- 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu
- 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
- 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
- 104/1997 Sb., , kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
- 294/2015 Sb., , kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích
Má soukromý zemědělec právo po obci požadovat opravu poškozené obecní komunikace kterou sám poškodil?
Jak zákon o pozemních upravuje otázku odpovědnosti za škodu vzniklou uživateli místní komunikace? Jaké povinnosti má ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu škody starosta obce?
Vlastník nemovitosti ohrožující místní komunikaci nezabezpečil budovu i když mu to bylo uloženo rozhodnutím stavebního úřadu, jelikož nemá k nápravě prostředky. Dohoda s vlastníkem není možná. Požaduje po obci, ať uzavře místní komunikaci, kterou ale užívají další občané. Má obec povinnost komunikaci uzavřít? Jak se dá tato situace řešit?
Občan obce nechává zaparkovaný karavan na cestě před vjezdem do garáže souseda. Cesta slouží jako pozemní komunikace vedoucí k zástavbě rodinných domů. Ostatní občané musí karavan nesnadně objíždět a zároveň je znemožněn odvoz komunálního odpadu, jelikož vozidlo svozové služby nemůže kvůli zaparkovanému karavanu projet. Jak má obec postupovat?
Mění se nějak postavení obcí ve vztahu k autovrakům od 30. dubna 2020?
Do jaké míry musí obec udržovat ve sjízdném stavu pozemní komunikaci? Dle pasportu komunikaci se jedná o místní komunikaci. Jde o nezpevněnou cestu do lesa k penzionu a k několika chatám, v zimě neobývaných. Původní majitel zajišťoval zimní údržbu sám.
Došlo k rekonstrukci komunikace krajem, při níž byl zřízen přechod pro chodce, který je ve středové části chráněn zvýšeným dopravním ostrůvkem. Je tento ostrůvek součástí komunikace?
Může zastupitelstvo obce pověřit radu obce rozhodováním o některé z vyhrazených pravomocí zastupitelstva obce (např.: rozhodování o nabytí a převodu inženýrských sítí a pozemních komunikací, o právu stavby)?
Dle dosavadního stavebního zákona bylo nutné při dělení pozemků posuzovat, zda nově vzniklé pozemky budou napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Slyšel jsem, že nový stavební zákon toto mění.
Dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) bližší regulaci neobsahuje. Uvedená podmínka vyplývá z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“), dle něhož platí: „Pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.“
Judikatura Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 27. 9. 2017 č.j. 1 As 166/2016-38) konstatovala, že věcné břemeno nemá trvalý charakter, a tudíž jím nelze splnit podmínku vyplývající z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Z tohoto důvodu nebylo možné ono napojení na veřejně přístupnou pozemní komunikaci řešit zřízením věcného břemene mezi dvěma pozemky tak, aby toto napojení bylo zajištěno skrze sousední pozemek, který již dopravní napojení na veřejnou pozemní komunikaci splňoval.
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) tento dosavadní výklad mění výslovnou regulací obsaženou přímo v novém stavebním zákoně. Dle jeho ustanovení § 216 odst. 2 platí: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“
Z citovaného ustanovení vyplývá, že při dělení pozemků lze ve vztahu k požadavku na jejich dopravní přístupnost splnit požadavek jedním z těchto způsobů:
1) vyznačení přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům;
2) vyznačením přístupu skrze pozemek nebo stavbu stejného vlastníka;
3) na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě – tj. na základě např. věcného břemene podle občanského zákoníku.
Novou právní úpravu lze tedy považovat za benevolentnější a umožňuje dělit pozemky i tehdy, pokud nejsou všechny nově vznikající pozemky přímo napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.
Pro úplnost je vhodné dodat, že dle ustanovení § 216 odst. 4 nového stavebního zákona při dělení nebo scelení pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících se nedokládá dopravní napojení na veřejně přístupnou komunikaci, přičemž stavební úřad v rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících stanoví stavební úřad podmínku zřízení napojení nově vzniklých pozemků na veřejně přístupnou komunikaci.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.