- 88/1947 Sb., o právu stavby
- 86/1912 ř.z., o právu stavby
- 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim
- ČÚZK-25639/2013-22, pokyny pro zápis nové stavby, vlastnického práva a údajů o stavbě
- 77/2007-22, Zápis nové stavby a vlastnického práva do katastru nemovitostí
Kterému orgánu obce náleží rozhodování o zřízení věcných břemen?
Bytový dům je ve vlastnictví obce, pozemek pod ním patří státu. Obec dostala nabídku od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby pozemek koupila. Pokud pozemek obec nekoupí, může chtít nový vlastník pozemku např. zvýšit nájemné, nebo si bude dělat nárok na bytový dům či po obci požadovat odstranění stavby?
Kdo schvaluje uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene - služebnosti? Musí být v takovém případě zveřejněn záměr?
Kdo v obci schvaluje nabývání nemovitých věcí (když je nově stavba součástí pozemku a není tedy samostatnou věcí)? Kdo schvaluje stavbu inženýrských sítí, chodníků a cyklostezek? Kdo v obci schvaluje smlouvy týkající se věcných břemen?
Obec vlastní stavbu na cizím pozemku. Tato stavba nemá číslo popisné a ani číslo evidenční, není ani zkolaudovaná, jedná se o bývalou hasičskou zbrojnici. Jediná evidence o ní je na listu vlastnictví a v majetku obce. Majitel pozemku, na kterém stojí, odmítá stavbu koupit za odhadní cenu. Jak má obec postupovat v tomto případě? Náleží stavba soukromému majiteli pozemku podle nového zákona nebo se musí s obcí domluvit o případné koupi?
Pokud vlastník stavby, která stojí na pozemku ve vlastnictví obce, nereaguje na dopisy od obce týkající se zájmu prodat tento pozemek, na němž stojí stavba, může obec prodat tento pozemek třetí osobě?
Souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr realizován, je prý v novém stavebním zákoně zjednodušen a povede k urychlení řízení. Jak je tedy souhlas vlastníka v novém stavebním zákoně upraven?
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) upravuje souhlas vlastníka v ustanovení § 187. Je-li stavebníkem vlastník pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr uskutečněn, nebo je-li oprávněn k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti, není třeba souhlas vlastníka řešit, neboť takovou skutečnost ověří stavební úřad z katastru nemovitostí (není-li stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, lze dle § 187 odst. 1 nového stavebního zákona doložit čestné prohlášení).
Pakliže stavebník nemá právní titul tak, jak je předpokládáno shora, a není-li pro získání potřebných práv stanoven zákonem účel vyvlastnění, musí stavebník předložit souhlas vlastníka pozemku či stavby. Obsahové náležitosti pak stanoví § 187 odst. 3 nového stavebního zákona.
Podrobnější úpravu oproti dosavadnímu stavebnímu zákonu (zákon č. 183/2006 Sb.) pak nový stavební zákon stanoví ve vztahu k problematice zpětvzetí souhlasu a upravuje též to, kdo a za jakých podmínek uděluje tento souhlas v případě podílového spoluvlastnictví a bytového spoluvlastnictví.
Stavebník doloží souhlas vlastníka, který je zapsán v katastru nemovitostí ke dni podání žádosti. Nový stavebník zákon reaguje na dosavadní nežádoucí praxi zpětvzetí těchto souhlasů tak, že souhlas vlastníka pozemku nebo stavby nelze vzít zpět po podání žádosti o povolení záměru. Nicméně pro to, aby stavebník neměl „bianco“ souhlas bez jakýchkoliv limitací, nový stavební zákon stanoví, že dojde-li po podání žádosti k podstatné změně záměru, je možné záměr povolit pouze tehdy, doloží-li stavebník souhlas s upraveným záměrem. Samozřejmě bude vždy na individuálním posouzení toho, co je podstatná změna záměru, což vždy bude muset posoudit stavební úřad, jelikož ten buď bude nový souhlas vlastníka s upraveným záměrem vyžadovat, nebo nebude.
Ve vztahu k podílovému spoluvlastnictví nový stavební zákon výslovně stanoví, že pro povolení záměru postačuje souhlas dvoutřetinové většiny všech spoluvlastníků podle výše jejich podílů. Tímto samozřejmě není nahrazen soukromoprávní souhlas pro realizaci stavby, avšak pro účely povolení záměru bude takový souhlas dvoutřetinové většiny všech co do výše podílů dostatečný.
Nový stavební zákon pak upravuje odchylně též případ bytového spoluvlastnictví, neboť v takovém případě postačí pouze souhlas společenství vlastníků jednotek a pokud společenství vlastníků jednotek nevzniklo, pak postačí souhlas správce.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.