V databázi máme 3 390 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání správní úřad

Nalezeno 20005 právních předpisů:

  • 35/2021 Sb., Zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů
  • 58/1931 Sb., Vyhláška, jíž se uveřejňuje seznam správních úřadů, patřící k Dohodě mezi republikou Československou a královstvím Španělským o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských a obobchodních, podepsané v Madridě dne 26. listopadu 1927.
  • 5/2022 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 30. listopadu 2021 sp. zn. Pl. ÚS 18/21 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, § 12 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 8 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a § 45 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
  • 186/2012 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 24. dubna 2012 sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ve věci návrhu na zrušení částí ustanovení § 192 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 68 odst. 3 písm. a) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, § 124 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, § 111 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správním úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 65 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
  • 110/1946 Sb., Nařízení o zrušení nebo změně rozhodnutí správních úřadů z doby nesvobody a o úřadech zřízených v době nesvobody

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 102 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 31 až 40

Musí mít úředník souhlas obce, pokud chce vykonávat také jiné práce u jiného zaměstnavatele?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Kdy nabývá obecně závazná vyhláška obce platnosti?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je nutné právní předpisy zveřejňovat i na úřední desce obce?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Polní cesty v obci postupem času začaly měnit svou polohu a posouvaly se tak dle potřeb občanů. Tyto polní cesty se však neshodují se zakreslením v katastru nemovitostí a vlastníci pozemků, na kterých polní cesty jsou, začali po obci požadovat přemístění těchto cest do původní trasy. Mají na to od obce právo?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Vlastník pozemku, na kterém leží veřejně přístupná účelová komunikace, tuto komunikaci zablokoval. Jakým způsobem se lze bránit?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jakým způsobem se vyhlašují právní předpisy obcí po 1. 1. 2022?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

V zastavěných částech obce majitelé nemovitostí vysázeli živé ploty, keře a jiné porosty, které se postupně rozrůstají a v některých případech přesahují hranice jejich pozemků. Tyto porosty zhoršují dopravní situace v místech zatáček a křižovatek na přilehlých komunikacích, kdy brání dostatečnému výhledu všem účastníkům silničního provozu. Má obec možnost nějakým způsobem tuto situaci řešit?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec zjistila, že si jeden z obyvatel obce již před delší dobou bez souhlasu obce ohradil několik obecních pozemků a využívá je jako pastvinu pro hospodářská zvířata, přičemž brání jiným osobám ve vstupu či jejich užívání. Na pozemcích se také nachází veřejná cesta. Jakým způsobem se obec může domoci obnovení původního stavu?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec obdržela povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace pro konání různých akcí (§ 25 odst. 6 písm. e) zákona č. 13/1997 Sb.). Může obec část této komunikace pronajmout pro stánkový prodej, i když není vlastníkem této komunikace?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Budeme jako stavební úřad vybírat správní poplatek za rozhodnutí o povolení výjimky v rámci řízení o dodatečném povolení stavby v případě podle ustanovení § 256 odst. 2 nového stavebního zákona?

Nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.) stanovuje poměrně přísné podmínky pro dodatečné povolení stavby. Podmínky pro dodatečné povolení stavby jsou následující:

  • prokáže-li povinný splnění podmínek podle ust. § 193 nového stavebního zákona;
  • stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu;
  • stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu, a
  • povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek podle tohoto zákona spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena.

Současně podle ustanovení § 256 odst. 2 nového stavebního zákona platí: „Vyžaduje-li stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, považuje se podmínka podle odstavce 1 písm. b) za splněnou. Ustanovení § 187 odst. 2 až 4 se použije obdobně.“

Z citované právní úpravy vyplývá, že v řízení o dodatečném povolení stavby, které je dle ustanovení § 255 odst. 4 nového stavebního zákona součástí řízení o nařízení odstranění stavby, nelze žádnou výjimku z požadavků na výstavbu povolovat. Nelze tedy uvažovat o tom, že by stavební úřad vyměřoval správní poplatek za povolení výjimky v rámci dodatečného povolení stavby.

Ustanovení § 256 odst. 2 nového stavebního zákona totiž stanoví právní fikci (užívá výraz „považuje se“) s tím, že pakliže jsou splněny uvedené podmínky, považuje se podmínka, že záměr nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu, za splněnou. Těmito podmínky jsou:

  • stavba vyžaduje pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb, a
  • stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno.

Např. lze uvést nesplnění požadavku na umisťování staveb podle ust. § 11 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Podle ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky č. 146/2024 Sb. platí, že: „Umístěním stavby nesmí být znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku nebo ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. Stavba musí být umístěna minimálně 2 m od hranice pozemku vyjma pozemku veřejného prostranství.“ Bude-li stavba umístěna blíže než 2 m od hranice pozemku a předloží-li stavebník souhlas vlastníka sousedního pozemku (případně i osob oprávněných z jiného věcného práva) ve formě ustanovení § 187 nového stavebního zákona, považuje se podmínka dle ustanovení § 256 odst. 1 písm. b) nového stavebního zákona za splněnou.

Pakliže by tedy v této souvislosti stavební úřad požadoval úhradu správního poplatku za povolení výjimky z požadavků na výstavbu, jednalo by se o správní poplatek vybraný bez právního důvodu.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož