Zákon č. 283/2021 Sb., stavební
zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), přináší
podstatnou redukci aktů, které jsou stavební úřad oprávněny vydávat. Jednak se
jedná o redukci aktů, jimiž se stavby umisťují a povolují (např. zrušení
územního souhlasu, společného souhlasu, ohlášení, atd.), jednak jde o redukci
aktů, kterými se stavby dávají do trvalého užívání (právě o zrušení
kolaudačního souhlasu).
Podle nového stavebního zákona
lze tedy stavbu dát do trvalého užívání pouze na základě kolaudačního
rozhodnutí. Kolaudační souhlas tak, jak jej dnes upravuje zejména ust. § 122
stavebního zákona č. 183/2006 Sb., již nový stavební zákon neupravuje a nebude
možné jej na základě nového stavebního zákona vydávat.
V této souvislosti je vhodné
poznamenat, že – byť praxe stavebních úřadů někdy byla odlišná a nesprávná –
kolaudační souhlas v rámci své „výrokové části“ jako úkon podle části
čtvrté správního řádu nemohl nikdy obsahovat podmínky. Vydával-li stavební úřad
kolaudační souhlas, nemohl tzv. zkolaudovat „s podmínkami“. V případech,
kdy stavební úřad chtěl stanovit podmínky, musel usnesením rozhodnout o
provedení kolaudačního řízení. Toto celý postup při uvedení stavby do užívání
příliš nezjednodušovalo.
Nový stavební zákon upravuje
kolaudační řízení v ust. § 230 a násl. nového stavebního zákona. Je vhodné
upozornit na to, že obsahové náležitosti kolaudačního rozhodnutí stanovuje
kromě ust. § 235 nového stavebního zákona též ust. § 197 odst. 1 a odst. 2 a
správní řád jako obecný právní předpis.
Co se týče účastníků kolaudačního
řízení, byl zvolen stávající „minimalistický“ okruh. Dle ust. § 231
nového stavebního zákona se jedná o pouze o stavebníka a vlastníka stavby. Vlastník
pozemku, na němž je stavba umístěna, tedy není účastníkem kolaudačního řízení,
byť dosavadní stavební zákon č. 183/2006 Sb. např. v období od 1. 1. 2018
do 31. 12. 2020 tak stanovil. Nicméně nový stavební zákon za účelem
zjednodušení postupu, kdy vlastník pozemku bude účastníkem řízení o povolení
záměru, již s vlastníkem pozemku jako účastníkem řízení nepočítá.
Za těchto okolností lze
předpokládat, že vedení kolaudačního řízení, jehož okruh účastníků je stanoven
taxativně, nebude o poznání problematičtější než vydání kolaudačního souhlasu
dle dosavadní právní úpravy.
