V databázi máme 3 385 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání silnice

Bylo nalezeno 44 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 31 až 40

Vlastník pozemků, na kterých leží nedostavěná pozemní komunikace, chce tyto pozemky darovat obci. Nedopustí se obec porušení zákona, pokud tyto pozemky přijme?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Má stát nebo kraj povinnost vybudovat a provozovat veřejné osvětlení nad svými komunikacemi, které procházejí obcí?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec přijala žádost od občanů o vyřazení místních komunikací z evidence komunikací (pasportu), protože tyto komunikace se nachází na pozemcích v jejich vlastnictví. Obec však chce místní komunikace zachovat z důvodu přístupu k nemovitostem v dané lokalitě. Jak má obec postupovat?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Dle dosavadního stavebního zákona bylo nutné při dělení pozemků posuzovat, zda nově vzniklé pozemky budou napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Slyšel jsem, že nový stavební zákon toto mění.

Dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) bližší regulaci neobsahuje. Uvedená podmínka vyplývá z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“), dle něhož platí: „Pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.“

Judikatura Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 27. 9. 2017 č.j. 1 As 166/2016-38) konstatovala, že věcné břemeno nemá trvalý charakter, a tudíž jím nelze splnit podmínku vyplývající z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Z tohoto důvodu nebylo možné ono napojení na veřejně přístupnou pozemní komunikaci řešit zřízením věcného břemene mezi dvěma pozemky tak, aby toto napojení bylo zajištěno skrze sousední pozemek, který již dopravní napojení na veřejnou pozemní komunikaci splňoval.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) tento dosavadní výklad mění výslovnou regulací obsaženou přímo v novém stavebním zákoně. Dle jeho ustanovení § 216 odst. 2 platí: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“

Z citovaného ustanovení vyplývá, že při dělení pozemků lze ve vztahu k požadavku na jejich dopravní přístupnost splnit požadavek jedním z těchto způsobů:

1) vyznačení přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům;

2) vyznačením přístupu skrze pozemek nebo stavbu stejného vlastníka;

3) na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě – tj. na základě např. věcného břemene podle občanského zákoníku.

Novou právní úpravu lze tedy považovat za benevolentnější a umožňuje dělit pozemky i tehdy, pokud nejsou všechny nově vznikající pozemky přímo napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.

Pro úplnost je vhodné dodat, že dle ustanovení § 216 odst. 4 nového stavebního zákona při dělení nebo scelení pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících se nedokládá dopravní napojení na veřejně přístupnou komunikaci, přičemž stavební úřad v rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících stanoví stavební úřad podmínku zřízení napojení nově vzniklých pozemků na veřejně přístupnou komunikaci.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Související vzdělávání
Další nalezené související vzdělávací kurzy
Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Jak má obec vyřešit situaci, kdy před vjezdem do nemovitostí občanů obce parkuje motorové vozidlo, které znemožňuje vyjet motorovým vozidlem vlastníků nemovitostí? Jde o místní komunikaci, na kterou navazuje chodník se sníženými vjezdy. Je vhodným řešením vodorovné značení – kříž před vjezdy?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Do jaké míry musí obec udržovat ve sjízdném stavu pozemní komunikaci? Dle pasportu komunikaci se jedná o místní komunikaci. Jde o nezpevněnou cestu do lesa k penzionu a k několika chatám, v zimě neobývaných. Původní majitel zajišťoval zimní údržbu sám.

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Kdo je povinen osvětlovat pozemní komunikaci a pečovat o toto veřejné osvětlení na území obce? Obec nebo vlastník komunikace?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Má obec povinnost zpracovat plán zimní údržby?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Část místní komunikace leží na pozemku, který není ve vlastnictví obce, přičemž vlastník tohoto pozemku udělal na místní komunikaci skládku dřeva. Jak má obec postupovat?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jakým způsobem lze vyřešit otázku obnovení účelové komunikace, která je sice v katastru zakreslena, nicméně dnes je to rozoraná, a tedy nesjízdná, polní cesta? Je správní silniční úřad povinen tuto komunikaci obnovit? Jak případně donutit nájemce, aby cestu, kterou rozoral, obnovil?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.