Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) vymezuje rodinný dům v ustanovení § 13 písm. c) takto: „rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry.“

V daném případě bude primárně záležet na tom, zda jsou splněny veškeré definiční znaky a limity rodinného domu uvedeného ustanovení, tedy

1. jedná se o stavbu pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení;
2. která má nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené ve stanovených parametrech;
3. nejvýše 3 samostatné byty.

V uvedeném dotazu nejsou specifikovány poměry podlahových ploch, ale pro účely zodpovězení dotazu budeme vycházet z toho, že první podmínka je naplněna. Obdobně v případě druhé podmínky budeme vyházet z toho, že je splněna.

Pokud tedy bude obsahovat navržená stavba – stavebníkem označená jako rodinný dům – maximálně 3 byty, nový stavební zákon v tomto směru další limity nestanoví. Je tedy možné, aby taková stavba obsahovala i nebytové prostory např. ve formě ateliéru.

Dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) neobsahuje definici rodinného domu. Definice rodinného domu je obsažena v ustanovení § 2 písm. a) bod 2. vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Dle této právní úpravy je rodinný dům stavbou pro bydlení, ve které „více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.“

Naproti tomu dle ustanovení § 13 písm. c) nového stavebního zákona (zákona č. 283/2021 Sb.) se rozumí: „rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry.“

Nově tedy rodinným domem bude i stavba pro bydlení (za předpokladu splnění dalších kritérií), která bude mít i tři nadzemní podlaží za podmínky, že toto třetí nadzemní podlaží bude ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry.

Ve vztahu ke stávajícím řízením je situace poměrně jednoduchá. Zde se uplatní obecná přechodná ustanovení, tedy zejména ustanovení § 330 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 334a nového stavebního zákona, dle něhož se řízení a postupy zahájené do 30. 6. 2024 dokončí podle dosavadních právních předpisů. Stávajících řízení – tedy řízení zahájených podle dosavadního stavebního zákona – se změna definice rodinného domu nijak nedotkne.

Ze stavebního zákona nevyplývá, že by tyto areálové rozvody nevyžadovaly povolení záměru. Jsou součástí např. stavby rodinného domu, jsou na pozemku rodinného domu a nic nebrání jejich povolení současně se stavbou rodinného domu. Pokud se jedná např. o rozvody k retenční nádrži či domovní čistírně odpadních vod je na místě je povolit.

Tato skutečnost vyplývá i ze starého stavebního zákona a nový stavební zákon na ní nic nemění. Ne vždy se totiž jedná o areálové či vnitřní rozvody, vše je nutné vyhodnotit podle druhu těchto rozvodů, např. vodovodní přípojka dle § 3 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, je „úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby“, tedy může být zaústěna až do objektu a areálový rozvod na pozemku objektu se žádný nenachází.