- 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
- 119/2001 Sb., pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí
- 595/2006 Sb., nařízení o nezabavitelných částkách
- 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců
- 1/2013 Sb., o amnestii
Obec chce smluvně zřídit předkupní právo, které bude zavazovat obec, aby – bude-li chtít prodat (či jinak převést) pozemek ve svém vlastnictví - nabídla tento pozemek oprávněnému z předkupního práva. Je třeba k uzavření dané smlouvy předchozí schválení zastupitelstvem obce, nebo může smlouvu uzavřít starosta? Jedná se o obec, kde není volena rada.
Obec vlastní kabelový rozvod, který provozuje cizí společnost. Může obec kabelový rozvod prodat konkrétní společnosti? Lze využít předkupního práva?
Zemědělský podnikatel umístil v obci po nelegálních úpravách na své nemovitosti v blízkosti rodinných domů chov zvířat, čímž dochází k obtěžování zápachem z tohoto chovu. Jak lze v této věci postupovat?
Plánovací smlouva podle ustanovení § 130 a násl. nového stavebního zákona je veřejnoprávní smlouvou. O jaký typ veřejnoprávní smlouvy ve smyslu správního řádu se jedná? Musí takovou veřejnoprávní smlouvu schvalovat stavební úřad či bude stavební úřad její smluvní stranou?
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.), upravuje plánovací smlouvy v ustanovení § 130 a násl. nového stavebního zákona. Podle ustanovení § 130 odst. 1 nového stavebního zákona je to veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem. Plánovací smlouva pak může dle ustanovení § 130 odst. 2 obsahovat i úpravu práv a povinností z oblasti soukromého práva. Bližší obsahové náležitosti pak upravuje ustanovení § 131 nového stavebního zákona. Jedná se tedy o veřejnoprávní smlouvu se soukromoprávními prvky.
Správní řád upravuje veřejnoprávní smlouvy v ustanovení § 159 až § 170, přičemž tato právní úprava se použije subsidiárně. Správní řád rozlišuje tři typy veřejnoprávních smluv:
- veřejnoprávní smlouvy koordinační (§ 160 správního řádu), které mezi sebou uzavírají vykonavatelé veřejné moci za účelem plnění svých úkolů;
- veřejnoprávní smlouvy subordinační (§ 161 správního řádu), které mezi sebou uzavírají správní orgán a osoba, která by byla účastníkem správního řízení;
- veřejnoprávní smlouvy mezi subjekty soukromého práva (§ 162 správního řádu), které mezi těmi, kdo by byli nebo kdo jsou účastníky správního řízení, a týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností.
Vzhledem ke shora uvedenému členění ve správním řádu je zřejmé, že plánovací smlouvy jsou veřejnoprávní smlouvy sui generis, tedy jde o typ výslovně neupravený ve správním řádu. Svojí povahou totiž nejsou ani smlouvami koordinačními, ani subordinačními ani mezi subjekty soukromého práva.
K uzavření plánovací smlouvy ve smyslu ustanovení § 130 a násl. nového stavebního zákona pak není třeba souhlasu stavebního úřadu, neboť stavební úřad není smluvní stranou a souhlas stavebního úřadu nový stavební zákon nepředpokládá. Skutečnost, že došlo k uzavření plánovací smlouvy, by měla být zveřejněna v národním geoportálu územního plánování dle ustanovení § 130 odst. 3 nového stavebního zákona.
Závěrem je vhodné zdůraznit, že plánovací smlouva podle ustanovení § 130 nového stavebního zákona nemá nic společného s veřejnoprávními smlouvami podle dosavadního stavebního zákona (zákona č. 183/2006 Sb.), kterými byly nahrazovány úkony stavebního úřadu. Dle ustanovení § 4 odst. 1 věta třetí a čtvrtá dosavadního stavebního zákona totiž platilo: „Stanoví-li tak tento zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Tím nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených osob a zájmy dotčených orgánů.“ Takovými veřejnoprávními smlouvami byly veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí dle ustanovení § 78a dosavadního stavebního zákona a nahrazující stavební povolení dle § 116 dosavadního stavebního zákona. Tyto veřejnoprávní smlouvy byly příkladem smluv subordinačních. Nicméně to nemá nic společného s plánovacími smlouvami podle nového stavebního zákona.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.