- 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
- 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti
- 222/2016 Sb., zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
- 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů a o změně zákona o rozpočtovém určení daní
- 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů
Uvolněný starosta obce rozváže pracovní poměr s původním zaměstnavatelem a odejde do řádného důchodu, avšak funkci uvolněného starosty bude i nadále vykonávat. Má toto vliv na rozhodování o výši starobního důchodu, případně je toto právně v pořádku?
Jak zprostit funkce uvolněného místostarostu, jakožto správce organizační složky sportovních areálů města, pokud nebylo určeno časové období, na které je pověřen? Pokud byl místo něj vybrán nový správce, který má být pověřen vedením dané organizační složky, musí být provedeno nové výběrové řízení, nebo jej stačí jmenovat?
Občan má u rodinného domu studnu (dům je zkolaudovaný se zdrojem pitné vody - studnou), studna ovšem vyschla. V okolí není vybudován vodovodní řad (jedná se o samotu). Kdo musí zabezpečit dodávku pitné vody tomuto rodinnému domu?
Může obec uzavřít smluvní závazek s finančním plněním přesahujícím z jednoho volebního období do druhého?
V rámci probíhající obnovy katastrálního operátu bylo zjištěno, že v roce 2015 došlo k pochybení při prodeji části jednoho obecního pozemku, kdy bylo kupní smlouvou převedeno vlastnictví k větší části pozemku, než která byla zveřejněna v záměru a schválena zastupitelstvem obce (tato část byla přesně vyspecifikována zákresem v katastrální mapě). Na základě schváleného prodeje bylo objednáno vyhotovení geometrického plánu. Jak bylo dodatečně zjištěno, objednávka byla v souladu se zveřejněným záměrem a usnesením zastupitelstva obce, finální verze geometrického plánu však obsahuje chybu spočívající v napojení na vedlejší bod. Předmětem kupní smlouvy byly celkem 2 pozemky, jeden byl prodán v souladu se zákonem o obcích, druhý byl kvůli chybnému geometrickému plánu prodán ve větším než zveřejněném a schváleném rozsahu (cca o 25 m2). Obec má zájem, aby dotčená část zůstala ve vlastnictví obce (je neoplocená, pouze s travním porostem). Jakým způsobem je možné tuto záležitost napravit (vyřešit)?
Starosta s místostarostkou se dohodli a odsouhlasili, že v čase, kdy budou nepřítomní, je bude zastupovat jeden ze zastupitelů, který je samozřejmě zvolen za jejich stranu. Ač nemá oprávnění k podpisu, stejně má volný přístup do místnosti, která je určená panu starostovi a panu místostarostovi a tím pádem i k citlivým datům. Je toto řešení v pořádku?
Může obec prodat soukromé osobě věc, kterou získala bezúplatným převodem od organizační jednotky státu již před 3 lety? Podle smlouvy by měla být věc využívána ve veřejném zájmu, zejména pro účely požární ochrany, ale v současné době se nachází ve špatném stavu a pro obec je nevýhodné do věci investovat.
Jaké jsou podmínky pro dodatečné povolení stavby? Údajně mělo dojít k podstatnému zpřísnění těchto podmínek.
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) skutečně trochu mění podmínky pro dodatečné povolení stavby oproti stávající právní úpravě.
Podmínky dodatečného povolení stavby jsou vyjmenovány v § 256 odst. 1 nového stavebního zákona a jsou následující:
a) jsou splněny podmínky podle § 193 nového stavebního zákona;
b) stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu;
c) stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu;
(toto je přitom nutno vnímat v souladu s § 256 odst. 2 nového stavebního zákona)
d) povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek podle tohoto zákona spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena.
K jednotlivým podmínkám je pak vhodné připomenout:
Ad a) Soulad s § 193 nového stavebního zákona
Jedná se o obecné požadavky na povolení záměru stanovené novým stavebním zákonem, tedy každý dodatečně povolovaný záměr musí naplnit podmínky jako standardně povolovaný záměr.
Ad b) Stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu
Zde se jedná např. o povolení výjimky dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Pakliže by bylo nezbytné pro dodatečné povolení výjimku získat, pak by nebylo možné vydat dodatečné povolení.
Ad c) stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu
Ustanovení § 138 odst. 1 nového stavebního zákona obecně upravuje podmínky, při jejichž splnění lze povolit výjimku z požadavků na výstavbu. Nový stavební zákon stanoví, že je-li taková výjimka pro dodatečné povolení záměru nezbytná, nelze dodatečně záměr povolit. Nicméně je nutné respektovat úpravu v § 256 odst. 2 nového stavebního zákona, dle něhož platí: „Vyžaduje-li stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, považuje se podmínka podle odstavce 1 písm. b) za splněnou. Ustanovení § 187 odst. 2 až 4 se použije obdobně.“
Je nutné zdůraznit, že § 256 odst. 2 nového stavebního zákona řeší pouze požadavky na umisťování staveb, žádné jiné požadavky neřeší. Požadavky na umisťování staveb jsou obecně upraveny v § 143 a § 144 nového stavebního zákona, přičemž je nutné reflektovat i prováděcí právní předpisy – primárně vyhlášku č. 146/2024 Sb. (případně tzv. Pražské stavební předpisy a Brněnské stavební předpisy).
Obecně se bude typicky jednat o požadavek na odstupy mezi stavbami. Nastane-li takový případ, bude se podmínka pro dodatečné povolení považovat za splněnou, pakliže stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno. Tento souhlas bude vyznačen na situačním výkrese dokumentace obdobně jako souhlas vlastníka stavby s umístěním záměru na jeho pozemku (§ 187 odst. 2 až 4 nového stavebního zákona se totiž použijí obdobně).
Na výjimky z ostatních požadavků na výstavbu – tj. z požadavků na vymezování pozemků a technických požadavků na stavby – se tento postup nepoužije. Týká se to tedy výlučně požadavků na umisťování staveb.
Ad d) povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek podle tohoto zákona spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena
Poslední podmínka spočívá v tom, že povinný uhradí pokutu za přestupek, jehož skutkovou podstatou je to, že realizoval stavbu bez povolení nebo v rozporu s povolením. Předpokladem ovšem je, že mu taková pokuta byla pravomocně uložena. Toto ustanovení předpokládá, že stavební úřad – v souladu se svými zákonnými povinnostmi – přistoupí k uložení pokuty za přestupek.
Závěrem je pak vhodné upozornit obecně na to, že při vyměřování správního poplatku za dodatečné povolení stavby se postupuje podle odlišného bodu, který upravuje vyšší správní poplatky za dodatečné povolení (srov. Sazebník – ČÁST I. Položka 18. bod. 12. zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.