V databázi máme 3 418 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání trvalý pobyt

Nalezeno 9477 právních předpisů:

  • 53/1986 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o zjednodušeném způsobu překračování státních hranic občany s trvalým pobytem v pohraničních obcích
  • 395/2010 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 8. prosince 2010 sp. zn. Pl. ÚS 39/10 ve věci návrhu na zrušení ustanovení obecně závazné vyhlášky města Krupka č. 3/2009, hlášení obyvatel starších 15 let, zdržujících se na území města Krupka déle než 30 dnů a mají trvalý pobyt na teritoriích jiných měst
  • 31/2016 Sb., Nařízení vlády o prokazování znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu
  • 282/2023 Sb., Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 31/2016 Sb., o prokazování znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu, ve znění nařízení vlády č. 199/2021 Sb.
  • 199/2021 Sb., Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 31/2016 Sb., o prokazování znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 99 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 91 až 99

Předchozí zastupitelstvo přislíbilo vybudování komunikace pro novou zástavbu s pevným termínem. Bohužel předchozí starosta nezvládl vyřídit potřebná povolení a kvůli tomu nestihlo nové vedení obce termín dokončení, který se nakonec prodloužil o 6 měsíců. Na obec se obrátil jeden z občanů v dotčené zástavbě (nemá zatím trvalý pobyt, protože nemá kolaudaci domu, protože nedošlo k vybudování komunikace) s žádostí o kompenzaci vzniklých nákladů v souvislosti s neprovedením kolaudace. Jaké z této situace vyplývají pro obec povinnosti?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Zastupitelstvo naší obce se potýká se šikanou ze strany dvou občanů, kteří jej neustále osočují a lživě obviňují. Důvodem je nevyhovění jejich soukromým požadavkům a také navýšení daně z nemovitosti. K této šikaně využívají různá data z registru obyvatel, kde získávájí informace např. o tom, kdo je a není v obci přihlášen k trvalému pobytu apod. Údajně získávají tyto informace od někoho známého, kdo má do podobných registrů přístup. Získané údaje pak uvádějí v jejich různých písemných podání. Nejedná se o nelegální přístup, nebo zneužití takových registrů? Můžeme zjistit kdo realizuje tyto přístupy a data tak získává?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Pokud někdo vyžaduje po obci na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím kopii smlouvy na dodání energií, co vše v ní obec může nebo musí znečitelnit? Jakým způsobem má/může obec tyto dokumenty (obecně) znečitelnit?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obci byl doručen požadavek, jehož obsahem je uplatnění nároku na náhradu imateriální újmy a námitka proti zveřejnění osobních údajů. Žadatel podal žádost o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Této žádosti bylo také vyhověno, načež kladná odpověď obce byla zveřejněna na obecním webu současně s osobními údaji žadatele. Žadatel nyní uvádí, že tímto nesprávným úředním postupem obce mělo dojít k porušení právních předpisů o ochraně osobních údajů. Žadatel se nyní dožaduje odstranění osobních údajů z webových stránek a současně požaduje peněžitou náhradu nemajetkové újmy, která mu tímto nezákonným postupem vznikla. Je jeho nárok opodstatněný?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

V sousední obci je MŠ. Naše obec a ještě jedna další obec má s touto obcí, ve které je sídlo MŠ, uzavřenu „dohodu o vytvoření společného školského obvodu spádové MŠ“. Kapacita MŠ je 24 dětí. V současné době je plně naplněna a to i dětmi, které nejsou z našich spádových obcí, tyto děti mají trvalé bydliště mimo. Do MŠ k zápisu nyní přišla matka dítěte, kterému k 1.9.2020 budou 2 roky a 2 měsíce. Toto dítě nebylo přijato z důvodu, že kapacita MŠ je již do počtu 24 dětí naplněna, přestože tam zůstaly zapsány ty děti, které nejsou ze spádových obcí, mají trvalý pobyt jinde. Je možné tyto děti, které mají trvalé bydliště mimo spádový obvod, z MŠ vyloučit a poté přijmout dítě/děti ze spádového obvodu? Záleží na věku dítěte? Jaké je řešení této situace?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Z důvodu prodloužení nájemní smlouvy obecního bytu jsme si stanovili podmínku, že nájemník nesmí být dlužníkem obce (ať už na nájemném nebo v rámci místního poplatku za odpad), aby mu byl prodloužen nájem. Je to možné? Příslušná úřednice, která má výběr místních poplatků na starosti, na informace o dluzích na místních poplatcích nechce poskytnout.

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

V rámci řízení o povolení stavebního záměru podle nového stavebního zákona stavebník předložil souhlas vlastníka pozemku, na němž má být stavba realizována, v podobě nájemní smlouvy sepsané notářským zápisem. Lze takový právní titul - ve formě veřejné listiny - považovat za dostatečný?

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) obecně navazuje ohledně právní úpravy soukromoprávních souhlasů při realizaci stavebního záměru na cizím pozemku na právní úpravu obsaženou v dosavadním stavebním zákoně (zákon č. 183/2006 Sb.).

Regulace v dosavadním stavebním zákoně

Je vhodné připomenout, že dosavadní stavební zákon až do 31. 12. 2017 neupravoval formu souhlasu vlastníka pozemku či stavby, na nichž třetí osoba hodlá realizovat svůj záměr. Novelizací provedenou zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, bylo do dosavadního stavebního zákona doplněno ustanovení § 184a.

Souhlas podle ustanovení § 184a dosavadního stavebního zákona byl vyžadován při kumulativním naplnění následujících podmínek:

1) žadatel není vlastníkem pozemku nebo stavby (ustanovení § 184a odst. 1 věta první dosavadního stavebního zákona);

2) žadatel není oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný záměr uskutečnit (ustanovení § 184a odst. 1 věta první dosavadního stavebního zákona);

3) nejde o případ, kdy je pro požadovaný záměr stanoven účel vyvlastnění zákonem (ustanovení § 184a odst. 3 dosavadního stavebního zákona).

Forma takového souhlasu pak byla stanovena v ustanovení § 184a odst. 2 dosavadního stavebního zákona následovně: „Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace.“

Stavební úřad se měl zabývat pouze tím, zda byl předložen souhlas ve formě dle ustanovení § 184a odst. 2 dosavadního stavebního zákona. Stavební úřad přitom nezajímalo, zda tento souhlas byl vyhotoven na základě uzavřené nájemní smlouvy, nebo z jiného právního titulu. Stavební úřad pouze zkontroloval, zda je splněna forma stanovená dosavadním stavebním zákonem.

Regulace v novém stavebním zákoně

Právní úprava v novém stavebním zákoně, konkrétně ustanovení § 187, navazuje na dosavadní právní úpravu, přičemž ji mírně modifikuje. Podmínky, za nichž je třeba předložit v rámci řízení o povolení záměru souhlas podle ustanovení § 187 odst. 2 nového stavebního zákona, se v zásadě nezměnily.

Nicméně je vhodné upozornit hned úvodem, že stavebník předkládá souhlas vlastníka pozemku či stavby, který je zapsán v katastru nemovitostí ke dni podání žádosti. Ustanovení § 184a dosavadního stavebního zákona takto nestanovilo, tudíž stavební úřad vyžadoval aktuální souhlas podle změny vlastnictví k pozemku či stavbě, což mohlo prodlužovat a komplikovat řízení v případě změny vlastnictví v průběhu řízení. Nový stavební zákon tedy jako rozhodný souhlas považuje souhlas vlastníka ke dni podání žádosti ze strany stavebníka.

Současně ustanovení § 187 odst. 2, věty třetí a čtvrtá, nového stavebního zákona výslovně stanoví, že souhlas vlastníka nelze vzít zpět po podání žádosti o povolení záměru. Tzn. nový stavební zákon zakazuje zpětvzetí souhlasu vlastníkovi pozemku či stavby poté, co byla již podána žádost o povolení záměru. Zároveň ovšem nový stavební zákon stanoví, že dojde-li k podstatné změně záměru, lze záměr povolit, jen doloží-li stavebník souhlas vlastníka pozemku nebo stavby s upraveným záměrem. Dojde-li tedy po podání k podstatné změně záměru, bude stavební úřad nucen vyžadovat nový souhlas vlastníka pozemku či stavby. Nový stavební zákon však nestanoví, co je podstatnou změnou záměru. Bude tedy vždy na individuálním posouzení stavebního úřadu, zda se bude jednat o podstatnou změnu záměru, tedy bude vyžadován nový souhlas s upraveným záměrem.

Ve vztahu k formě tohoto souhlasu je nový stavební zákon konkrétnější a košatější, neboť ustanovení § 187 odst. 3 nového stavebního zákona stanoví:

„Souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace a musí obsahovat identifikační údaje a podpis vlastníka pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr povolen, nebo oprávněného k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti. Identifikačními údaji jsou u

a) fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště,

b) právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.“

Nový stavební zákon tedy jednoznačně specifikuje formu, v jaké je třeba souhlas vlastníka nebo stavby v rámci řízení o povolení záměru předložit. Alternativní forma - třeba i ve formě notářského zápisu, což je veřejná listina - není připuštěna. Ve vedeném řízení tedy nedošlo ze strany stavebníka k předložení souhlasu požadovaného novým stavebním zákonem, a tudíž bude nutné jej vyzvat k odstranění vad žádosti (předložení souhlasu ve formě dle ustanovení § 187 odst. 3 nového stavebního zákona).

Nový stavební zákon

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Související vzdělávání
Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Podléhají místnímu poplatku z pobytu i osoby pobývající na základě nájemní smlouvy v rodinných domech nebo bytech, je-li doba nájmu například 1 rok? Jsou tito nájemci povinni hradit poplatek z pobytu za prvních 60 dní pobytu?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Podléhají místnímu poplatku z pobytu objekty, které jsou zkolaudovány jako rodinný dům, ale je v nich úplatně poskytován pobyt, např. prostřednictvím pronájmu celého objektu či apartmánu?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.