- 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
- 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti
- 222/2016 Sb., zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
- 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů a o změně zákona o rozpočtovém určení daní
- 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů
Který orgán a jakým způsobem stanovuje maximální počet zaměstnanců zařazených do obecního úřadu?
Kdo v obci může podepsat cestovní příkazy?
Jaký termín má být použit v kupní smlouvě - nemovitá věc, či nemovitost?
V obci se koná místní referendum. Má obec právo na refundaci mzdy a ušlého výdělku i přesto, že členové komise mají pracovní volno bez náhrady mzdy?
Ředitelka mateřské školy byla odvolána a na její místo byla po řádném konkurzu přijata nová ředitelka. Dozvědeli jsme se, že dnem odvolání přechází původní ředitelka na normální pracovní poměr a musí jí být dána výpověď pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) zákoníku práce s 2 měsíční výpovědní dobou s tím, že nemá nárok na odstupné. Dle jakého předpisu se tato situace řídí?
V řízení, které je vedeno ještě podle dosavadního stavebního zákona č. 183/2006 Sb., orgán územního plánování po 1. 7. 2024 odmítá vydat závazné stanovisko s tím, že podle nového stavebního zákona již žádná závazná stanoviska nevydává. Je orgán územního plánování povinen vydávat závazná stanoviska i po 1. 7. 2024 v řízeních vedených podle dosavadního stavebního zákona?
Dotaz směřuje k přechodným ustanovením nového stavebního zákona (zákona č. 283/2021 Sb.). Výchozím ustanovením je v případě stavebního řádu ustanovení § 330.
Dle ustanovení § 330 odst. 1 nového stavebního zákona platí: „Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ Toto ustanovení je pak nutné interpretovat v souladu s přechodným ustanovením dle ustanovení § 334a nového stavebního zákona, které upravovalo přechodné období aplikovatelnosti nového stavebního zákona.
Každopádně, je-li řízení vedeno podle dosavadního stavebního zákona (zákona č. 183/2006 Sb.), pak je nutné i ve vztahu k dotčeným orgánům aplikovat ustanovení § 330 odst. 1 nového stavebního zákona. Závazné stanovisko orgánu územního plánování bylo vydáváno za podmínek dle ustanovení § 96b dosavadního stavebního zákona.
V případě orgánů územního plánování pak tento obecný princip potvrdila novelizace nového stavebního zákona provedená zákonem č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Do ustanovení § 330 odst. 9 byla vložena nová věta: „V řízeních o opravných prostředcích, jakož i při dalších postupech souvisejících s přezkumem správnosti a zákonnosti nebo změnou závazného stanoviska orgánu územního plánování podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb. se postupuje podle dosavadních právních předpisů.“
Orgán územního plánování v řízeních, která jsou vedena podle dosavadního stavebního zákona, je povinen vydat závazné stanovisko ve smyslu ustanovení § 96b dosavadního stavebního zákona s tím, že s takovým závazným stanoviskem bude i v odvolacím řízení či v přezkumném řízení nakládáno podle dosavadní právní úpravy obsažené v dosavadním stavebním zákoně.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.