Podle dosavadních výkladů, pokud obec smlouvou o dílo nabývala do svého vlastnictví nemovité věci, schvalovalo takovou smlouvu zastupitelstvo. V našem případě se v současné době jedná o budování technické a dopravní infrastruktury (vodovodu, kanalizace, obslužné komunikace atd.) pro výstavbu rodinných domků. Jak je na tuto problematiku nahlíženo po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, když stavba je součástí pozemku?
Je možné starostovi věnovat finanční obnos k životnímu jubileu?
Kdo je oprávněn rozhodnout o poskytnutí jednoho z benefitů, konkrétně indispozičního volna (sick days) zaměstnancům obce? Je nutné poskytnutí indispozičního volna schvalovat na zasedání zastupitelstva vzhledem k tomu, že zastupitelstvo schvaluje objem finančních prostředků na platy, nebo stačí schválení radou?
Starosta podal kasační stížnost směřující proti rozsudku krajského soudu bez vědomí místostarosty či zastupitelů obce. Na zasedání zastupitelstva bylo přijato usnesení, že starosta má následujícího dne vzít kasační stížnost zpět. Jelikož starosta usnesení nevyhověl, bylo svoláno nové zasedání zastupitelstva, kde starosta opět odmítl stížnost stáhnout. V zastupitelstvu není většinová vůle k starostovu odvolání. Byl by řešením návrh usnesení, kde by zastupitelstvo udělilo místostarostovi pravomoc ke zpětvzetí kasační stížnosti? Je jednání starosty v pořádku? A jaké ponese starosta důsledky?
Kdo rozhoduje o demolici objektu ve vlastnictví obce?
Lze odměnit dlouholetého zaměstnance obce při odchodu do důchodu?
Je smlouva o právu umístit, provést a užívat stavbu totéž co zřízení práva stavby? Je nutné pro uzavření takové smlouvy zveřejnit záměr?
Může obec poskytnout ubytování osobám z Ukrajiny na přechodnou dobu v obecních bytech, které nejsou aktuálně pronajaty? Je potřeba zveřejnit záměr?
Určitě ano. V daném případě jistě nepůjde o nájem, nýbrž o výpůjčku (bezúplatná obdoba nájmu).
Byť zákon o obcích konstruuje výjimku ze zveřejňování záměru pouze v případě pronájmu bytů, s ohledem na okolnosti se přikláníme k výkladu, že i v případě výpůjčky není nezbytné záměr zveřejňovat (je mj. zákonem stanovena výjimka, že v případě výpůjčky do 30 dnů není třeba zveřejňovat záměr).
Podle ustanovení § 39 odst. 3 zákona o obcích platí, že povinnost zveřejnit záměr se nevztahuje mj. na pronájem bytů anebo na pronájem či výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů.
Bez zveřejnění záměru lze tedy realizovat krátkodobý pronájem či výpůjčku jakýchkoli prostor (do 30 dnů) nebo pronájem bytu. Výpůjčce na dobu delší než 30 dnů by zveřejnění záměru již dle zákona mělo přecházet. Lze tedy doporučit s ohledem na uvedené postupovat obezřetně s tím, že pokud by se mělo jednat o delší bezúplatné přenechání prostor (tedy výpůjčku), mělo by dojít ke zveřejnění záměru (v tomto ohledu nelze ale vyloučit budoucí názorový posun).
O uzavření smlouvy rozhoduje v rámci zbytkové pravomoci rada (eventuálně starosta, není-li rada v obci volena, pravomoc si může rovněž vyhradit zastupitelstvo či ji lze zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu).
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Je nějak upraven způsob schvalování darů ze strany obce občanům, kteří byli postiženi povodní?
I v době povodně platí, že je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodovat o poskytnutí věcných darů v hodnotě nad 100 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 100 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce. Do uvedeného limitu se běžně jedná o zbytkovou pravomoc rady obce, nicméně v době povodně rozhoduje na místo rady obce starosta obce (a to i v případě, že si tuto pravomoc vyhradilo zastupitelstvo). Pakliže mu byla pravomoc rozhodovat o poskytování darů do určité výše svěřena radou obce, tak toto svěření se neruší, jen k tomu přibývá pravomoc rozhodovat až do výše 100 000 Kč (byla-li ale tato pravomoc svěřena obecnímu úřadu, nebo alespoň její část, tak nedochází k „přesunu“ na starostu). Jinak řečeno, v případě „střetu“ předchozího svěření radou obce a svěření na základě zákona při mimořádné události bude vykonávat obecní úřad pravomoci v souladu se svěřením a ostatní, předem nesvěřené pravomoci bude vykonávat starosta.
V této souvislosti lze ještě podotknou, že finanční pomoc (ať již ve formě peněžitého daru, dotace či návratné finanční výpomoci) bude mít zpravidla za následek změnu rozpočtu a s tím související nutnost provedení rozpočtového opatření. Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě ohrožující životy a majetek, tj. při povodni.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.