Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) upravuje stavební kontrolu realizovanou podle kontrolního řádu v ustanovení § 291 a násl. nového stavebního zákona.

Podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), je pověření ke kontrole zásadní dokument. Podle ustanovení § 4 odst. 3 kontrolního řádu platí, že pověření ke kontrole může mít dvě formy:

• písemné pověření k jednotlivé kontrole,
• průkaz, stanoví-li tak jiný právní předpis.

Dle ustanovení § 292 odst. 5 nového stavebního zákona pak platí, že pověření ke kontrole podle nového stavebního zákona lze vydat i ve formě průkazu, přičemž jeho forma je pak upravena v Příloze č. 16 vyhlášky č. 149/2024 Sb., o provedení některých ustanovení stavebního zákona.

Je vhodné poznamenat, že průkaz ke stavební kontrole podle kontrolního řádu lze využít i jako průkaz k prokázání totožnosti úředníka stavebního úřadu v případě kontrolní prohlídky stavby dle ustanovení § 227 odst. 2 nového stavebního zákona (ve spojení s ustanovení § 292 odst. 5 nového stavebního zákona, který se použije obdobně).

Občanský průkaz k prokázání totožnosti úředníka stavebního úřadu bude relevantní tedy za předpokladu, že úředník nemá vystavený průkaz ve smyslu citované právní úpravy. V takovém případě bude úředník – jako kontrolující osoba či člen kontrolní skupiny – mít k dispozici pouze písemné pověření o kontrole, přičemž to, zda se jedná skutečně o pověřenou osobu nelze jinak než průkazem totožnosti (např. občanským průkazem) prokázat. Kontrolující orgán je přitom povinen prokázat se kontrolované osobě.

Závěrem lze doporučit vyhotovení průkazů, neboť tento postup značně sníží administrativní zátěž příslušného stavebního úřadu, jelikož nebude nutné vyhotovovat vždy ad hoc pověření ke kontrole a postačí právě průkaz s náležitostmi dle citované právní úpravy.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) vymezuje hlavního projektanta v ustanovení § 14 písm. c) jako projektanta pověřeného koordinací při zpracování dokumentace. Dokumentace, jejíž bližší obsah je obsažen ve vyhlášce č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb (dále jen „vyhláška o dokumentaci staveb“), by měla obsahovat vždy jméno (či jména) a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, kterým je zapsán v evidenci autorizovaných nebo registrovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace. Z dokumentace tedy by mělo vždy vyplývat, kdo je hlavním projektantem.

V případě řízení a postupů podle nového stavebního zákona je hlavní projektant osobou:

• v řízení o povolení záměru, kterou - vedle účastníků řízení a dotčených orgánů - je stavební úřad povinen vyrozumět o zahájení řízení ve smyslu ust. § 188 odst. 1 nového stavebního zákona;
• v řízení o povolení záměru, kterou stavební úřad vyrozumí o vydání povolení záměru v souladu s ust. § 197 odst. 3 nového stavebního zákona;
• která je povinna se na výzvu stavebního úřadu účastnit kontrolní prohlídky ve smyslu ust. § 227 odst. 2 nového stavebního zákona;
• v kolaudačním řízení, kterou stavební úřad vyrozumívá o konání závěrečné kontrolní prohlídky ve smyslu ust. § 234 odst. 1 nového stavebního zákona;
• která je povinna se na výzvu stavebního úřadu účastnit kontroly ve smyslu ust. § 292 odst. 3 nového stavebního zákona.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) obecně stojí na principu, že v případě souboru staveb je pro určení příslušnosti stavebního úřadu rozhodující stavba hlavní, což vyplývá z ustanovení § 37 nového stavebního zákona. Jistou nezanedbatelnou výjimku však tvoří určení příslušnosti v případech obecních stavebních úřadů, jejichž příslušnost je upravena v ustanovení § 34a nového stavebního zákona.

Podle ustanovení § 34a nového stavebního zákona platí:

„(1) Obecní stavební úřad

a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů, u kterých nevykonává působnost Dopravní a energetický stavební úřad, krajský stavební úřad nebo jiný stavební úřad,

b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

(2) Působnost stavebního úřadu ve věcech záměru bytového domu, silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace, technické infrastruktury, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství, vodního díla, u něhož nevykonává působnost stavebního úřadu krajský stavební úřad, a souboru staveb, jehož jsou tyto záměry součástí, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností; § 37 odst. 3 se pro určení příslušnosti stavebního úřadu nepoužije.“

To, zda v konkrétním případě bude k povolení záměru - změny dokončené stavby - obecně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle § 34a odst. 2 nového stavebního zákona, nebo obecní stavební úřad, bude odvislé od toho, co je předmětem povolovaného záměru, tj. podle toho, jak bude stavebníkem záměr vymezen. Podle toho pak může docházet ke změnám příslušnosti podle toho, co bude v případě konkrétní stavby předmětem povolení stavebního úřadu.

Z dotazu vyplývá, že předmětem řízení o změně dokončené stavby nemá být vodní dílo (studna) ani jiný záměr výslovně uvedený v ustanovení § 34a odst. 2 nového stavebního zákona. Za těchto okolností bude příslušným k vedení řízení o změně dokončené stavby jakýkoliv obecní stavební úřad dle § 30 odst. 3 nového stavebního zákona. V případě, že by se změna dokončené stavby měla dotýkat vodního díla, u něhož nevykonává působnost krajský stavební úřad, či jiné stavby uvedené v ustanovení § 34a odst. 2 nového stavebního zákona, příslušným stavebním úřadem by byl obecní úřad obce s rozšířenou působností.