Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) tuto situaci sám neřeší. Dotaz patrně směřuje na požadavky na výstavbu, které jsou v souladu se zákonným zmocněním obsaženým v novém stavebním zákoně obsaženy ve vyhlášce č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.

Dle ustanovení § 10 vyhlášky č. 146/2024 Sb. platí:

„Pozemek stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci

(1) Na pozemku stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci lze kromě stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci umístit také stavbu a zařízení související nebo podmiňující funkci bydlení a rodinné rekreace a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků a staveb a zařízení na nich.

(2) Na pozemku rodinného domu lze umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost do 40 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky s nejvýše 1 nadzemním podlažím a s 1 podzemním podlažím; odstavec 1 tímto není dotčen.“

Z citovaného ustanovení vyplývá několik pravidel.

V případě pozemku a) stavby pro bydlení, kterou jsou v souladu s ustanovení § 13 písm. b) nového stavebního zákona bytový dům, s ustanovení § 13 písm. c) nového stavebního zákona rodinný dům a patrně další případné stavby pro bydlení (např. tzv. výminek ve smyslu odst. 1 písm. p) Přílohy č. 2 nového stavebního zákona), lze kromě takové stavby hlavní umístit také stavbu a zařízení související nebo podmiňující funkci bydlení a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemku a staveb a zařízení na něm.

Obdobně tomu tak platí v případě staveb pro rodinnou rekreaci.

Nad rámec tohoto vyhlášky č. 146/2024 Sb. v ustanovení § 10 odst. 2 je pak stanoveno další speciální pravidlo pro pozemek rodinného domu – na ostatní stavby pro bydlení se tedy nevztahuje – a to, že tam lze umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost o stanovených parametrech. 

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) skutečně stavoví v ustanovení § 255 odst. 4, že řízení o dodatečném povolení stavby je součástí řízení o nařízení odstranění stavby.

Podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu platí: „Povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. V případech hodných zvláštního zřetele lze výši paušální částky na požádání snížit.“

Skončí-li řízení o nařízení odstranění stavby, jehož součástí je dodatečné povolení stavby, dodatečným povolením takové stavby, odpadne důvod pro vedení řízení o nařízení odstranění stavby a stavební úřad by jej měl zastavit (v rámci rozhodnutí o dodatečném povolení stavby).

Zpravidla platí, že v případě, kdy je řízení z moci úřední zahajované z důvodu porušení povinnosti zastaveno, neukládá se povinnost nahradit náhradu nákladů řízení paušální částkou. Tuto paušální částku aktuálně stanoví ustanovení § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů. Nový stavební zákon toto výslovně neřeší. Nicméně dojde-li k dodatečnému povolení stavby, odpadne důvod pro vedení řízení o nařízení odstranění stavby. Za těchto okolností by neměl stavební úřad uložit povinnost nahradit náklady řízení o nařízení odstranění stavby, jelikož toto řízení bude zastavováno.

Pro úplnost je vhodné upozornit na to, že podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích“), podléhá dodatečné povolení vyššímu správnímu poplatku než povolení standardního záměru. Výši tohoto poplatku upravuje příloha – Sazebník – Část I. – Položka 18 bod 12. zákona o správních poplatcích.