Může obec nechat odstranit lesní porost z obecního pozemku, který tam byl vysazen bez souhlasu majitele pozemku?
Je pravdou, že nový stavební zákon již neupravuje předkupní právo k pozemkům určeným územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu? Kdo má případně zajistit výmaz tohoto práva?
Obec se stará kvůli pořádku o cizí pozemek více než 12 let. Vlastník pozemku nebydlí v obci a neměl zájem se za celou dobu o tento pozemek postarat. Vlastník pozemku nyní zemřel a dědic ho nyní chce prodat. Má obec nějaký nárok na tento pozemek? Musí přistoupit na požadovanou cenu stávajícího vlastníka?
Co je veřejně prospěšnou stavbou podle nového stavebního zákona? Lze za veřejně prospěnou stavbu považovat i stavbu, která není obsažena v územně plánovací dokumentaci?
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) vymezuje veřejně prospěšnou stavbu v ustanovení § 11 odst. 1 následovně: „Veřejně prospěšnou stavbou se v tomto zákoně rozumí stavba nebo zařízení pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu vymezená v územně plánovací dokumentaci a stavby a zařízení s ní související nebo podmiňující její realizaci.“
Pro závěr, že se jedná o veřejně prospěnou stavbu, je nutné, aby došlo ke kumulativnímu naplnění těchto podmínek:
- jde o stavbu nebo zařízení pro veřejnou infrastrukturu (a stavby a zařízení s nimi související nebo podmiňující jejich realizaci);
- určeny k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu;
- vymezeny v územně plánovací dokumentaci.
Veřejná infrastruktura je pak vymezena v ustanovení § 10 odst. 1 nového stavebního zákona poměrně široce, přičemž zahrnuje:
- dopravní infrastrukturu;
- technickou infrastrukturu;
- zelenou infrastrukturu;
- občanské vybavení;
- veřejná prostranství.
Územně plánovací dokumentací je pak nutné rozumět územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán.
V souvislosti s veřejně prospěšnou stavbou je vhodné dodat, že toto vymezení úzce souvisí s vyvlastněním. Vymezení za veřejně prospěšnou stavbu (případně za veřejně prospěné opatření) je jedním z účelů, pro které lze práva k pozemkům a stavbám omezit nebo odejmout. Nicméně je vhodné dodat, že tento účel může být stanoven i zvláštní právní úpravou (např. energetickým zákonem), a tudíž to, že taková stavba nebude vymezena jako veřejně prospěšná stavba, nemusí znamenat, že u ní nebude možné využít institutu vyvlastnění.
Za veřejně prospěšnou stavbu ve smyslu nového stavebního zákona tedy nelze považovat stavbu, která není vymezena v územně plánovací dokumentaci.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Obec chce na pozemcích ve vlastnictví obce vystavit bytové domy s byty určenými k dalšímu prodeji. Jelikož obec nemá dostatečné finanční prostředky, rozhodla se uzavřít smlouvu se stavebníkem, který domy vystaví a sám byty prodá, přičemž obec by prodala příslušné podíly na pozemcích pod stavbami přímo kupujícím jednotlivých bytů po dokončení výstavby. Jak má obec postupovat a jakou formou má vybrat stavebníka?
Souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr realizován, je prý v novém stavebním zákoně zjednodušen a povede k urychlení řízení. Jak je tedy souhlas vlastníka v novém stavebním zákoně upraven?
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) upravuje souhlas vlastníka v ustanovení § 187. Je-li stavebníkem vlastník pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr uskutečněn, nebo je-li oprávněn k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti, není třeba souhlas vlastníka řešit, neboť takovou skutečnost ověří stavební úřad z katastru nemovitostí (není-li stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, lze dle § 187 odst. 1 nového stavebního zákona doložit čestné prohlášení).
Pakliže stavebník nemá právní titul tak, jak je předpokládáno shora, a není-li pro získání potřebných práv stanoven zákonem účel vyvlastnění, musí stavebník předložit souhlas vlastníka pozemku či stavby. Obsahové náležitosti pak stanoví § 187 odst. 3 nového stavebního zákona.
Podrobnější úpravu oproti dosavadnímu stavebnímu zákonu (zákon č. 183/2006 Sb.) pak nový stavební zákon stanoví ve vztahu k problematice zpětvzetí souhlasu a upravuje též to, kdo a za jakých podmínek uděluje tento souhlas v případě podílového spoluvlastnictví a bytového spoluvlastnictví.
Stavebník doloží souhlas vlastníka, který je zapsán v katastru nemovitostí ke dni podání žádosti. Nový stavebník zákon reaguje na dosavadní nežádoucí praxi zpětvzetí těchto souhlasů tak, že souhlas vlastníka pozemku nebo stavby nelze vzít zpět po podání žádosti o povolení záměru. Nicméně pro to, aby stavebník neměl „bianco“ souhlas bez jakýchkoliv limitací, nový stavební zákon stanoví, že dojde-li po podání žádosti k podstatné změně záměru, je možné záměr povolit pouze tehdy, doloží-li stavebník souhlas s upraveným záměrem. Samozřejmě bude vždy na individuálním posouzení toho, co je podstatná změna záměru, což vždy bude muset posoudit stavební úřad, jelikož ten buď bude nový souhlas vlastníka s upraveným záměrem vyžadovat, nebo nebude.
Ve vztahu k podílovému spoluvlastnictví nový stavební zákon výslovně stanoví, že pro povolení záměru postačuje souhlas dvoutřetinové většiny všech spoluvlastníků podle výše jejich podílů. Tímto samozřejmě není nahrazen soukromoprávní souhlas pro realizaci stavby, avšak pro účely povolení záměru bude takový souhlas dvoutřetinové většiny všech co do výše podílů dostatečný.
Nový stavební zákon pak upravuje odchylně též případ bytového spoluvlastnictví, neboť v takovém případě postačí pouze souhlas společenství vlastníků jednotek a pokud společenství vlastníků jednotek nevzniklo, pak postačí souhlas správce.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.