V databázi máme 3 390 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání schválení uzavření inominátní smlouvy

Nalezeno 15727 právních předpisů:

  • 340/2015 Sb., Zákon o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)
  • 172/1947 Sb., Zákon o opatřeních k provedení mírových smluv s Bulharskem, Finskem, Italií, Maďarskem a Rumunskem
  • 354/1921 Sb., Zákon o převzetí statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu.
  • 98/1937 Sb., Zákon o platnosti sňatků uzavřených v době od 28. října 1918 do 13. července 1919 na území Slovenska nebo Podkarpatské Rusi pouze před duchovním správcem.
  • 77/2012 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi vládou České republiky a Radou ministrů Albánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 60 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 31 až 40

Jaké dopady má uzavření plánovací smlouvy ve smyslu nového stavebního zákona pro řízení o povolení záměru?

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), nově obsahuje poměrně podrobnou právní úpravu tzv. plánovacích smluv. Plánovací smlouvy jsou upraveny v části třetí hlavě III dílu 7 oddílu 1 nového stavebního zákona (tj. ust. § 130 až § 132). Již úvodem je vhodné zdůraznit, že se jedná – na rozdíl od dnešní úpravy – o veřejnoprávní smlouvy. Jedná se o veřejnoprávní smlouvu uzavřenou mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy, krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury. Obsahem takové smlouvy je vzájemná povinnost smluvních stran si poskytnout součinnost při uskutečnění záměru, jenž bude v takové smlouvě vymezen, a postupovat při jeho uskutečňování sjednaným způsobem. Tyto veřejnoprávní smlouvy pak mohou obsahovat i soukromoprávní ujednání. Pro veřejnoprávní smlouvy platí subsidiárně právní regulace obsažená v části páté správního řádu.

Dotaz směřuje na to, jaké dopady má uzavření takové smlouvy pro řízení o povolení záměru dle nového stavebního zákona.

Předně, je-li uzavřena plánovací smlouva, pak je ve smyslu ust. § 184 odst. 2 písm. b) nového stavebního zákona součástí žádosti. Tento požadavek je poměrně logický, neboť stavební úřad nemá možnost zjistit, zda ve vztahu ke konkrétnímu záměru byla někdy uzavřena plánovací smlouva, byť tato skutečnost má nezanedbatelné dopady na řízení.

Dle ust. § 190 odst. 2 nového stavebního zákona pak platí, že stavební úřad nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které jsou v rozporu s plánovací smlouvou, jejíž smluvní stranou je tento účastník. Stavební úřad tedy za předpokladu, že budou ze strany účastníka řízení (typicky obce) uplatněny v územním řízení námitky, bude zkoumat, zda jsou souladné s uzavřenou plánovací smlouvou. Pokud by byly námitky rozporné s touto plánovací smlouvou, stavební úřad k nim nebude přihlížet.

Dle ust. § 226 odst. 2 nového stavebního zákona pak odvolací orgán v odvolacím řízení nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo podáno odvolatelem, který je stranou plánovací smlouvy, pokud je obsah odvolání v rozporu s tím, k čemu se odvolatel v plánovací smlouvě zavázal.

Ze shora uvedeného vyplývá, že plánovací smlouvy dle nového stavebního zákona mají reálný dopad i na řízení o povolení záměru, a to, jak v prvním, tak i druhém stupni. Je nutné si tedy případné uzavření plánovací smlouvy dobře rozmyslet.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Související dotazy
Územní plán účinný v roce 2016 vymezil plochu, ve které podmínil výstavbu v ploše zpracováním územní studie a lhůtu pro pořízení stude stanovil na dobu 5-ti let od vydání územního plánu. Územní stude však nebyla nikdy zpracována. Kdy uplyne lhůta (rok), kdy bude možné provést změnu v území tak, aby vlastníci nemohli uplatňovat náhradu za změnu v území? Podle jaké právní úpravy se bude náhrada, resp. lhůta pro náhradu, posuzovat v situaci, kdy změna/územní plán bude projednána ještě podle zák. č. 183/2006 Sb.? Jaká by byla lhůta, kdyby změna/územní plán byla projednána už podle zák. č. 283/2021 Sb.?Varianta ANáhrada dle § 102 z.č. 183/2006 Sb., a to zejména ve vztahu k odst. 4 (Pokud bylo rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu z podnětu nebo zpracováním územní studie a tento regulační plán nenabyl účinnosti nebo tato studie nebyla zapsána do evidence územně plánovací činnosti do 4 let od vydání územně plánovací dokumentace, která tuto podmínku stanovila, lhůty podle odstavce 3 se prodlužují o dobu, o kterou byla lhůta 4 let překročena.)[2016+5+4 (…2020 překročena o 4 roky) = 2025?[Varianta BNáhrada dle § 133 z. č. 283/2021 Sb., a to zejména ve vztahu k odst. 3 (Náhrada oprávněné osobě nenáleží, došlo-li ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemku na základě jejího návrhu nebo po uplynutí doby 5 let od nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace, která zastavění dotčeného pozemku ke stanovenému účelu umožnila. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou bylo zastavění pozemku znemožněno v důsledku stavební uzávěry nebo jiného dočasného omezení zastavitelnosti pozemku stanoveného územně plánovací dokumentací.)[2016+5+5 (…dočasné omezení zastavitelnosti pozemku v důsledku nutnosti vyhotovit ÚS dané ÚP do 5-ti let) = 2026?]Počítám lhůty správně [v hranatých závorkách]? Podle které právní úpravy se bude postupovat – varianta A, nebo varianta B?
Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Zastupitelstvem byl v roce 2007 schválen prodej pozemku, avšak smlouva nebyla uzavřena. Dědicové se nyní snaží domoci koupě pozemku, avšak za cenu odsouhlasenou tehdejším zastupitelstvem, kdy nynější cena je mnohonásobně vyšší než cena schválení. Má se současné zastupitelstvo řídit usnesením tehdejšího zastupitelstva anebo má zahájit nový proces prodeje od uveřejněné záměru?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Kdo schvaluje uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene - služebnosti? Musí být v takovém případě zveřejněn záměr?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Rada obce před několika lety schválila uzavření smlouvy o poskytování služeb. Tyto služby dnes již nejsou potřeba. Musí rada obce schválit i ukončení/výpověď této smlouvy?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Který orgán obce schvaluje uzavření dodatku k nájemní smlouvě či dohodu o slevě z nájemného, musíme zveřejňovat záměr?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Postupoval starosta v souladu se zákonem, pokud uzavřel smlouvu o bezplatném užívání obecní budovy se spolkem, a to aniž by byl vyvěšen záměr či uzavření smlouvy bylo schváleno zastupitelstvem?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Má zrušení přijatého usnesení vliv na platnost již na základě tohoto usnesení uzavřené smlouvy?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Který orgán dle zákona o obcích má kompetenci schválit uzavření úplatné licenční smlouvy na autorská práva?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Může starosta rozhodnout o přijetí dotace a uzavřít kupní smlouvu na koupi zametacího stroje bez schválení zastupitelstva obce? Je taková smlouva platná?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je v pořádku, pokud starosta uzavřel dodatek k nájemní smlouvě a změnil tím výpovědní dobu bez schválení zastupitelstva? Jedná se o nájem podnikatelských prostor. V obci se nevolí rada.

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.