Územní plán podle dosavadního stavebního zákona (zákona č. 183/2006 Sb.) byl založen na principu, že žádná obec nebyla povinna územní plán mít. Jednalo se o fakultativní územně plánovací dokumentaci.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) na tomto principu nic nemění. Nadále tedy obec, která nemá územní plán, jej nemusí mít ani podle nového stavebního zákona (viz i ustanovení § 81 odst. 1 nového stavebního zákona).

Ustanovení § 322 odst. 2 nového stavebního zákona dokonce připouští, aby zastupitelstvo obce opatřením obecné povahy ukončilo platnost územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce a regulačního plánu, schválených přede dnem 1. ledna 2007, tedy aby ukončilo platnost územního plánu vydaného před dosavadním stavebním zákonem.

Nicméně v případě obce, která nemá územní plán a ani dosud nerozhodla o jeho pořízení, nový stavební zákon ukládá v ustanovení § 325 odst. 1 nového stavebního zákona povinnost úřadu územního plánování, aby pořídil a vydal vymezení zastavěného území podle nového stavebního zákona (viz ustanovení § 117 a násl. nového stavebního zákona), a to do dvou let ode dne nabytí účinnosti nového stavebního zákona. V případě, že by obec postupovala podle ustanovení § 322 odst. 2 nového stavebního zákona, tj. ukončila platnost starého územního plánu vydaného před dosavadním stavebním zákonem, bude podle ustanovení § 325 odst. 4 nového stavebního zákona vymezení zastavěného území dle takové dokumentace posouzeno úřadem územního plánování a případně aktualizováno postupem podle nového stavebního zákona. V případě, že obec již měla vymezeno zastavěné území podle dosavadního stavebního zákona, úřad územního plánování podle ustanovení § 325 odst. 4 nového stavebního zákona vyhodnotí a případně jej aktualizuje podle nového stavebního zákona.

Nadále tedy obec může zůstat bez územního plánu, avšak s tím, že jí bude vymezeno zastavěné území samostatným postupem (viz shora).

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.), obsahuje poměrně rozsáhlá přechodná ustanovení k problematice územního plánování.

Obecně platí, že územní plány vydané podle dosavadních právních předpisů, tj. jak podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., tak i podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., se považují za územní plány podle nového stavebního zákona.

Nicméně v případě těchto „starých“ územních plánů i nový stavební zákon omezuje jejich platnost. Dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) omezoval platnost starých územních plánů schválených podle zákona č. 50/1976 Sb., přičemž postupně tato lhůta byla prodlužována až do 31. 12. 2022.

Nový stavební zákon nicméně od počátku obsahuje ust. § 322 odst. 1, které stanoví: „Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán, schválené přede dnem 1. ledna 2007, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti nové územně plánovací dokumentace, která je nahrazuje, nejpozději však 31. prosince 2028. Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část této územně plánovací dokumentace, se považují za opatření obecné povahy, které je závazné pro navazující územně plánovací dokumentaci a pro rozhodování v území. Části územně plánovací dokumentace schválené přede dnem 1. ledna 2007, které nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí.“

Pokud tedy máte starý územní plán vydaný podle zákona č. 50/1976 Sb., nemusíte se obávat o to, že by od 1. 7. 2024 došlo k jeho zániku. Nicméně nejpozději od 1. 1. 2029 nebude tento územní plán platit. Do té doby jej můžete nahradit územním plánem podle nového stavebního zákona (nezapočali-li jste pořizování nového územního plánu podle stávajícího stavebního zákona).

Ve vztahu ke změnám je vhodné pro úplnost doplnit, že zde je omezena možnost, do kdy lze změnu vydat, a to do 31. 12. 2028 ve smyslu ust. § 322 odst. 3 nového stavebního zákona.

Současně nový stavební zákon v ust. § 322 odst. 2 výslovně stanoví, že zastupitelstvo obce může opatřením obecné povahy ukončit platnost takového starého územního plánu vydaného podle zákona č. 50/1976 Sb.

Není tedy nutné se ničeho obávat, nový stavební zákon má dostatečně dlouhou dobu na pořízení nového územního plánu, avšak nebude-li tento nový územní plán vydán do 31. 12. 2028, dosavadní územní plán vydaný podle zákona č. 50/1976 Sb. pozbude své platnosti na konci roku 2028.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) umožňuje v územním plánu stanovit následující podmínky pro rozhodování v území:

• uzavření plánovací smlouvy,
• pořízení územní studie,
• pořízení regulačního plánu,
• zajištění architektonické studie,
• zajištění urbanistické studie.

V případě podmínky uzavření plánovací smlouvy musí územní plán vymezit základní obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření. Lhůta pro uzavření plánovací smlouvy nesmí být delší než 6 let. Uplyne-li marně lhůta 6 let, pozbývá takto formulovaná podmínka platnosti.

V případě územní studie musí územní plán stanovit základní podmínky pro pořízení územního plánu a lhůtu pro vložení územní studie do národního geoportálu územního plánování. Tato lhůta nesmí být delší než 6 let, přičemž i v tomto případě marným uplynutím této lhůty, pozbývá taková podmínka platnosti. Je vhodné poznamenat, že nový stavební zákon počítá s větší participací samosprávy při pořízení tohoto druhu územní studie – jejíž pořízení je podmínkou pro rozhodování v území dle § 81 odst. 4 nového stavebního zákona – neboť zastupitelstvo může podle § 49 odst. 4 nového stavebního zákona určit zastupitele, který při jejím pořizování spolupracuje s pořizovatelem.

V případě regulačního plánu musí územní plán stanovit základní podmínky pro pořízení regulačního plánu nebo zadání regulačního plánu a též lhůtu pro nabytí účinnosti regulačního plánu. Ani v tomto případě nesmí být lhůta delší 6 let s tím, že marným uplynutím této lhůty pozbývá taková podmínka platnosti.

Architektonická soutěž je vymezena jako postup hledání nejlepšího architektonického řešení stavby anebo zhotovitele projektové dokumentace, při němž jsou předkládány a hodnoceny návrhy architektonického řešení stavby. Naproti tomu urbanistická soutěž je vymezena jako postup hledání nejlepšího urbanistického řešení území anebo zhotovitele územní studie nebo územně plánovací dokumentace, při němž jsou předkládány a hodnoceny návrhy urbanistického řešení území. Tyto soutěže zajistí na požádání obec, jejíž zastupitelstvo vydalo předmětný územní plán. Také může tuto soutěž zajistit též ten, kdo hodlá ve vymezené ploše nebo koridoru záměr realizovat. Lhůta pro zajištění těchto soutěží není novým stavebním zákonem stanovena.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) ukládá v ustanovení § 193 odst. 1 písm. a) stavebnímu úřadu povinnost posuzovat to, zda je záměr v souladu s územně plánovací dokumentací. Nový stavební zákon – obdobně jako dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) – mezi územně plánovací dokumentace řadí:

• územní rozvojový plán;
• zásady územního rozvoje;
• územní plán;
• regulační plán.

První územní rozvojový plán – někdy označován jako tzv. nultý – byl vydán usnesením vlády České republiky ze dne 28. 8. 2024 č. 581, přičemž je dostupný v Národním geoportálu územního plánování (https://uzemniplanovani.gov.cz/dokumenty-pro-celou-cr). Tento první územní rozvojový plán byl pořizován na základě přechodných ustanovení, a to nejprve na základě přechodného ustanovení zákona č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jimiž byl novelizován dosavadní stavební zákon, a následně podle ustanovení § 319 nového stavebního zákona. Jedná se tedy o územně plánovací dokumentaci, která vznikla na základě obsahu zásad územního rozvoje jednotlivých krajů a politiky územního rozvoje.

Podle ustanovení § 319 odst. 5 nového stavebního zákona pak platí, že: „Pro první územní rozvojový plán se § 73 odst. 2 a 3 tohoto zákona nepoužije do doby vydání změny, která jej uvede do souladu s požadavky podle tohoto zákona.“

Na základě citovaného přechodné ustanovení tedy platí, že tento první územní rozvojový plán se nepoužije do doby vydání první změny, která jej uvede do souladu s požadavky nového stavebního zákona. Toto pravidlo přitom platí jak pro územní plánování, tak i pro posuzování záměrů.

První územní rozvojový plán tedy není závazný pro posuzování záměrů podle nového stavebního zákona, a to až do doby své první změny, která územní rozvojový plán uvede do souladu s novým stavebním zákonem.