- 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
- 119/2001 Sb., pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí
- 595/2006 Sb., nařízení o nezabavitelných částkách
- 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců
- 1/2013 Sb., o amnestii
Pokud zastupitelstvo obce rozhodne oproti žádosti o snížení výše poskytované dotace pod zákonný limit, bude správné, aby zastupitelstvo vrátilo žádost o dotaci k rozhodnutí radě obce?
Který orgán obce je příslušný k rozhodnutí o poskytnutí peněžitého příplatku mimo základní kapitál společnosti s ručením omezeným založené obcí, ve které je obec jediným společníkem? Rada, nebo zastupitelstvo obce?
Jakým způsobem má být rozhodnuto o předání (svěření) majetku příspěvkové organizaci k hospodaření? Kterému orgánu obce toto rozhodnutí přísluší a jakou formou má být učiněno (změna zřizovací listiny či prosté usnesení)?
Musí zastupitelstvo obce schvalovat poskytování dotací či návratných finančních výpomocí i v době povodně?
Zastupitelstvu obce je vyhrazeno schvalovat poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, vyjma situace, kdy je návratná finanční výpomoc (vyšší jak 250 000 Kč) poskytována příspěvkovým organizacím obce. Toto rozhodování bude dle důvodové zprávy náležet do vyhrazené pravomoci rady obce (poskytování návratné finanční výpomoci obecní příspěvkové organizaci je úkolem zřizovatele).
V případě dotací a návratných finančních výpomocí ostatním osobám v době krizového stavu bude toto rozhodování náležet do nevyhrazené pravomoci rady obce, s možností zastupitelstva si takové rozhodnutí vyhradit pro sebe. Přičemž v době mimořádných událostí může v rámci zbytkové pravomoci rady obce rozhodovat starosta. Krizovým stavem se dle krizového zákona rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Tedy mezi mimořádné události je za jisté možné zařadit i povodně.
V této souvislosti lze ještě podotknou, že finanční pomoc (ať již ve formě peněžitého daru, dotace či návratné finanční výpomoci) bude mít zpravidla za následek změnu rozpočtu a s tím související nutnost provedení rozpočtového opatření. Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě ohrožující životy a majetek, tj. při povodni.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.