce, tak toto svěření se neruší, jen k tomu přibývá pravomoc rozhodovat až do výše 100 000 Kč (byla-li ale tato pravomoc svěřena obecnímu úřadu, nebo alespoň její část, tak nedochází k „přesunu“ na starostu). Jinak řečeno, v případě „střetu“ předchozího svěření radou obce a svěření na základě zákona při mimořádné události bude vykonávat obecní úřad pravomoci v souladu se svěřením a ostatní, předem nesvěřené pravomoci bude vykonávat starosta.

V této souvislosti lze ještě podotknou, že finanční pomoc (ať již ve formě peněžitého daru, dotace či návratné finanční výpomoci) bude mít zpravidla za následek změnu rozpočtu a s tím související nutnost provedení rozpočtového opatření. Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě ohrožující životy a majetek, tj. při povodni.

Orgány obce mají zajišťovat připravenost obce na povodeň a podílet se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva, zejména:

• organizují přípravu obce na mimořádné události,
• podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s integrovaným záchranným systémem,
• zajišťují varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím,
• hospodaří s materiálem civilní ochrany (civilní ochranou se rozumí souhrn činností a postupů věcně příslušných orgánů a dalších zainteresovaných orgánů, organizací, složek a obyvatelstva, prováděných s cílem minimalizace negativních dopadů na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky),
• poskytují hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu,
• podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce,
• vedou evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci.

K plnění výše uvedených úkolů je obec oprávněna zřizovat zařízení civilní ochrany (tvoří jej zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky).

Starosta obce při provádění záchranných a likvidačních prací:

• zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím,
• organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obce s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce,
• organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce,
• je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. Osobní pomocí se rozumí činnost nebo služba při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení. Věcnou pomocí se poté rozumí poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních a při cvičení. Věcné prostředky jsou movité a nemovité věci ve vlastnictví obce, které lze využít při povodních.

Starosta obce má v souvislosti s řešením mimořádné události, se zabráněním jejího vzniku nebo s odstraňováním jejích následků větší pravomoci. Mezi tyto mimořádné události bez pochyby patří i povodně. Starosta může v této situaci rozhodovat v záležitostech, které spadají do tzv. zbytkové pravomoci rady obce, a to bez ohledu na to, zda byl radou k takovému rozhodování předem pověřen, případně i v případech, v nichž si zastupitelstvo takové rozhodnutí předem vyhradilo. Tedy běžně by o těchto záležitostech rozhodovala rada obce, či zastupitelstvo, pokud by si určitou pravomoc vyhradilo (starosta by měl pouze ty pravomoci, které by mu byly svěřeny), ale při těchto mimořádných událostech je to starosta obce, který rozhoduje, namísto rady obce, případně zastupitelstva obce, i když si tuto záležitost předem vyhradilo.

Tímto není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou obce, ať už starostovi nebo obecnímu úřadu (toto svěření se neruší). Pokud byla určitá pravomoc svěřena starostovi před vznikem této situace, má ji svěřenou i v době, kdy by ji mohl vykonávat na základě výslovného zákonného zmocnění. Pokud byla určitá pravomoc svěřena obecnímu úřadu (případně konkrétnímu útvaru), pak vznikem této situace ji může vykonávat i nadále obecní úřad (na základě předchozího svěření), nedochází k „přesunu“ na starostu.

Zastupitelstvu obce je vyhrazeno schvalovat poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, vyjma situace, kdy je návratná finanční výpomoc (vyšší jak 250 000 Kč) poskytována příspěvkovým organizacím obce. Toto rozhodování bude dle důvodové zprávy náležet do vyhrazené pravomoci rady obce (poskytování návratné finanční výpomoci obecní příspěvkové organizaci je úkolem zřizovatele).

V případě dotací a návratných finančních výpomocí ostatním osobám v době krizového stavu bude toto rozhodování náležet do nevyhrazené pravomoci rady obce, s možností zastupitelstva si takové rozhodnutí vyhradit pro sebe. Přičemž v době mimořádných událostí může v rámci zbytkové pravomoci rady obce rozhodovat starosta. Krizovým stavem se dle krizového zákona rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Tedy mezi mimořádné události je za jisté možné zařadit i povodně.

V této souvislosti lze ještě podotknou, že finanční pomoc (ať již ve formě peněžitého daru, dotace či návratné finanční výpomoci) bude mít zpravidla za následek změnu rozpočtu a s tím související nutnost provedení rozpočtového opatření. Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě ohrožující životy a majetek, tj. při povodni.

Doporučujeme pojištění obce minimálně pro případy

• živelní události (požár, povodeň, vichřice, krupobití, tíha sněhu, sesuv půdy apod.),
• odcizení (krádež, loupež),
• vandalismu (včetně graffiti).