V databázi máme 3 390 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání smlouva o smlouvě budoucí kupní

Nalezeno 44996 právních předpisů:

  • 235/2012 Sb., Ústavní zákon o změnách státních hranic s Rakouskou republikou
  • 2/1993 Sb., Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky
  • 4/1993 Sb., Ústavní zákon České národní rady o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky
  • 542/1992 Sb., Ústavní zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky
  • 633/2004 Sb., Ústavní zákon o změně státních hranic se Spolkovou republikou Německo

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 67 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 51 až 60

Obec uzavřela smlouvu o dílo. Ve smlouvě je však uveden chybný subjekt – jako objednatel je nadepsán obecní úřad, smlouva navíc neobsahuje doložku. Je taková smlouva platná?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Zastupitelstvem byl v roce 2007 schválen prodej pozemku, avšak smlouva nebyla uzavřena. Dědicové se nyní snaží domoci koupě pozemku, avšak za cenu odsouhlasenou tehdejším zastupitelstvem, kdy nynější cena je mnohonásobně vyšší než cena schválení. Má se současné zastupitelstvo řídit usnesením tehdejšího zastupitelstva anebo má zahájit nový proces prodeje od uveřejněné záměru?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Zastupitelstvo přijalo usnesení, jehož předmětem je koupě pozemků obcí od konkrétní osoby; v usnesení je správně specifikován prodávající (vlastník pozemku, který chce obec koupit), došlo však k chybnému označení pozemku parcelním číslem; v usnesení uvedený pozemek má ve skutečnosti jiného vlastníka. Údajně se jedná o pouhou administrativní chybu. Je tomu skutečně tak a je smlouva, uzavřená na základě uvedeného usnesení, platná?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je možné jednostranné odstoupení od smlouvy, není-li dodržován hlavní obsah smlouvy?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obci byla doručena žádost občana, který si chce vybudovat příjezdovou cestu na svůj pozemek přes obecní parcelu. Příjezdová cesta bude zpevněná a opatřena opěrnými zídkami a bude vybudována na náklady občana. Je v tomto případě nutné uzavírat smlouvu o věcném břemeni (služebnosti) nebo stačí jen souhlas obce s provedením stavby? Vyvěšuje se záměr?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jaký druh smlouvy by měl být uzavírán s kronikářem obce? Je dostačující dohoda o provedení práce, nebo smlouva příkazní? Jaký je rozdíl mezi těmito smlouvami?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Platí zásada, že jen ten, kdo smlouvu schválil, může schválit i dodatek smlouvy?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Plánovací smlouva podle ustanovení § 130 a násl. nového stavebního zákona je veřejnoprávní smlouvou. O jaký typ veřejnoprávní smlouvy ve smyslu správního řádu se jedná? Musí takovou veřejnoprávní smlouvu schvalovat stavební úřad či bude stavební úřad její smluvní stranou?

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.), upravuje plánovací smlouvy v ustanovení § 130 a násl. nového stavebního zákona. Podle ustanovení § 130 odst. 1 nového stavebního zákona je to veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem. Plánovací smlouva pak může dle ustanovení § 130 odst. 2 obsahovat i úpravu práv a povinností z oblasti soukromého práva. Bližší obsahové náležitosti pak upravuje ustanovení § 131 nového stavebního zákona. Jedná se tedy o veřejnoprávní smlouvu se soukromoprávními prvky.

Správní řád upravuje veřejnoprávní smlouvy v ustanovení § 159 až § 170, přičemž tato právní úprava se použije subsidiárně. Správní řád rozlišuje tři typy veřejnoprávních smluv:

  1. veřejnoprávní smlouvy koordinační (§ 160 správního řádu), které mezi sebou uzavírají vykonavatelé veřejné moci za účelem plnění svých úkolů;
  2. veřejnoprávní smlouvy subordinační (§ 161 správního řádu), které mezi sebou uzavírají správní orgán a osoba, která by byla účastníkem správního řízení;
  3. veřejnoprávní smlouvy mezi subjekty soukromého práva (§ 162 správního řádu), které mezi těmi, kdo by byli nebo kdo jsou účastníky správního řízení, a týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností.

Vzhledem ke shora uvedenému členění ve správním řádu je zřejmé, že plánovací smlouvy jsou veřejnoprávní smlouvy sui generis, tedy jde o typ výslovně neupravený ve správním řádu. Svojí povahou totiž nejsou ani smlouvami koordinačními, ani subordinačními ani mezi subjekty soukromého práva.

K uzavření plánovací smlouvy ve smyslu ustanovení § 130 a násl. nového stavebního zákona pak není třeba souhlasu stavebního úřadu, neboť stavební úřad není smluvní stranou a souhlas stavebního úřadu nový stavební zákon nepředpokládá. Skutečnost, že došlo k uzavření plánovací smlouvy, by měla být zveřejněna v národním geoportálu územního plánování dle ustanovení § 130 odst. 3 nového stavebního zákona.

Závěrem je vhodné zdůraznit, že plánovací smlouva podle ustanovení § 130 nového stavebního zákona nemá nic společného s veřejnoprávními smlouvami podle dosavadního stavebního zákona (zákona č. 183/2006 Sb.), kterými byly nahrazovány úkony stavebního úřadu. Dle ustanovení § 4 odst. 1 věta třetí a čtvrtá dosavadního stavebního zákona totiž platilo: „Stanoví-li tak tento zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Tím nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených osob a zájmy dotčených orgánů.“ Takovými veřejnoprávními smlouvami byly veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí dle ustanovení § 78a dosavadního stavebního zákona a nahrazující stavební povolení dle § 116 dosavadního stavebního zákona. Tyto veřejnoprávní smlouvy byly příkladem smluv subordinačních. Nicméně to nemá nic společného s plánovacími smlouvami podle nového stavebního zákona.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

V usneseních rady či zastupitelstva obce se často objevují formulace „pověřuje“, „zmocňuje“ starostu k podpisu smlouvy. Není tato formulace nadbytečná, když zákon o obcích stanovuje, že starosta zastupuje obec navenek?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.