Kdo je oprávněn rozhodnout o poskytnutí jednoho z benefitů, konkrétně indispozičního volna (sick days) zaměstnancům obce? Je nutné poskytnutí indispozičního volna schvalovat na zasedání zastupitelstva vzhledem k tomu, že zastupitelstvo schvaluje objem finančních prostředků na platy, nebo stačí schválení radou?
Kdo uzavírá příkazní smlouvu v obci,kde není zřízena rada obce?
Je nutné, aby zastupitelstvo obce schválilo jak odkup pozemku, tak i znění kupní smlouvy?
Je možné starostovi věnovat finanční obnos k životnímu jubileu?
Kdo bude řídit obec v případě, kdy je odvolána celá rada a nebyla zvolena nová?
Musí obec, která vlastní vodovod a kanalizaci, zpracovat a realizovat plán financování a obnovy? Kdo tento plán schvaluje?
Starosta podal kasační stížnost směřující proti rozsudku krajského soudu bez vědomí místostarosty či zastupitelů obce. Na zasedání zastupitelstva bylo přijato usnesení, že starosta má následujícího dne vzít kasační stížnost zpět. Jelikož starosta usnesení nevyhověl, bylo svoláno nové zasedání zastupitelstva, kde starosta opět odmítl stížnost stáhnout. V zastupitelstvu není většinová vůle k starostovu odvolání. Byl by řešením návrh usnesení, kde by zastupitelstvo udělilo místostarostovi pravomoc ke zpětvzetí kasační stížnosti? Je jednání starosty v pořádku? A jaké ponese starosta důsledky?
Obec má zřízen sociální fond a přijatou směrnici k používání sociálního fondu. Zastupitelstvo rozhodlo o poskytování příspěvků ze sociálního fondu starostovi. Od nového roku chceme zvýšit procento tvorby sociálního fondu a zvýšit stravenkový paušál. Sociální fond čerpají zaměstnanci a uvolněný starosta. Který orgán obce to bude schvalovat?
Je nějak upraven způsob schvalování darů ze strany obce občanům, kteří byli postiženi povodní?
I v době povodně platí, že je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodovat o poskytnutí věcných darů v hodnotě nad 100 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 100 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce. Do uvedeného limitu se běžně jedná o zbytkovou pravomoc rady obce, nicméně v době povodně rozhoduje na místo rady obce starosta obce (a to i v případě, že si tuto pravomoc vyhradilo zastupitelstvo). Pakliže mu byla pravomoc rozhodovat o poskytování darů do určité výše svěřena radou obce, tak toto svěření se neruší, jen k tomu přibývá pravomoc rozhodovat až do výše 100 000 Kč (byla-li ale tato pravomoc svěřena obecnímu úřadu, nebo alespoň její část, tak nedochází k „přesunu“ na starostu). Jinak řečeno, v případě „střetu“ předchozího svěření radou obce a svěření na základě zákona při mimořádné události bude vykonávat obecní úřad pravomoci v souladu se svěřením a ostatní, předem nesvěřené pravomoci bude vykonávat starosta.
V této souvislosti lze ještě podotknou, že finanční pomoc (ať již ve formě peněžitého daru, dotace či návratné finanční výpomoci) bude mít zpravidla za následek změnu rozpočtu a s tím související nutnost provedení rozpočtového opatření. Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě ohrožující životy a majetek, tj. při povodni.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.