V databázi máme 3 390 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání společnost

Nalezeno 6034 právních předpisů:

  • 90/2012 Sb., Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
  • 125/2008 Sb., Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev
  • 307/2006 Sb., Zákon o evropské družstevní společnosti
  • 627/2004 Sb., Zákon o evropské společnosti
  • 206/2005 Sb., Zákon o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 182 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 151 až 160

Naše obec inkasuje každoročně v říjnu (kdy je sjednána splatnost) pachtovné za pronájem polí a luk od místní akciové společnosti ve výši 600 tis. Kč. Máme toto nájemné pro účely výpočtu obratu alikvotně rozdělit na každý měsíc, nebo je máme zahrnout do obratu jednorázově vždy v říjnu.

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Město má pozemek, na kterém si společnost chce vybudovat sjezd do svého komerčního areálu. V případě, že obec toto povolí, stane se stavba součástí obecního pozemku? Tudíž sjezd bude majetkem obce a tato se o něj bude muset starat? Bude sjezd účelovou komunikací? Lze věc řešit smlouvou o právu stavby?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec v roli zadavatele připravuje veřejnou zakázku na výstavbu komunikace pro obecní stavební pozemky určené k prodeji jednotlivým stavebníkům. Vzhledem k tomu, že odprodej a následná výstavba domů bude probíhat několik let, zvažujeme možnost rozdělit výstavbu komunikace do 2 etap, kde by se finální asfaltový povrch dokončil až v horizontu cca 3 let, kdy je předpoklad, že by těžká technika zajišťující návoz materiálu a základní "hrubou" stavbu domů v tomto horizontu byla schopná dokončit. Důvod je ten, aby nedošlo k poškození vozovky do té míry, že bychom finální povrch museli zhotovit znovu. A další důvod je, že stavebníci, kteří by chtěli kolaudovat, musí mít k nemovitosti zhotovenou přístupovou komunikaci a pokud je nechceme brzdit, potřebujeme mít komunikaci alespoň ve fázi první podkladové asfaltové vrstvy. Jedná se o veřejné zakázky dělení zakázky?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec mimo jiné pronajímá několik bytů a spolu s nájemným také účtuje související služby (například elektrickou energii, plyn, vodu, výtahy…). Vím, že se do obratu pro účely DPH počítá nájem, jak je to ale se službami – ty musím do obratu zahrnout také?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Plánovací smlouva podle ustanovení § 130 a násl. nového stavebního zákona je veřejnoprávní smlouvou. O jaký typ veřejnoprávní smlouvy ve smyslu správního řádu se jedná? Musí takovou veřejnoprávní smlouvu schvalovat stavební úřad či bude stavební úřad její smluvní stranou?

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.), upravuje plánovací smlouvy v ustanovení § 130 a násl. nového stavebního zákona. Podle ustanovení § 130 odst. 1 nového stavebního zákona je to veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem. Plánovací smlouva pak může dle ustanovení § 130 odst. 2 obsahovat i úpravu práv a povinností z oblasti soukromého práva. Bližší obsahové náležitosti pak upravuje ustanovení § 131 nového stavebního zákona. Jedná se tedy o veřejnoprávní smlouvu se soukromoprávními prvky.

Správní řád upravuje veřejnoprávní smlouvy v ustanovení § 159 až § 170, přičemž tato právní úprava se použije subsidiárně. Správní řád rozlišuje tři typy veřejnoprávních smluv:

  1. veřejnoprávní smlouvy koordinační (§ 160 správního řádu), které mezi sebou uzavírají vykonavatelé veřejné moci za účelem plnění svých úkolů;
  2. veřejnoprávní smlouvy subordinační (§ 161 správního řádu), které mezi sebou uzavírají správní orgán a osoba, která by byla účastníkem správního řízení;
  3. veřejnoprávní smlouvy mezi subjekty soukromého práva (§ 162 správního řádu), které mezi těmi, kdo by byli nebo kdo jsou účastníky správního řízení, a týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností.

Vzhledem ke shora uvedenému členění ve správním řádu je zřejmé, že plánovací smlouvy jsou veřejnoprávní smlouvy sui generis, tedy jde o typ výslovně neupravený ve správním řádu. Svojí povahou totiž nejsou ani smlouvami koordinačními, ani subordinačními ani mezi subjekty soukromého práva.

K uzavření plánovací smlouvy ve smyslu ustanovení § 130 a násl. nového stavebního zákona pak není třeba souhlasu stavebního úřadu, neboť stavební úřad není smluvní stranou a souhlas stavebního úřadu nový stavební zákon nepředpokládá. Skutečnost, že došlo k uzavření plánovací smlouvy, by měla být zveřejněna v národním geoportálu územního plánování dle ustanovení § 130 odst. 3 nového stavebního zákona.

Závěrem je vhodné zdůraznit, že plánovací smlouva podle ustanovení § 130 nového stavebního zákona nemá nic společného s veřejnoprávními smlouvami podle dosavadního stavebního zákona (zákona č. 183/2006 Sb.), kterými byly nahrazovány úkony stavebního úřadu. Dle ustanovení § 4 odst. 1 věta třetí a čtvrtá dosavadního stavebního zákona totiž platilo: „Stanoví-li tak tento zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Tím nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených osob a zájmy dotčených orgánů.“ Takovými veřejnoprávními smlouvami byly veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí dle ustanovení § 78a dosavadního stavebního zákona a nahrazující stavební povolení dle § 116 dosavadního stavebního zákona. Tyto veřejnoprávní smlouvy byly příkladem smluv subordinačních. Nicméně to nemá nic společného s plánovacími smlouvami podle nového stavebního zákona.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Obec se domnívá, že starší usnesení zastupitelstva, na základě kterého byla darována nemovitost nadaci, je absolutně neplatné z důvodu, že se v něm píše o „převodu“, tedy je tak neurčité, že nelze dovodit, jaký právní úkon byl schvalován (darování, prodej) a z důvodu, že v době přijetí usnesení nebyla převáděná nemovitost, která nebyla označena jen jako „areál bývalé společnosti…“, v majetku obce? Má obec pravdu?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Kdo je plátcem poplatku za odkládání komunálního odpadu u bytových domů? Má-li dům 4 byty, tedy 4 bytové jednotky (každý byt má své vlastníky, kteří mají také podíl na společných prostorech domu), je třeba za plátce považovat 1 osobu (spoluvlastníky), nebo každého jednotlivého vlastníka bytové jednotky (tj. celkem 4 plátce)?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Může dobrovolný svazek obcí založit příspěvkovou organizaci za účelem zajištění sociálních služeb?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Můžete upřesnit, jestli je starosta statutárním zástupcem obce, nebo nikoliv?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Může společenství vlastníků jednotek koupit pozemek?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.