Zákon č. 283/2021 Sb., stavební
zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), ve
svém ust. § 225 odst. 1 obsahuje speciální právní úpravu ve vztahu k
zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„správní řád“). Dle ust. § 90 správního řádu správní orgán – včetně stavebního
úřadu při postupu podle stávajícího stavebního zákona č. 183/2006 Sb. – může o
odvolání rozhodnout některým z taxativně stanovených způsobů:
1. Jestliže odvolací správní
orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy
nebo že je nesprávné:
a) napadené
rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví;
b) napadené
rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání;
c) napadené
rozhodnutí nebo jeho část změní (za podmínek dle ust. § 90 odst. 1 písm. c)
správního řádu);
2. Jestliže odvolací správní
orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, napadené
rozhodnutí zruší a řízení zastaví;
3.
Neshledá-li odvolací správní orgán důvod pro postup podle odstavců 1 až 4, odvolání
zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí.
Podle ust. § 225 odst. 1 nového
stavebního zákona platí: „Dojde-li odvolací správní orgán k závěru, že
napadené rozhodnutí vydané v řízení o žádosti je v rozporu s právními předpisy
nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní.“
Citované ustanovení nového
stavebního zákona má tedy – i v souladu s příslušnou pasáží důvodové
zprávy – za cíl omezit „paletu“ možností postupu odvolacího orgánu
v odvolacím řízení. Jedná se o projev tzv. apelačního principu správního
řízení. Ačkoliv úmysl zákonodárce je poměrně jasný, lze poznamenat, že některé
odborné názory poukazují na to, že právní úprava není dokonalá a je otázkou,
zda skutečně en bloc znemožňuje odvolacímu orgánu napadené rozhodnutí
zrušit a věc vrátit k novému projednání (srov. např. Vedral, Josef.
Apelační princip v novém stavebním zákoně, 2023, ASPI).
Každopádně dotaz směřuje na
aplikovatelnost ust. § 225 odst. 2 nového stavebního zákona v řízeních,
která byla zahájena do 30. 6. 2024, avšak odvolání bylo podáno po 1. 7. 2024.
V takovém případě by se mělo aplikovat ust. § 330 odst. 1 nového
stavebního zákona, dle něhož platí: „Řízení a postupy zahájené přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“
Toto ustanovení je třeba aplikovat též v případě
odvolacího řízení ve správním řízení, které bylo zahájeno na základě žádosti do
30. 6. 2024 (tj. byla-li tato žádost podána nejpozději 30. 6. 2024), tudíž ve
správních řízeních na žádost, které byly zahájeny do 30. 6. 2024, může odvolací
orgán napadené rozhodnutí nadále zrušit a věc vrátit k novému projednání,
neboť stávající stavební zákon č. 183/2006 Sb., jenž bude v souladu
s ust. § 330 odst. 1 nového stavebního zákona aplikován, obdobné omezení
odvolacího orgánu neobsahuje, a tedy odvolací orgán může rozhodnout některým ze
způsobů uvedených v ust. § 90 správního řádu.
