Zákon č. 283/2021 Sb., stavební
zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), podstatně
zužuje stávající různorodost aktů, které mohou být ze strany stavebního úřadu
vydány. Pouze pro připomenutí je vhodné uvést, že stavební zákon č. 183/2006
Sb. upravuje řadu aktů, které nejsou správními rozhodnutími ve smyslu správního
řádu a jedná se o úkony podle části čtvrté správního řádu, byť správní
rozhodnutí nahrazují (např. územní souhlas, kolaudační souhlas, společný
souhlas atd.). V praxi vznikaly sporné situace, neboť v rámci „souhlasů“
nelze v jejich „výrokové části“ stanovovat podmínky jako v případě
rozhodnutí, jelikož se nejedná o správní rozhodnutí. Stejně tak bylo v řadě
případů sporné, zda byly naplněny podmínky pro vydání těchto aktů.
Z tohoto důvodu nový stavební zákon je založen na principu, že záměry
(stavební či nestavební) buď vyžadují povolení, nebo povolení nevyžadují. Záměr
již nebude možné umístit ani povolit jiným aktem než správním rozhodnutím.
Shora uvedené se pak promítá do
vymezení účastníků řízení. Účastníci řízení jsou vymezeni
v ust. § 182 nového stavebního zákona, dle něhož jsou účastníkem
řízení o povolení záměru (stavebního i nestavebního):
a) stavebník;
b) obec, na jejímž území má být
záměr uskutečněn,
c) vlastník pozemku nebo stavby,
na kterých má být záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto
pozemku nebo stavbě,
d) osoby, jejichž vlastnické nebo
jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být
rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno,
e) osoby, o kterých tak stanoví
jiný zákon.
Okruh účastníků řízení o povolení
záměru je tedy založen na okruhu účastníků společného a územního řízení
dle stávajícího stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (srov. ust. § 94k). Zde bude
možné aplikovat do značné míry dosavadní výklady a judikaturu vztahující se
k vymezení účastníků řízení. Příkladmo princip, že rozhodná je potencialita
přímého dotčení věcných práv v případě osob, která mají věcná práva
(vlastnická, věcná břemena atd.) ve vztahu k sousedním pozemkům.
Za zvláštní zmínku pak stojí
zejména písm. e), kde jsou řešeny osoby, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.
V daném případě jde zejména o účastníky na podkladě zákona č. 114/1992 Sb.
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“).
Mnoho let se vedou diskuse nad tím, zda tzv. ekospolky mají být účastníky
řízení podle stavebního zákona, přičemž úprava obsažená v novém stavebním
zákoně reaguje na relativně čerstvou judikaturu Nejvyššího správního soudu (srov.
např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2023, čj. 9 As
193/2022-35).
Občanské sdružení (tzv.
ekospolek) dle ust. § 70 odst. 3 ZOPK je účastníkem řízení v následujících
případech:
- pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmetálního
stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo
výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů podle § 56 odst. 1
- pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode
dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno.
Tyto podmínky musí být naplněny
kumulativně. Tzn. to, že se v daném případě vydává tzv. jednotné
enviromentální stanovisko, ještě neznamená, že by mělo být občanské sdružení
účastníkem řízení o povolení záměru. Zásadní bude to, zda toto jednotné enviromentální
stanovisko je vydáváno namísto povolení kácení volně stojících dřevin dle ust.
§ 8 odst. 1 ZOPK a/nebo se jedná o výjimku ze zákazů u památných stromů a
zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle ust. § 56 odst. 1 ZOPK.
I splnění těchto podmínek je
nutné, aby se občanské sdružení aktivně přihlásilo do osmi dnů ode dne, kdy mu
bylo stavebním úřadem oznámeno zahájení takového řízení.
